Reklama

Dobrý den, ženy-in.
Dnes se budeme zabývat trémou. Stydlivostí narostlou do rozměrů, kdy vám začíná znepříjemňovat život. Někdy dost podstatně, protože najednou jako byste to ani nebyli vy... Tréma je postrach všech, kteří vědí, co znamená.

Zpravidla se objeví, když ji nejméně potřebujete. V situacích, kdy potřebujete být klidní a vyrovnaní. Pak je najednou tady a vy nevíte, co s ní. Každý ji prožívá trochu jinak. Někdo se začne potit a zadrhávat, jiný začne neuvěřitelně zmatkovat a třeštit. Pak jsou tu ještě takoví, kteří zkrátka a dobře utečou. Mám kamarádku, která dělala maturitu na čtyřikrát. Tedy udělala ji na poprvé, ale až po čtvrté se dostavila do třídy, kde se zkoušelo. První pokus se jí podařilo dostat se do školy, ty další dva ani to ne.

A pak je tu, jak poznamenala čtenářka Gerda v diskusi pod článkem, sociální fóbie. To je něco odlišného, ale průběh je snad ještě horší. Neschopnost vyjít s lidmi. Strach z nich a z toho, co by se mohlo stát v interakci. Znám případ, kdy jeden sociofob raději dva dny nejedl, než aby si došel koupit něco k jídlu...

A další příběhy, třeba svoje, mi už třeba napíšete vy. Budu se těšit. Nějak to spolu třeba překonáme aspoň tady.