Několik pohádek se jmenuje přímo po ní a v mnoha z nich hraje významnou roli - Svatojánská noc. Noc z 23. na 24. června - tajemná, plná kouzel. Je to čas, kdy máme možnost setkání se s neviditelnými nadpřirozenými silami.

Tradice tohoto mystéria prý sahají až do hlubokých temnot středověku. Je v úzké souvislosti s letním slunovratem, okamžikem, kdy se dny začínají krátit. Původně pohanský svátek církev vychytrale přeměnila na svátek sv. Jana Křtitele, neboť pro ni bylo výhodnější svátek podat po svém nežli jej vymýtit či zakazovat. Podle pohádek a pověstí se v tuto noc otevírají skály, naplno se projevují nezvyklé síly, země se rozestupuje a na jedinou noc nabízí své poklady (touto tématikou se zabývají také významní básníci napříč časem). 

svatojánská nocNezbytnou pomůckou v takovémto počínání je podle všech možných zdrojů zlaté kapradí.

Podle druidova.mysteria.cz,  kdo by se na takovou cestu za pokladem svatojánské noci chtěl vydat, potřeboval získat kvítek z takového kapradí. Ten se mu mohl stát pomocníkem při hledání pokladů, umožnit být neviditelným, mít ve všem štěstí a rozumět řeči zvířat, rostlin a stromů. Získat květ zlatého kapradí bylo zdánlivě jednoduché, stačilo pod kapradí rozprostřít bílý šat, který padající květ zachytil. Je v tom však jeden háček - zlaté kapradí střeží temné mocnosti. Ono si stačí představit, kolik na člověka o půlnoci, v temném lese může čekat nástrah. Za všechny vyjmenujme ty nejznámější - bludičky, lákající poutníka do močálů, bludné kořeny, hejkalové a další... není proto divu, že se lidé do lesů o svatojánské noci příliš nehrnuli, a ta největší nástraha na ně čekala nakonec. Pokud takový statečný člověk skutečně poklad našel, musel se utkat s nepřítelem, skrytým v sobě samém - s chamtivostí. Z nalezeného pokladu si totiž mohl odnést jen tolik, kolik sám unesl. Jinak byl potrestán, buďto se za ním vchod do skály zavřel a zůstal v místě uzavřený, nebo si ho rovnou odnesli čerti. Jedna vyhlídka lepší než druhá, že? Ale kdo ví, jak by jste se zachovali tváří v tvář nezměrnému pokladu vy?   

Ještě se vraťme ke zlatému kapradí, podle znalců se nám jej může podařit najít jen za šera či potmě. Jen výjimečně roste jednotlivě, jeho shluky tvoří vějíře, které pokrývají menší paloučky. Vydávají kolem sebe poměrně silnou zlatou záři, která sice nebývá patrná na dálku, ovšem rozlévá se po zemi, a ta jako by i sama zářila. Zvláštností této rostliny je, že mezi vějíři neroste žádný kmen ani keřík, jako by okolní porosty chápaly jeho výjimečnost, tvoří spíše okruh kolem. Okruh, který je většinou hustý, takže světelný efekt zlatého kapradí může ještě umocnit. Na místa, kde zlaté kapradí roste, prý nelétají ani ptáci, jsou to místa naplněná úctyhodným tichem.

Další druh kapradí - kapraď samec, podle bylinkářských herbářů přináší štěstí a přitahuje ženy. Kapraď se pálí pro přivolání deště, stočené konce rostlin se suší nad slunovratovým ohněm a nosí jako ochranné amulety.               

Reklama