Bulvár

Dnes už se nemstím, ale...


Dnes patřím do kategorií lidí, kteří dokáží odpustit i tu největší zradu, ale v 17 letech tomu tak nebylo. Ale po pořádku. Chodila jsem druhým rokem na střední školu a ještě se jezdilo na tzv. lyžařské výcviky. Také naše třída se vydala do Krkonoš strávit tu týden, aby z nás výcvik udělal "celé chlapy". Ovšem v našem případě, kdy nás bylo ve třídě 36 dívek, tak "celé ženské". 
 
Po příjezdu na horskou chatu jsme se ubytovaly a v jídelně na nás čekalo překvapení v podobě sympatického lyžařského instruktora. Jistě si umíte představit, co udělá s tolika dívkami pohled na černovlasého, štíhlého dlouhýna s pomněnkovýma očima.

Jen to mezi náma zašustilo. Na přivítanou jsme měly dovoleno po večeři si zatancovat při music boxu. Nový instruktor (jmenoval se Milan) šel z kola do kola. Mně i mé tehdejší nejlepší kamarádce Radce se moc líbil. To jsem ovšem netušila, že ona se mi hned druhý den za to "pomstí". Tehdy byly lyže-běžky dřevěné a musely se mazat vosky různých typů podle druhu sněhu. No, a Radka mi přemazala v noci mé lyže jiným voskem, než byl sníh.

Ráno jsme se vydaly na první hodinu běhání. Divila jsem se, proč mi to nejede. Sníh se mi lepil a já se stále zasekávala a padala. Až Milan přišel na to proč. Poslal mě zpátky do chaty a já jsem měla tehdy zkažený den. Stále jsem přemýšlela, kdo a proč mi to udělal. Objasnil mi to správce chaty, který mi řekl, že viděl moji "kamarádku" v lyžárně něco kutit. Hned mi to došlo.

A večer nastal čas mé pomsty. Po večeři jsme měly promítání filmu. Už si nepamatuji, co to bylo. Když ale Radka musela na WC, šla jsem za ní a zamkla ji. Rychle jsem se vrátila a mohla se posadit vedle "mého miláčka". Bouchání na dveře z oné místnůstky nebylo slyšet, neboť byly o patro výše.

A já místo na film jsem po očku pozorovala profil MIlana. V duchu jsem vzdychala a představovala bůhví co. Zaláskování mě přešlo za pár dní, když za Milanem přijela jeho dívka. A to jsem já považovala zase za zradu ze strany Milana.
 
Nakonec jsme se s Radkou usmířily a ještě že jsme odjížděly domů, jinak by naše pomsta stihla jak Milana, tak i jeho dívku.

Co taky chtít od láskou poblázněných puberťaček, že?
Zdraví Januše

Díky za váš příběh. Krásně jsem se pobavila a zavzpomínala si na svoje lyžařské výcviky. Ještěže ta puberta jednou přejde, že? :-)
   
27.04.2006 - Společnost - autor: Katka Stárková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Solei [*]

    Chudák Milan

    superkarma: 0 27.04.2006, 13:56:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme