V naší rodině je tradicí chodit na Štědrý den odpoledne do kostela pro betlémské světlo.

Spojíme to vždy s procházkou, vezmeme připravené lampičky - což jsou sklenice od menších kompotů s drátkem jako ucho na držení, v nich svíčka - a jdeme do kostela.

Tam si necháme svíčky zapálit a pomalu se zase vracíme domů. Cestou se dohadujeme, komu světýlko zhasne - tudíž lampičku špatně nese - a komu vydrží.

Loni byl takový vítr, že nám všem světýlko zhaslo pár metrů od kostela, takže jsme si neměli co vyčítat :-).

Doma pak od něho zapálíme všechny svíčky, samozřejmě hlavně na stole, kde budeme večeřet, děti zasednou k pohádkám, já s manželem si uvaříme grog a začneme pomalu chystat štědrovečerní večeři.

Večeříme většinou kolem 18. hodiny, pak jdou děti do pokojíku, aby nerušily Ježíška, a já s manželem nanosíme všechny dárky pod stromeček.

No a pak už jen zazvoní zvonek - a Ježíšek je tu.

Přeji všem v redakci i všem ženám-in toho nejlepšího Ježíška a hodně štěstí a zdraví v novém roce 2006.

Žábina.


Milá Žábino,
i my Vám přejeme krásné Vánoce, a především! ať tento rok nikomu betlémské světlo nezhasne!

Reklama