Reklama

Znáte ten pocit při zkoušení nových šatů, kdy se před zrcadlem všelijak kroutíte, tu něco potahujete, tady zase podvědomě zabíráte, zkracujete, nebo stříháte. Říkáte si: Kdyby tady nebyla ta děsná mašle nebo měly jinou barvu, byly trochu delší/kratší, měly jiný výstřih či délku rukávů... Prostě to není stoprocentně ono, jsou nějaké divné, přesto si je z netrpělivosti nebo v touze mít zrovna dnes něco nového koupíte.  

šaty

šaty

Že se vám nic takového nikdy nestalo? Tak to jste šťastná žena. Neříkám, že mám divnošatů plnou skříň (také šaty nenosím), ale určitě by se tam našlo pár divnokousků, které jsem v nějakém pomatení smyslů koupila a měla je jednou nebo všehovšudy dvakrát na sobě. Buď to byly nějaké výhodné slevy – nekup to, když to stojí pár šupů, nebo právě onen neodbytný pocit, že nemám co na sebe.

šaty

šaty

Nedá se říct, že by to byly hadříky přímo nevkusné, možná nemusí být ani neslušivé, ale jsou divné a pokaždé, když vyvinu snahu se nad nimi slitovat a vytáhnu je z pomyslného dna skříně, letí tam za pár minut zpět. A tak tam zahálí zánovní košile s asymetrickým zapínáním, halenka s volánkem, tílko empírového střihu či triko s korálkovou výšivkou. Nemáte náhodou zájem?

šaty

šaty

A že se to stává i v lepší společnosti, na to vemte jed. Jenomže dámy postrojené do divnošatů mají zřejmě pocit, že vypadají skvěle. No, proti gustu žádný dišputát, ale při pohledu na ně mám neodbytný pocit, že tam něco přebývá.

šaty

Posuďte sami.

Které šaty se vám zdají nejdivnější?

Které byste si na sebe klidně vzala?

Máte doma nějaký divnokousek? Dokázala byste nám ho popsat?