Štěstí v neštěstí

Naše rodina se klíšťat bojí a tak si dáváme pozor a do lesa nechodíme. Na zahradě používáme repelent, ale jednoho dne nám byl k ničemu.Byl podzim a my jsme potřebovali zazimovat růže a tak jsme šli na kraj k lesu, kde rostou smrky. Jelikož už byla celkem zima, tak jsme nepočítali s možnými komplikacemi v podobě klíšťat. Bohužel jsme se mýlili. Moje prostřední dcera se šla večer koupat a najednou přiběhla s hroznou novinkou - mám klíště. Já sama bych jej určitě nedokázala vytáhnout, ale moje nejstarší dcera ano. Bez problémů jej vytáhla. Druhý den jsme okamžitě spěchali za paní doktorkou, která nám řekla, že pokud klíště vytáhnete do 24 hodin od zakousnutí, nákaza nehrozí. Ale přece jenom nás upozornila ať si kousnuté místo hlídáme a jestli se objeví do 6 týdnů nějaký červený flíček máme se stavit.

Šest týdnů oběhlo jako voda a žádný flíček se neobjevil. Byli jsme šťastni. Za pár dní moje nejmladší dcera přišla ze školy a já si na jejím rameni všimla červeného flíčku velikosti pětikoruny. Vyděsilo mě to a opět jsem šla za naší lékařkou. Ta dceři vzala krev. Museli jsme čekat týden. Byl to asi zatím nejhorší týden v mém životě. Nakonec se přišlo na to, že nemá boroliozu ani nikdy neměla klíště, ale že měla nějakou kožní infekci. Všem se nám ulevilo, ale abychom se pojistili, že se to nebude opakovat vysázeli jsme na zahradě pár smrků, abych měli na zazimování růží. Norma

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Milá Normo, to mně připadá, jako by šlo o verdikt smrti! Když se na boreliózu přijde včas, není to žádné těžké onemocnění. Klíšťata se taky drží hlavně v trávě, a ne na stromech. Nechodit kvůli nim do lesa mi přijde přehnané. I když, mám také jednu takovou kamarádku. Simona

Jaký příběh máte s klíštětem vy, milé čtenářky? Pište ještě dvě hodiny! Adresa:

redakce@zena-in.cz

 

Reklama