Zažila jste někdy mikrospánek? Toto riziko se zdaleka netýká jenom řidičů, může ohrozit kohokoliv z nás. Třeba ve výtahu, nebo na chodníku. Najednou prostě přestaneme na setiny vteřin vnímat realitu.
Obecně lze říci, že mikrospánkem jsou ohroženi všichni lidé. Každý může podlehnout únavě a mikrospánku, a nemusí u toho právě sedět za volantem. Může sedět v čekárně u lékaře, v tramvaji, nebo na pracovní poradě. :)
Nejrizikovějšími skupinami mikrospánku jsou mladí muži, lidé pracující na směny, samozřejmě profesionální řidičky, ale také lidé s poruchami spánku, ať už z hlediska zdravotního, nebo z příčiny stresu a únavy.
Nejrizikovější doba mikrospánku nastává v noci, kdy je naše tělo nastaveno na spánek, ale pozor, také v pozdních, odpoledních hodinách, kdy se vracíme z práce a jsme po celém dni unaveni.
Kde to jsem?
Nedávno se mi stalo, že jsem šla pěšky domů z práce, jdu, jdu, jsem zamyšlená, a najednou jako by mě někdo probral? Kde to jsem? Stála jsem u kostela na úplně opačném konci ulice a vůbec si nepamatuji, jak jsem se k tomu místu dostala. Měla jsem stav naprostého nevnímání. Únava, přepracovanost, kdo ví? Každopádně štěstí, že jsem nepřecházela tramvajové koleje.
Mikrospánek v automobilu, na ten si dávám pozor, to jsem naopak bdělá. Ale jinak takový ten výraz hledění do blba, ten mám často. :)
A jak jste na tom vy, ženy-in?
Téma dnešního dne 1. srpna: Mikrospánek
Mikrospánkem se dá nazvat i náš stav nevědomí, nevnímání, „hledění do blba“.
- Měly jste tento stav někdy?
- A kdy a kde nejčastěji?
- Zažila jste vy sama nebo někdo z blízkého okolí i mikrospánek za volantem?
- Napište, i když tyto stavy nemáte, jak to děláte, že jste svěží, bdělé a odpočaté?
- V čem je podle vás mikrospánek nejnebezpečnější a nejzákeřnější?
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Jedna z pisatelek obdrží pěkný dárek, knihu od nakladatelství ARGO Něžnost (psali jsme o ní zde) a krém na ruce od AVONU.
Nový komentář
Komentáře
Nejsem řidička, o mikrospánku ale slyším často v televizi...
mikrospánek za volantem je smrtelné nebezpečí
Taky tomu někdy bývalo pozdě v noci, když jsem se vracela domů, ale pomohla hudba a psík. Ne, že by psík dělal rachot, ale nebyla jsem v autě sama
Já naštěstí autem nejezdím,ale mikrospánek mívám často,když na mě přijde,tak si jdu lehnout.
Také mne ,,přepadává",k mé nelibosti
Ještě že už neřídím
Mikrospánek mě přepadal vždy odpoledne, když jsem jela z práce.
Mikrospánek za volantem jsem naštěstí neměla.
Trefa:autem nejezdim,ale jela jsem v atobuse a doslova jsem usnula.jeste stesti ze jsem se vzbudila vcas.
naštěstí jsem nepoznala...vždy při dlouhé cestě odpočívám.
gaba23 — #4 Já nemám ráda, když spolujezdec usne. Když řídí někdo jiný, tak já i kdybych nespala 20 hodin, tak mám pocit, že je mou povinností občas na řidiče promluvit, trochu ho bavit, aby neusnul. Já vím, že jsi mluvila o motorce, to je něco jiného, jen mi to připomnělo.
Zažila jsem to u maminky, pracovala na tři směny. Ráno po práci si chtěla ještě povídat, pila čaj a já jsem se na ní dívala jak zvedla hrníček nesla ho k ústům a už spala. Hrníček jsem ji vzala z ruky a ona se probrala. Pak mi tvrdila, že vůbec nespala, no potom šla do postele a bylo to vyřešené.
No, právě o tomto jsem tu psala nedávno, syn byl po svatbě unavený, jel po D1 a já najednou cítila neklid, chvíli jsem to zkoušela rozchodit, pak mi nedalo a zavolala jsem mu.
Právě ho postihl mikrospánek a můj mobil jej probral, měl to jen tak tak, mohla být řetězová nehoda, byla kolona kolik km dlouhá, čekali, jeho to v tom horku nějak zmohlo a když se rozjeli......
Rikina — #3 taky se mi stalo na brigádě, že jsem na noční ve stoje zachrápala. Probralo mě až když jsem začala padat na stůl, co byl za mnou. Já ale byla přesvědčená, že nespím..Měli tam ze mě srandu
Mě se stalo něco podobného, vše dopadlo dobře, ale prakticky tak na 4 hodiny mám okno. Jela jsem do města, myslím, že jsem musela dobíhat vlak, neměla jízdenku, šla jsem na místo, kam chodím často a pravidelně, ale nic si z toho nepamatuji, najednou jsem byla někde úplně jinde a dokonce jsem při tom koupila někde i malé květináčky, které jsem sháněla. To jsem zjistila až doma. Nevím, co to bylo za stav, ale když jsem přijela domů, musela jsem si jít lehnout.
Dante Alighieri — #17
Asi jo, je to lidové označení, kdy to prostě člověk zalomí, třeba únavou, ale hned za chvíli se probudí. Třeba právě v dopravním prostředku, večer u televize... kdy na pár vteřin klimbne hlava.
Usnula jsem ve škole během odpolední výuky u svého počítače, naštěstí si toho studenti nevšimli, protože místo samostatné práce brouzdali na fejsbůku
margot — #21 No to jo, spát v metru může vyjít draho. Můj bratr si takhle usnul v tramvaji a hned ho okradli.
Ja jsem pravidelne usinala pri prednaskach z politologie. Ptednasejici usinala take.
kdysi jsem si blikla za volantem a už to nikdy nechci zažít, i když se nic nestalo