Poslední den školního roku je pro mnoho dětí rozporuplný. Mísí se v nich radost z blížících se prázdnin, mnohdy ale spojená s obavami ze špatných známek na vysvědčení. Buďme benevolentní a vzpomeňme si na svá vysvědčení.  

Konec školního roku předznamenává v očích našich dětí nejen radost, ale často i smutek a zklamání. V některých případech i strach z toho, co řeknou rodiče doma na vysvědčení. Dětské linky bezpečí a důvěry budou v tomto dnu obsazeny více než kdykoliv jindy. Ale bylo by lépe, kdyby nebyly.

Vzpomínám si na své školní vysvědčení. Až do šesté třídy jsem byla premiantkou třídy, samé jedničky. Recitovala jsem, psala básničky, účastnila se různých školních olympiád. Známky jsem vůbec neřešila, šlo to nějak samo. V sedmičce jsem dostala v pololetí první dvojku z matiky, a aby toho nebylo málo, na konci školního roku následovala i trojka z fyziky, mého nenáviděného předmětu. Myslela jsem, že je konec světa. Trojku na vysvědčení! To nepřežiju. Paradoxem je, že jsem se hroutila jenom já, moji rodiče to vzali sportovně.
„No bóže, však žádný atomový fyzik z tebe nebude.“

V osmičce se mi začaly zapalovat lýtka a učení najednou přestalo jít samo, protože dole zvonil Pepík a za rohem čekal Franta. Chodilo se na první cigára. A výsledek? Na pololetí tři trojky. Matika, fyzika, chemie.
To už rodiče zbystřili.
„No, jsi blbá? Těsně před přijímačkami na gympl si to tak pokazíš?“
Na gympl mě vzali i s trojkami, ale o tom už psát nebudu, tam pak ty moje uši dřely už o všechny lavice.

vyzoKolem známek na vysvědčení se svět netočí. Z jedniček se stávají vyšší cifry řadou vnějších vlivů, které na školáka působí. Z premiantky se může stát propadlík, a naopak propadlík se může dostat nahoru. V životě je pak stejně všechno úplně jinak.

Dnes děti přinesou s úsměvem nebo s pláčem bílé lejstro s výsledkem jejich celoroční práce. Ať už vydřené, nebo získané vrozenou inteligencí. Pokud se tam objeví nějaká ta horší známka, není to jen jejich chyba, ale i rodičů, kteří zbystří, až když jde „do tuhého“.
Podle slov psycholožky Aleny Weberové
, v žádném případě dětem nenadávejte, nebijte je, nekřičte na ně, stejně už tu známku nezměníte. Naopak je povzbuďte, že příští rok to bude určitě lepší, a ať vám dají symbolicky ruku na to, že si tu pitomou matiku anebo nepochopitelnou informatiku opraví. Že se naučí pořádně česky a k tomu zvládnou i anglicky.
Ale hlavně jim nekažte prázdniny!

 

Téma dnešního dne: Vysvědčení

  • Jaképak dnes přinesli vaše děti (vnuci) vysvědčení?
  • Nadáváte jim za špatné známky, nebo je naopak povzbudíte?
  • Vzpomeňte i na svá školní vysvědčení, šly jste domů se strachem nebo s radostí?
  • Kdy se vám zhoršily (pokud tedy) známky?
  • Dokázaly jste si je zlepšit?
  • Uplatnily jste někdy v životě předmět, který vám nešel, který jste nenáviděly?
  • Mají dnešní děti učivo náročnější než my?
  • Jste k nim benevolentní?
  • A co třeba zkušenosti s učiteli?
  • Dali někdy vašim dětem známku, kterou si nezasloužilo?
  • Půjdete s dětmi oslavit vysvědčení a konec školního roku?
  • Slavily jste ho i i vy se svými rodiči?

Nabízí se řada dalších otázek, ale vy už budete vědět o čem psát.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Dárečků je dost: pro tatínka antistresový gumový panáček, pro maminku sladká bonboniéra a pro dítko balíček Marťánci, obsahující mulitivitamínový nápoj a „mluvící“ pero :)

darecek..

Reklama