Až budete sledovat dnešní nový díl Výměny manželek, možná se vám na chvíli zastaví srdce hrůzou! A řeknete si: Chudinky děti!

V rámci spolupráce, kterou náš magazín navázal s webem doma.cz, vám nyní budeme přinášet nejnovější informace o vašich oblíbených seriálech, které sledujete na TV Nova! Články z našeho magazínu žena-in zase najdete na stránkách doma.cz.

Ve třinácti letech se už dnes dívky běžně malují. Samozřejmě že i do školy, učitelé to vzali jako hotovou věc, také rodiče se s tím smířili. Vědí, že se nejedná o žádnou revoltu či hrozbu, že by se z dcery časem mohla stát lehká děva, ale jen o pouhopouhou snahu děvčátek líbit se - a na té věru není nic špatného.

nova

Bohužel, rodiče dcer z páteční Výměny manželek patrně nepatří k těm nejosvícenějším, jak také vyplývá z naší videoukázky, na níž se otec dívky Venduly rozčiluje, když ji přistihne namalovanou. „Švihej se umejt, zapomeň na nějakej počítač!“ vykřikuje pánovitě chlap jako hora. „To už se může sebrat, vzít si kabelku a jít támhle stát k silnici,“ rozčiluje se cholerický tatínek. Spojit si v myšlenkách nalíčené řasy s prostitucí, na to už musí mít člověk fantazii jako hrom!

„Buď ráda, že tady není máma, jinak bys dostala přes hubu!“ zvýšeným hlasem vyhrožuje otec. Z pochmurné věty vyplývá, že děti jsou v této rodině fyzicky trestány a že tu panuje středověká tvrdá výchova v duchu úsloví: Škoda rány, která padne vedle

.nova


Ano, přiznejme si - bijeme svoje děti. Zatímco dospělého bychom se uhodit neodvážili, neboť by to mohlo mít nedozírné následky, dítěti sem tam bez velkého přemýšlení vlepíme facku či takzvaně dáme na zadek. Ve skutečnosti bijeme slabšího, u něhož máme jistotu, že nám ránu nevrátí. Zkusili jste někdy uhodit dvoumetrového řidiče autobusu, když se nevybíravě rozčiloval, že nemáte drobné, či jinak „zlobil“?

dítě

„Bití určitě ne,“ říká Zuzana Baudyšová, ředitelka a zakladatelka Nadace Naše dítě a zakladatelka Linky bezpečí. „Jsem jednoznačně proti fyzickým trestům. Lépe řečeno jsem proti fyzickým trestům na devadesát pět procent,“ zdůrazňuje zakladatelka Linky bezpečí. „Pět procent si nechávám pro situace, kdy malé dítě vběhne do vozovky a není čas na dlouhé rozpravy - mám na mysli skutečně jen plácnutí po zadečku.“

Zuzana Baudyšová by byla ráda, kdyby se Česká republika konečně připojila k zákazu fyzických trestů, které platí už v mnoha zemích Evropské unie.  „Pořádáme kurzy pozitivního rodičovství, kde nabízíme rodičům jiné alternativy, než jsou fyzické tresty. Obecně platí, že dítě co nejvíce motivujeme pochvalami, ale v určitém okamžiku musíme umět říci jasné ne.“ Podle Baudyšové děti potřebují více lásky, více citu, více společných hovorů.

Pražská psychoterapeutka Johana Kroupová má názor velmi podobný: „Bití dětí například za vysvědčení je něco úplně nepřípustného. I když si za některé známky dítě může samo, bití nic nevyřeší. Ovšem pokud to někdy nejde jinak, občasné plácnutí přes zadek - jen symbolicky - neodsuzuji. Pro menší děti je to často pochopitelnější signál, že něco udělaly hodně špatně, než dlouhé promluvy rodičů.“

Ale určitě by to podle Johany Kroupové neměla být příliš častá metoda výchovy: „Zakázáno je fyzické týrání a ubližování, a do toho občasné plácnutí přes zadeček určitě nepatří,“ myslí si psychoterapeutka. Na zákaz fyzických trestů se ovšem její názor od názoru Baudyšové liší: „Stanovení zákazů prostřednictvím zákonů, to by bylo spíše týrání a šikanování rodičů. Hodně dětí by umělo zneužít toho, že je na to zákon.“

dítě

Videoupoutávku k článku najdete zde: doma.cz

Čtěte také:

Reklama