Brzy to bude rok, co rezervaci ve středočeských Milovicích spásají divocí koně. Nejde o žádný experiment, patří k původním živočišným druhům, leč na našem kontinentu byl vyhuben. Kým jiným, než člověkem. A byli to zase lidé, kteří nedávno málem zahubili jednu z tamních klisen. Co se přihodilo, jak je na tom ona i její hříbě teď a jak přečká stádo zimu, jsme se zeptali Dalibora Dostála, ředitele společnosti Česká krajina, který za jejich návratem do české přírody stojí.

Klisnu jste museli před dvěma týdny odvézt na specializovanou kliniku, kde ji dva dny léčili. Jak se jí daří teď, po návratu na pastvinu?
Stádo naštěstí přijalo klisnu dobře. Návrat matky s hříbětem sledovali odborníci, aby hned zaznamenali jakýkoliv negativní vývoj. Největším rizikem bylo, pokud by hřebec po odloučení nepřijal hříbě zpět do stáda. Naštěstí se to nestalo. Riziko si uvědomovaly i ostatní klisny, když se poprvé k matce s hříbětem blížil, snažily se mezi ním a mládětem vytvořit hradbu z vlastních těl. Takže se u nich projevila určitá „ženská solidarita“. Byli jsme rádi, že stádo tak dobře funguje a Sgurr na to nebyla sama.

kone1

Jak jste na onemocnění přišli? Kontrolujete koně pravidelně?
Koně jsou pod každodenní kontrolou. Chovatelský dohled sleduje jak jejich zdravotní stav, ohradu i to, zda mají dostatek vody v napajedle.

Sgurr bylo nutné odchytit. Jak je to náročné u divokého koně?
Mezi zvířaty jsou individuální rozdíly. Ale u většiny platí, že je možné je odchytit pouze po uspání narkotizační šipkou. Sgurr však byla v tak zbědovaném stavu, že její odchyt nebyl problém. Mnohem komplikovanější bylo nakládání do přepravníku cestou na kliniku.

Co přesně se vlastně klisně přihodilo?
S největší pravděpodobností se u ní projevila těžká kolika v důsledku přikrmování pečivem od neukázněných návštěvníků. Konzultovali jsme situaci s kolegy v Anglii. Ti potvrdili, že divocí koně v Exmooru netrpí kolikami ani v souvislosti s porodem, ani v souvislosti se změnou pastvy či počasí během podzimu. Jsou celoročně zvyklí žít bez péče člověka. Takže i odborníci z Exmooru stanovili jako nejpravděpodobnější příčinu přikrmování.

Co všechno jsou lidé schopni koním přinést? A co to může koním způsobit?
Nejhorší je samozřejmě pečivo. Ale obecně by koně neměli dostávat od návštěvníků nic. Na pastvině mají všechno, co potřebují. I při přikrmování ovocem či zeleninou hrozí, že se koně vzájemně poraní, když budou o pamlsky od návštěvníků soupeřit. Mohou si způsobit zažívací potíže tím, že v rámci soupeření o pamlsky se nažerou více, než by jedli normálně.

Jací návštěvníci jsou nejvíce neukáznění a proč koním krmení nosí?
První skupinu tvoří senioři, které občas vracíme od ohrady s plnou taškou tvrdého pečiva, protože mají pocit, že koně bez přikrmování strádají. Opak je pravdou, přikrmování může koně zabít. Druhou skupinkou jsou mladší lidé, kteří na pečivo lákají koně k okraji pastviny, aby si je mohli lépe vyfotografovat nebo s nimi udělat selfie na mobil.   

Takže tyto divoké koně není třeba nějak speciálně přikrmovat?
Pastvina je pro ně dostatečně velká, aby na ní celoročně našli dostatek potravy. To se týká i zimy. Mají k dispozici dostatek suché trávy, která jim nahrazuje seno. Přikrmování senem je připraveno jen pro případ, kdy by na pastvině ležela dlouhodobě vysoká vrstva sněhu. Což v Polabí nepředpokládáme příliš často.

kone2

I přes to všechno je spousta lidí, kterým je koní chovaných přirozeným způsobem líto. Mají pocit, že jim chybí teplá stáj a podobně. Zvládají koně, zvláště s hříbětem, přezimovat v přírodě, pokud jsou silné mrazy?
Divocí koně žijí v Exmooru tímto způsobem od nepaměti. Právě to, že nebyli ve stáji a nikdo je nepřikrmuje, jim zajistilo jejich unikátní vlastnosti a odolnost. Teplá stáj by je naopak ohrozila, stali by se náchylní na horší počasí, začali by trpět nemocemi, které postihují domácí koně. Ani tvrdá zima a teploty hluboko pod nulou jim nevadí. Nejhorší počasí pro ně je, pokud je těsně kolem nuly, prší a fouká silný vítr. Hříbě už pomalu začíná měnit srst, takže pokud vše dobře půjde, bude na zimu také připravené. Ale budeme ho samozřejmě sledovat.

Pokud i tak chtějí lidé koním nějak přilepšit, jak?
Asi nejlepší forma podpory koní je zasláním finančního daru na sbírkové číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777. Koně z těchto příspěvků dostanou to, co opravdu v danou chvíli nejvíce potřebují. Ať už seno v případě vysoké sněhové pokrývky během zimy, nebo nutnou veterinární péči, pokud by došlo ke zranění nebo veterinárním problémům.

dalibordostal

Zdroj foto: Dalibor Dostál, Česká krajina

Na jaře se mají narodit další hříbátka. Jak moc se může stádo rozrůst vzhledem ke kapacitě pastviny?
V současnosti mají koně k dispozici čtyřicet hektarů. Ve druhé fázi by se pastvina měla rozšířit o dalších padesát hektarů. Takže kapacita by pro přírůstky měla být dostatečná.

Co bude s koňmi, kteří budou „navíc“? Bude třeba časem možný odkup?
S odprodejem v nejbližších letech nepočítáme, na to jsou divocí koně z Exmooru příliš vzácní. V současnosti jich je na světě méně než zubrů.

Máte v plánu vytvořit pastviny pro divoké koně i jinde v ČR?
Ještě letos by měla vzniknout v bývalém vojenském prostoru Milovice druhá pastvina o rozloze přibližně sto dvaceti hektarů.  S dalšími lokalitami počítáme na jižní Moravě, na rozhraní Karlovarského a Ústeckého kraje a v dalších lokalitách.

hribe

Čtete také:

Reklama