Novinky

Do práce jsem musela

Své peripetie s návratem do práce, s pracovní dobou, penězi i postojem lidí nám popsala čtenářka Louskacek2. Musela nastoupit do práce, i když se jí nechtělo. A píše, že politici matky moc nepodporují...

Souhlasím s Vámi, milá Louskacek2, nebývá to jednoduché. Prací z domova nebo na zkrácené úvazky moc není... Moc Vám děkuju za příspěvek a přeju krásný den.


Můj návrat

Tak přiznám se, že toto téma mě trápilo v podstatě už od porodu.

Mám sice smlouvu na dobu neurčitou, nicméně na mojí pozici byl přijata kolegyně, která měla oficiálně smlouvu za mě na MD/RD. Jestli ji měla i v době návratu to už netuším, ale myslím, že ne.

Tak čas letěl a než jsem se stihla vzpamatovat z těžkého porodu, začalo mě trápit co bude. Obecně se u nás totiž na původní místo jen tak nepřijímá. A zákon mluví jasně… že v podstatě jsou povinni Vás přijmout na místo, a když už po RD ne stejné tak obdobné za stejných podmínek. Nu páni poslanci představujete si to krásně… a teď ta praxe.

Mému potomstvu táhlo na druhý rok a můj zaměstnavatel měl v té době poměrně dost volných pracovních pozic. Tak jsem se šla optat, jak to se mnou bude. Bylo vyhlášené jedno místo, které bych brala kdyby to bylo po třech letech (pro vysvětlení mám RD na tři léta). A tak první co jsem se ptala, zda se budu moc vrátit na mé místo. A odpověď, že to nepůjde, jelikož tam je ta holčina po mě… tak to už tak bývá že, nu první věc na oklepání.

Nu dobrá vzhledem k tomu, že ještě mému potomstvu bylo pod 3 léta, mohla bych nastoupit na to místo, co mi nabízeli ovšem chtěla jsem aspoň na nějaký čas ještě částečný úvazek. Díky bohu to bylo zrovna v období přihlášek do mateřských školek. Tu jsem si podala do dvou v jedné bez šance a druhé jen tak tak nás vzali, ale s tím, že až potomstvu bude 2,5 let.

Nakonec jsme se domluvili na částečném, o tom že jsem musela značně slevit na svém platu (na což nemají nárok vůbec) nebudu ani vyprávět. Jenže si člověk nevybere.

Momentálně jsem už na plném (ne zcela dobrovolně) a další šok - pracovní doba, to že mám dítě mladší 3 let nikoho zrovna moc nezajímá, školka má jen do 4 a to je konec mé pracovní doby. A aby mě pouštěli dříve to je jak když chci od nich milodar. S tím, že jakmile si někdo z kolegu či kolegyň bude stěžovat tak to nepůjde… Ještě že mám manžela, který po většinu dní stihne vyzvednout sám.

Do práce bych dříve jen tak nešla nicméně to, že až přijdu za rok je možné že žádné místo nebude a tudíž mě v podstatě nemůžou zaručit, že mě vezmou… mě jaksi donutilo nastoupit. Na krku máme tak jako skoro každý mladý hypotéku a být tři měsíce bez práce tak skončíme na ulici. Závěrem potomstvo chodilo 2 měsíce do soukromé školky a teď už chodí do státní a zaplať pán bůh za to.

A teď jeden malý vzkaz pro ty „politiky“, (spíše tu chlapskou část) o kterých celý tento problém je. Vážení, bez nás matek byste nežili…

A teď ještě k té peněžní věci, kterou má spoustu „neznalých“ hned na jazyku:

1. V cizině jdou matky už od 6 měsíců do práce.

Má odpověď: ano, jdou a za jakých podmínek? Nu tak ta první je, že všeobecným pravidlem jsou firemní či státní školky. A převážným tahounem jsou částečné úvazky matek, které jsou v cizině zcela běžnou součástí.

2. Peníze na RD.

Má odpověď: Uvažovala jsem hned ze začátku o dvouleté variantě (převážně kvůli penězům abychom vyšli), jenže jsem ji musela zavrhnout, protože jsem na tom nebyla zdravotně dobře. Pak se naštěstí vše alespoň částečně srovnalo. A jelikož jsem měla zvolenou 3letou variantu mohla jsem si při dnešních zákonech dovolit jít i tak po dvou  letech do práce. Nicméně ty dva roky jsem s RD 7600 Kč čistého se svým manželem v podstatě živořila a dvakrát obracela každou korunou. A ptám se proč, protože když pracuji tak můj plat je průměrný a vyšší, takže si myslím, že si platím dost na to, abych mohla být po celou dobu svého života ve všech situacích dost zabezpečená.

3. Finanční zabezpečení: na to abych si mohla finančně dovolit mít další dítě si musím vydělat teď zas minimálně 80-100 tisíc abych si díky 3leté variantě, kterou chci příště znovu zvolit mohla vůbec koupit něco k jídlu atd. Měli podobné starosti naše rodiče???

4. Podpora matek: Můj příběh byl asi tak, těžký porod měsíc po porodu v nemocnici, manžel ošetřovanka, nemožnost kojit (to co jsme do roka a půl zaplatili za umělou výživu při troše snahy vyčíslit šlo přes více než 30 tisíc), mé náklady za pobyt v nemocnicích, lázních zhruba dalších 10 tisíc a víc), porodné nu nejsem z té třídy co nedělá takže 0. Takže se asi nikdo nediví, že jsem po dvou letech do práce prostě musela.

A s čím se setkávám. No já bych do práce takhle brzo fááákt nešla, chudák dítě apod. A nejvíc se setkávám s touto reakcí u starších ročníků. Kteří nás mladé v tomhle nevím proč nechápou. Měli to snad lehčí? A pak následuje má oblíbená otázka a kdy šlo Vaše dítě do školky? A častá odpověď no chodilo už do jeslí… takže šlo prakticky pokaždé dřív než to moje…

Louskacek2

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Téma na dnešek zní: Návrat do práce

  • Vracely jste se do práce po mateřské dovolené?
  • Po kolika letech?
  • A jaké to bylo? Dalo Vám zabrat, abyste si znovu na všechno zvykla?
  • Zvládl to Váš partner v pohodě?
  • Nebo Vás dítě i návrat do práce teprve čeká? Dovedete si to představit?

Napište mi, těším se na Vaše příspěvky. Za odměnu jedné z vás pošlu opět knížku, ale tentokrát novinku od Jany Divišové: Kurz diskrétní samohany (nakl. Daranus). Těším se do dnešních 14.30 hodin na adrese redakce@zena-in.cz, heslo je Návrat do práce. Předem děkuju!

knihazombie

   
02.12.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [24] free [*]

    Bratranec mi zrovna popisoval stejné zaopatření a jsou spokojeníSml24

    superkarma: 1 02.12.2013, 19:50:04
  2. avatar
    [23] Blueberry [*]

    V Kanade zena dostane 1 rok podporu v nezamestnanosti ve vysi 60 procent  platu. Prispevky na deti zadne, pokud nejste zrovna socialni pripad. Tady skutecne lidi od statu nic neocekavaji a na politiky se nadava z uplne jinych duvodu. Ja jsem pred 25 lety dostala jen pul roku podporu (od te doby to zvedli na ten rok) a druhe dite jsem mela po 16 mesicich. Do prace jsem sla ve 4 mesicich druheho kluka, na hlidani jsme meli babicku z Ceska (zaplatpambu za ni) a au pair, kdyz babicka musela po roce odjet. Do skolky sli kluci ve ctyrech letech.

    superkarma: 4 02.12.2013, 18:23:11
  3. [22] julinkapul [*]

    rozumím Ti

    superkarma: 1 02.12.2013, 15:32:39
  4. [21] Evuš [*]

    Já jsem šla po třech letech a užila jsem si to se synem.

    superkarma: 4 02.12.2013, 14:18:12
  5. avatar
    [20] cicinka [*]

    Mluvíš mi z duše. Sml22

    superkarma: 6 02.12.2013, 14:05:14
  6. avatar
    [19] Mel40 [*]

    louskacek2 — #18 Já jsem šla přiměřeně - ve 3 letech dítěte a nelituju....

    superkarma: 3 02.12.2013, 13:23:29
  7. avatar
    [18] louskacek2 [*]

    SStream — #15 financování a špatné. Nu musím se trochu oklepatSml22.

    Asi každý ne jen matky na RD či MD by po třeh měsícech bez práce měl problém? Nemyslíte....

    gerda — #16 no jo když se sejdou dva chlapy tak se nedá nic jiného konstatovatSml24

    1. na komentář reaguje Mel40 — #19
    superkarma: 0 02.12.2013, 12:41:50
  8. avatar
    [17] louskacek2 [*]

    Je milé pisatelky starších ročníkůSml16. Vyjste nepochopili jak jsem to myslela, proto malé vystvětleníSml22.

    Ja nepolemizuju o tom zda jste to meli lehčí či ne nýbž o tom, že se setkávám se zápornými reakcemi u starších ročníků jímž děti chodili do jesli v pravidla kolem roku....moje ratolest šla ve dvou letech. To bylo to co jsem se divila proč mě někdo teď soudí za něco co sám měl stejné jako já. Tedy lépe řečeno ještě horší dal dítě do školky daleko dříve než já...

    Co se financí týče tak Vámi zmiňovaná 500 měly tehdy docela jiné měřítko myslímSml15.

    superkarma: 2 02.12.2013, 12:39:46
  9. avatar
    [16] gerda [*]

    SStream — #15 samozřejmě, i já si myslím, že rodičovství by neměla být výdělečná činnost.

    1. na komentář reaguje louskacek2 — #18
    superkarma: 0 02.12.2013, 12:36:59
  10. avatar
    [15] SStream [*]

    Ženy v Čechách si málokdy uvědomují, že žijí v jedné z mála zemí, která provozuje sociální péči o matky v podobě mateřské apod. Drtivá většina světa mateřství nepovažuje za nic světoborného a už vůbec ne jako něco, co by mělo být finančně podporované. Není to zrovna pěkné ale je to tak. Pokud mají manželé na krku hypotéku takových rozměrů, že při ztrátě zaměstnání jsou do tří měsíců na dlažbě, pak tady není viníkem stát, nýbrž výsostně špatné finanční plánování.

    1. na komentář reaguje gerda — #16
    2. na komentář reaguje louskacek2 — #18
    superkarma: 8 02.12.2013, 12:25:48
  11. [14] kukiopas [*]

    drž se

    superkarma: 8 02.12.2013, 12:10:52
  12. [13] telelot [*]

    každá doba nese něco jiného... manželovo babička byla od 8 let sirotek a protloukala se vesnicí SAMA... od chalupy k chalupě, PRACOVALA jen za jídlo a přespání někde na slámě... to by asi nikdo zpátky vrátit nechtěl, ne?

    superkarma: 9 02.12.2013, 12:07:33
  13. avatar
    [12] Kocianka [*]

    Nastupovala jsem do práce po roce mateřské, malá musela do jeslí, o mateřské tři, čtyři roky jsem si mohla nechat jen zdát

    superkarma: 4 02.12.2013, 12:06:08
  14. [11] doginka [*]

    Nemyslím si,že dříve to bylo lepší. Museli jsme jít do jeslí už v roce. A co se týče vlády, tak já rodila za vlády ČSSD a rodičovskou jsem měla 3.500,-KČ .Kamarádka rodila o dva roky déle než já(za Nečase) a měla už rodičovskou 7.600,- a mohla si vybrat i jinou variantu(víc peněz ,míň let) a porodný měla dvakrát tak vyšší než já.

    superkarma: 5 02.12.2013, 11:43:56
  15. [10] Rikina [*]

    Ono tedy to dohadování, kdo to měl/má těžší, je vlastně zbytečné. Postarat se o děti je náročné v každé době. Já jsem jen malinko alergická na fňukání, že za to může vláda a politici. Nemůžou. Každý se musí sám starat, jak nejlíp umí, podporován má být jen ten, kdo se starat nedokáže. Ne plošně všichni.

    superkarma: 7 02.12.2013, 10:56:59
  16. [9] Boros [*]

    Rikina — #6 jasně, mateřská byla jednotná- na první dítě nic a na každé další 5 stovka. ovšem pozor, jen do 15 let. moje máma tu pětistovku na bráchu už nedostala, protože sestře byla daný měsíc 31. právě patnáct. Bylo nám 21,18,17, a 15 a bráchovi rok, kdy maminka zústala bez rodičovského příspěvku. Teprve za 2 měsíce ho mimořádně vzali do jesliček ( už se psal rok 1982). když byl nemocný ten první rok, byla jsme ze školy doma já, ale pak nám zpřísnili pravidla pro omlouvání a bylo to náročnější. Ale pak už tolik nemocný nebyl.

    superkarma: 2 02.12.2013, 10:56:52
  17. [8] Boros [*]

    gerda — #5 No, já mám děti 17,16 a 14, plenky jsem prala ( do roka vyvařovala na sporáku a žehlila po obou stranách), přesnídávky dělám dodnes. Dnes se také zaměstnavatelé ptají na hlídání během nemoci, ale častěji už mají v podmínkách "děti nad 10 let nebo se zajištěním hlídáním v době nemoci". tady matky po MD se mohou jít rovnou přihlásit na ÚP- školky porušené a zaměstnavatelé se cukají. Já osobně jsme také neměla zajištěné hlídání v době nemoci- střídali jsme se s mužem, protože jeho maminku vnoučata nechávala  naprosto v klidu s tím, že to jsou moje děti. A moje maminka je daleko.

    superkarma: 4 02.12.2013, 10:52:11
  18. [7] Rikina [*]

    No a k tomu zaměstnávání matek, to už jsem psala včera. Šla jsem prodávat do papírnictví, protože jsem jinou práci jako matka dvou malých školkou povinných dětí prostě nesehnala. Hlídání jsem neměla, a tak jsem ve své profesi neměla šanci. Žádnou ochotu radostně zaměstnávat matky s dětmi jsem tenkrát nepozorovala. Sml80

    superkarma: 4 02.12.2013, 10:47:32
  19. [6] Rikina [*]

    Boros — #3 Ano, v tomto smyslu si variantu vybrat mohli - jestli jesle celodenní nebo celotýdenní. Ale vybírat si, kolik let bude kdo s dětmi doma , to nešlo, mateřská byla jednotná. Školek dost nebylo, mí potomci jezdili roky do školky školkovým autobusem, protože v místě bydliště bylo dětí moc a školek málo. Tak se děti převážely každý den tam, kde bylo dětí méně. Sml80

    1. na komentář reaguje Boros — #9
    superkarma: 2 02.12.2013, 10:42:32
  20. avatar
    [5] gerda [*]

    Boros — #3 musím polemizovat s tím, jak zaměstnavatelé lépe přijímali matky s dětmi. Já jsem jako první otázku uslyšela "a máte hlídání při nemoci dítěte?". Neměla jsem, proto jsem taky nikde dlouho nepobyla. Ale na druhé straně je pravda, že dětský sortiment v obchodě nebyl tak neúměrně drahý jako dnes, byly na něj státní dotace. Jenže - matky tehdy nebyly zvyklé všecko kupovat, pleny se praly, dělaly se domácí přesnídávky pro děti atd...takže nebyly tak velké finanční nároky.

    1. na komentář reaguje Boros — #8
    superkarma: 5 02.12.2013, 10:37:16
  21. avatar
    [4] gerda [*]

    Při prvním dítěti jsem měla směšnou mateřskou, navíc jen pár měsíců, takže kvůli penězům jsem ho musela dát v 11 měsících do jeslí. Druhé dítě jsme měli dva roky po prvním a na to už jsem do jeho druhého roku dostávala 500 korun. Pak rok zadarmo doma, než byla školka a já mohla do práce. Nikdy to nebylo snadné. Přitom jsem věděla, jak je to špatně, že šel kluk předčasně do světa, jenže - kdo nám co dá zadarmo, že?Sml15

    superkarma: 4 02.12.2013, 10:34:42
  22. [3] Boros [*]

    Rikina — #1 Starší ročníky si mohly vybírat variantu- jesle byly od 1/2 roku, byly i celodenní, ba i celotýdenní. Školek bylo dost a  měly pracovní dobu 5,30-17, ne jako dnes. za mého dětství byly i školky celotýdenní, ale už jich bylo hodně poskrovnu, to se odbourávalo. Ty finance jsou dost sporné, ale za mého dětství byly i matky, co byly v domácnosti- protože je chlap  ze svého platu uživil i s dětmi- a tehdy to byla volba a nikoli nutnost, jako dneska, kdy nikdo nechce matku s prtětem zaměstnat.

    1. na komentář reaguje gerda — #5
    2. na komentář reaguje Rikina — #6
    superkarma: 4 02.12.2013, 10:33:37
  23. [2] Boros [*]

    Milá Louskáček, naprosto ti rozumím. drž se!!!

    superkarma: 4 02.12.2013, 10:28:13
  24. [1] Rikina [*]

    Hm. My "starší ročníky" jsme si nemohly vybírat variantu. To jaksi nešlo. Sml80 A co se týká výše příspěvku a řečí o živoření - na staršího syna jsem měla 590,- Kč měsíčně, to mi platila armáda, protože otec dítka byl dva roky v základní vojenské službě, povinné, a tak nemohl živit rodinu. Na mladšího už jsem neměla nic, to už nás tatínek živit mohl. Sml57 Takže ano, já dnešní mladé v tomhle fakt nechápu, když brečí, jak to mají těžké. Sml24

    1. na komentář reaguje Boros — #3
    superkarma: 4 02.12.2013, 10:27:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme