Styl

Dlouhé vlasy jsem si vybrečela

Kdy maminka změní názor na sestřih své dcerka - no přece, když chodí dcerka plakat tatínkovi na rameno. Tuto metodu použila čtenářka Simič a (okamžik napětí) osvědčila se!

Další copánkový příspěvek k dnešnímu tématu dorazil od čtenářky Simič. Vždycky toužila po dlouhých vlasech, tak si je vybrečela...


Krásný pondělní den. Copy, copky, copánky - mám na ně hezké vzpomínky. Když jsem byla malá, maminka mě stříhala vždycky na krátko. Tvrdila, že dlouhé vlasy jsou akorát k vzteku a je s nimi příliš práce. Do svých 7 let jsem vůbec neřešila, co nosím na hlavě. Ale pak už jsem začala holkám závidět dlouhé vlasy plné krásných a barevných sponeček a ozdůbek do vlasů, tak jsem samozřejmě chtěla mít taky dlouhé vlasy, abych si je mohla zdobit. Maminka byla dlouho proti, ale nakonec svolila (na nátlak tatínka, kterému jsem chodila plakat na rameno - a to vydatně). Tak vlasy rostly a s nimi i mé sebevědomí. Nosila jsem culíky, copy, které jsem si sama zaplétala a vplétala do nich barevnou vlnu, což bylo tenkrát hrozně in. Dokázala jsem stát pred zrcadlem dlouhé hodiny a zkoušela nejrůznější účesy. V mých 14 letech jsem měla vlasy po pás a byla na ně náležitě hrdá. Pak jsem odjela na tábor, na který jsem se moc těšila. Ale ouha!Na táboře jsem dostala vši a maminka rozhodla:ostříhat!Obrečela jsem to, byla to pro mě hotová poprava, ale maminka byla neoblomná. Naštěstí jsem nemusela jít na kluka, ale vydupala jsem si alespoň mikádo. Ale mám štěstí, že mi vlasy poměrně rychle rostou, takže netrvalo dlouho a já měla zase dlouhé vlasy a své oblíbené bujné copy, tentokrát bylo v módě zaplétat do nich nitky s perličkami. Pak jsem pomáhala natírat strejdovi plot na zeleno a kromě štětce jsem si do barvy namočila i svůj cop. Strejda mi ho máčel v ředidle, v nejrůznějších odmašťovadlech, drhnul ho solvinou, jarem, ale nic nepomáhalo. Smrděla jsem celá, ale cop zůstával pořád brčálově zelený. Co naplat, šla jsem k holičce, ta se zhrozila, pak vzala nůžky a cvak!A zase jsem měla mikádo. Ale po předešlých zkušenostech jsem se nedala odradit a vlasy jsem si znovu nechala narůst. A zase až skoro po pás. Ale pak jsem jela dělat vedoucí na dětský tábor. Vrátila jsem se samozřejmě opět na mikádo, protože pro změnu jsem si do vlasů tak nešikovně zachumlala žvýkačku, že jiné řešení prostě nebylo. Ale už jsem si zvykla. Potom mi vlasy ještě uhořely, takže opět mikádo. Ale nevzdávám to. Stále nosím polodlouhé vlasy, střídám culík s copem a čekám, kdy se zase něco semele a já budu muset jít k holičce proti své vůli.

S pozdravem Vaše,
Simič

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 11. července 2011: Copy a copánky

Po tomto tématu jste před nějakou dobou samy volaly, milé čtenářky. Uzrál čas a téma je zde!

  • Jaký je váš vztah k copům a copánkům?
  • Umíte si uplést francouzský, rybí nebo extra kreativní cop?
  • Přijdou vám copánky dětinské, nebo naopak in i v dospělém věku?

Pište mi své příspěvky na redakční e-mailovou adresu (viz níže). Můžete k nim přiložit i fotku svých copatých výtvorů. Nezapomeňte, že chcete-li vyhrát dárek, respektive mít šanci na výhru dárku, musí váš příspěvek být dlouhý alespoň jako tento odstavec textu. A jaký že dárek můžete získat? Pro jednu z vás tu máme připravený krásný vlasový balíček od firem GARNIER a SCHWARZKOPF!

   
11.07.2011 - Vlasy - autor: Jakub D. Kočí

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme