Rodina

Dítě v ohrožení

Nedávno jsme na Ženě-in diskutovali o tom, jestli je těhotenství nemoc, a nakolik nutná jsou různá vyšetření v době těhotenství (viz tento článek). Předmětem diskuse byly také některé zákroky při porodu - například epiziotomie - nástřih hráze (článek). Jedním z vyšetření, o nichž se mluvilo, je takzvaný genetický screening a amniocentéza - odběr plodové vody. Dnes si tedy povíme víc o těchto relativně běžně prováděných metodách a o jejich přínosech a rizicích.

K čemu je screening dobrý?
Účelem takzvaných screeningových vyšetření je zjištění vrozených vývojových vad dítěte. Nebo, přesněji řečeno, pravděpodobnosti, že dítě tyto vady má, protože výsledky vyšetření neposkytují stoprocentní jistotu. Principem screeningu tedy není léčba či prevence vady, ale zjištění skutečnosti, zdali dítě vadu pravděpodobně má či nemá. Jedná se totiž o vady prakticky neléčitelné. Vrozené vady přitom provázejí 3 - 5 % těhotenství. Vyšetření poskytuje ženě informaci o tom, zda čeká pravděpodobně zdravé či pravděpodobně postižené dítě, a dává jí jak svobodu rozhodnout se, jestli chce dítě donosit, porodit a nadále se o něj starat, tak čas připravit se na péči o případné postižené dítě. Tolik k pozitivům screeningu pro matku. Z vědeckého hlediska tak tento postup prohlubuje poznání lékařů a do budoucna může, byť samozřejmě nemusí, přinést i pozitivní výsledky ve smyslu prevence vzniku vývojových vad.

Dny hrůzy
Screening má ovšem i svá negativa - především pro ženy, které v něm mají pozitivní výsledky. Ty ostatní screening v podstatě spíš uklidní, pokud se vůbec dozvědí, že jim byl prováděn - vždyť která žena by nechtěla slyšet „všechno je v pořádku, maminko.“ Ale pokud se při první fázi ukáže riziko postižení, nastanou dny, týdny a někdy i měsíce hrůzy - obava před výsledky podrobnějšího vyšetření, děs, že zrovna to vaše děťátko bude postižené, těžké rozhodování o potratu, který je zdravotnickým personálem v takovém případě spíše podporován. Žena má samozřejmě plné právo takové informace získat a toto rozhodování podstoupit, ve vyspělejších státech, jak podotýká porodní asistentka Ivana Königsmarková, má ovšem také právo se těchto informací vzdát a screening už na počátku odmítnout. V našich podmínkách často ani není o provádění první fáze screeninku (z odebrané krve) informována, natož aby jí bylo umožněno s tímto vyšetřením nesouhlasit (ač podle zákona má samozřejmě právo jak na poskytnutí informací o provedení vyšetření, tak na odmítnutí tohoto vyšetření).

Zabijte ho!
Ani nátlak lékařů, aby žena podstoupila v případě pozitivních výsledků potrat, není z etického hlediska přijatelný. „Mnohé studie ukazují, že pokud je dítě postiženo vrozenou vadou, je pro psychiku ženy lepší, porodí-li takové dítě, i když jsou jeho vady neslučitelné se životem a ono třeba několik hodin po porodu zemře. Poskytnutí šance a možnosti důstojného rozloučení pomáhá ženě lépe se vyrovnat s nelehkou situací. V opačném případě se velmi často žena dostává do střetu s „postinterrupční depresí" z pocitu, že zabila, a s tímto pocitem většinou žije až do konce života,“ říká Ivana Königsmarková.

Zbytečný stres
Screeningové metody tedy nikomu (vynecháme-li možný vzdálený vědecký přínos) nezachrání život ani zdraví, mohou jen umožnit matce, aby se rozhodla neporodit dítě, které je možná postižené. Až potud je vše v naprostém pořádku. Pozitivní výsledky screeningu ovšem vedou k vysokému stresu a zátěži matky a tento stav neprospívá ani matce, ani plodu, a to ani v případě, že podrobnější vyšetření ukáže, že je dítě asi v pořádku. Navíc nejsou, dle Königsmarkové, výjimkou případy, kdy žena odmítla jít i přes pozitivní výsledek na potrat a navzdory doporučením porodníků dítě donosila a porodila - a dítě bylo zdravé. Screeningové metody totiž zdaleka neposkytují stoprocentní jistotu. „V optimálně vyladěných systémech je skutečně postižen vrozenou vadou jen asi každý dvacátý plod s pozitivním výsledkem screeningu. Naopak určitá část skutečně postižených těhotenství má výsledek screeningu negativní (10 - 30 %),“ říká Königsmarková. Což znamená, že devatenáct z dvaceti matek, kterým vyšel pozitivní výsledek při screeningu, se stresuje, nebo dokonce rozhoduje pro potrat zbytečně.

Kdyby poslechla lékaře...
Nejabsurdnější je případ matky, kterou při prvním těhotenství porodníci upozornili, že se jí narodí postižené dítě. Odmítla jít na potrat a narodilo se jí zdravé dítě. Při druhém těhotenství byla ujištěna, že dítě bude zdravé - bylo postižené. Při třetím jí opět byl doporučen potrat - a dítě bylo zdravé. Pokud by tedy uposlechla radu porodníků, měla by jedno postižené dítě a zabila by dvě zdravé děti. Je to samozřejmě případ extrémní, ale poukazuje na to, že by výsledky screeningových metod měly být brány s jistou rezervou.

Hrozí nechtěný potrat?
První screening se provádí rozborem krve, je tedy pro ženu fyzicky nezatěžující (o psychické zátěži v případě pozitivního nálezu jsme již psali). Jedním z podrobnějších vyšetření je ovšem amniocentéza - odběr plodové vody. Jedná se o vyšetření sice bezbolestné, ale ne bez rizika - je při něm jistá, byť nevelká pravděpodobnost potratu i zdravého plodu. Toto vyšetření přitom odhalí pouze dvě možné vývojové vady - defekty neurální trubice (NTD) a stěny břišní (AWD). Amniocentéza je přitom prováděna ženám, u nichž je riziko, že budou mít postižené dítě 1:250-300, až 1:500. To znamená, že vyšetření s rizikem potratu zdravého plodu podstoupí až pět set žen na jednu s dítětem postiženým. „K potratu dochází až tři týdny po vyšetření i déle. Velmi vzácně se také stává, že vyšetřující jehla poškodí plod a následky, někdy i velmi závažné, se mohou objevit až při porodu,“ varuje Königsmarková.

Screening není diagnostika!
„Před odběrem krve na biochemický screening by měl být těhotné ženě srozumitelně vysvětlen smysl vyšetření,“ zdůrazňuje Königsmarková. „Zejména proto, že test je v 5-7 % pozitivní. V případě špatné informovanosti může dojít k psychickému stresu z obav o normální průběh těhotenství. Nedostatkem biochemického screeningu ve II. trimestru je také to, že jeho výsledky jsou k dispozici až v poměrně pokročilém stadiu těhotenství, a případné ukončení gravidity je pro těhotnou velkou zátěží. Dodatečně se zjistilo, že v praxi je provádění biochemického screeningu velkým problémem. Test je velkou psychickou zátěží pro těhotné. Právě tento aspekt byl při zavádění biochemického screeningu podceněn. Těhotná většinou buď není seznámena s podstatou testu nebo jeho smysl nechápe. Lékař často zaměňuje výsledek testu diagnostického, který přímo ukazuje na přítomnost choroby, za výsledek testu screeningového, který pomáhá jen vyčlenit skupinu žen s vyšším rizikem postižení plodu.“

Úsilí Unie porodních asistentek a Hnutí za aktivní mateřství samozřejmě nesměřuje ke zrušení screeningových vyšetření, klade však důraz na to, aby nebyla prováděna plošně, všem ženám, aniž by tyto často vůbec byly o první fázi vyšetření informovány. Nejde totiž jen o právo ženy mít, ale i odmítnout určité informace, ale také o finanční stránku věci - při neútěšném stavu českého zdravotnictví je prováděna sada vyšetření, o která by část pacientek, kdyby byla informována, vůbec neměla zájem, a jejichž dopad na zdraví matky a dítěte je v konečném důsledku negativní, byť zvyšují možnost svobodné volby ze strany matky.

Více informací na http://www.genderstudies.cz.

Víte, jestli jste podstoupila genetický screening? Byla jste na amniocentéze? Kdybyste otěhotněla, měla byste zájem o tato vyšetření? Pokud by byla pozitivní, šla byste na potrat?

   
16.11.2006 - Těhotenství a porod - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [49] Vladís [*]

    Je to hrozně těžké, znám paní, které doporučovali lékaři potrat kvůli Dow.syndromu. Ona odmítla, ale dítě se jí narodilo zdravé. Naopak zase holku, která měla výsledky testů v pořádku a přesto se jim narodila holčička s DS. A ještě jeden případ: paní měla výsledky z genetiky v pořádku, všechny UTZ v pořádku, přesto se jim narodilo dítě o měsíc dříve. Byl to hypotrofický plod a dodnes běhají po doktorech a zjišťují co s dítětem je - jsou tam nějaké další problém. Jsou to moc hodní lidé, ke všemu přistupují zodpovědně, je mi jich líto.
    Tak lze vůbec všem těm vyšetřením a testům věřit????
    Nebo je to jen komerční záležitost?????

    superkarma: 0 14.12.2006, 18:05:12
  2. [48] heledobr [*]

    Taky jsem v mládí byla na potratu protože jsem otěhotněla i když jsem měla tělísko a lékaři mi potrat doporučili ale přesto, že je to už řada let - nikdy jsem se s tím nesmířila...

    superkarma: 0 14.12.2006, 00:26:30
  3. avatar
    [46] JanaVa [*]

    Vivian:
    hele mně by zase pro změnu takovýhle screening s prominutím "prd" ukázal . Vždycky jsem "odpadla" až po 30.tt. Ale to je jedno - jsem jen chtěla říct Kotěti, že specielně tohle vyšetření může odhalit problém, se kterým se něco dá dělat. Že tohle dejme tomu má smysl, protože se dá tomu případnýmu poškození zabránit.

    superkarma: 0 20.11.2006, 17:03:59
  4. avatar
    [45] Vivian [*]

    JanaVa: já jsem zase četla (třeba teď na neonatologie.cz nebo v publikaci Efektivní péče v perinatologii), že tohle vyšetření se dělá u rizikových těhotných...
    Každopádně je to jen doporučení a každý gynekolog-porodník se zjevně zařídí dle svého Naše doktorky (tam, co jsem pracovala) ho plošně nedělaly a problém s tím nebyl...

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:47:43
  5. avatar
    [44] JanaVa [*]

    Vivian:
    http://www.porodnice.cz/default.asp?rubrika=1&clanek=11407

    Je to opravdu lege artis, jinak se 2/3 diabetiček nenajdou :-(.

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:32:51
  6. avatar
    [43] Vivian [*]

    *Kotě*:
    Tak on to opravdu někdo dělá všem těhulím??
    oGTT rozhodně nepatří do běžného rámce prenatálního screeningu... No ale pro paní doktorku je asi každá koruna dobrá

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:29:19
  7. avatar
    [42] JanaVa [*]

    Vivian, podle nějakýho posledního kongresu gyn-doktorů by se mělo dělat plošně. Jo mmch. nikdy jsem neměla cukr v moči, ani ketony. Byla jsem "zdravá těhule". Na papíře. Jen byl malý na UZV větší a já mám diabetickou babičku - to stačilo, udělal se test "pro jistotu". A bylo to tam.
    V dalším těhu už jsem se sama hlásila. Radši. Radost, když v 18. a 28.tt vše OK. Ve 32.tt všechno jinak. Hodnoty vysoko ale žádný cukr v moči ani ketony. On totiž cukr do moči prolézá tuším až když je ho v krvi nad 9, ale mimi škodí už hodnoty nad 7, takže tak.

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:27:52

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [41] Vivian [*]

    JanaVa: oGTT není screening, to je vyšetření, které se dělá při podezření na cukrovku (třeba když ti najdou v moči cukr nebo ketony)... Aspoň teda doufám, že se tohle vyšetření nedělá plošně (u nás jsme ho rozhodně plošně nedělali, to je nesmysl a hlavně pro zdravou těhuli naprosto zbytečná zátěž).

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:24:15
  2. avatar
    [40] JanaVa [*]

    Kotě, hele zrovna oGTT je jeden z mála hodně užitečných screeningů. Ten totiž dokáže předejít poškození dítěte - nikoli že by informoval o už vzniklém poškození... Měla jsem GDM (=gestační diabetes = těhotenská cukrovka) v obou těhotenstvích. Díky oGTT se mi narodily děti které neměly znaky poškození cukrovkou (jinak mimo těhotenství mám cukr zcela normální). A mohly mít. Mmch. ve 2. těhotenství jsem byla na oGTT 3-krát a pozitivní byl až ve 32.týdnu, pak se mi odezva na cukry ještě zhoršovala až do porodu. Stačila ale přísná diabetická dieta na těch pár týdnů, přiměřený pohyb, dodržení režimu a udržela jsem hladiny v normálu - za "normálního" průběhu a jídla bych neměla šanci mít cukr v normálu.
    Zato třeba takový souběh tripl testu a NT screeningu je jaksi zbytečný...

    superkarma: 0 20.11.2006, 15:18:49
  3. avatar
    [39] kareta [*]

    *Kotě*: nám cukr testovali z moče

    superkarma: 0 19.11.2006, 08:49:45
  4. avatar
    [38] *Kotě* [*]

    Jeremi: u tohoto asi jako všude záleží na lidech. Já jsem na screening samozřejmě šla a nechtěla jsem ho odmítat, ale je fakt, že moje lékařka se tvářila, že je to samozřejmě povinné a s něčím jako podepsání informovaného souhlasu jsem se tedy absolutně nesetkala. Což mi z principu vadí. Na screening bych šla znovu, ale třeba na ten OGTT test už v druhém těhotenství rozhodně nepůjdu a je mi jasné, že se setkám s velkým odporem ze strany lékařů...

    superkarma: 0 19.11.2006, 00:19:59
  5. avatar
    [37] kareta [*]

    Tobbi: fiktivní rozhovor
    Taky si nedovedu představit, že by to bylo menší trauma. Fyzicky rozhodne ne. Asi apelují na morálku. Ovšem ten porod ve 22 týdnu - v nemocnici jsem ležela vedle paní, která potrácela (nedobrovolně) v 22 týdnu. Rodila víc jak den, pak ji stejně museli uspat a vytáhnout ho z ní. Psychicky byla opravdu špatná . Nejhorší bylo, že se to celou dobu porodu v ní hýbalo, ještě to¨mi ukazovala. Další mimčo měli až za několik let...

    superkarma: 0 18.11.2006, 15:27:44
  6. avatar
    [36] Vivian [*]

    Jana 01: ty testy se nedělají automaticky, jen se doporučují... Záleží na tom, na jakého lékaře natrefíš. Buď ji je opravdu jen doporučí, nebo ti je bude nutit.

    superkarma: 0 18.11.2006, 14:14:45
  7. [35] Jana 01 [*]

    Já už jsem taky v tom věku, kdy se při těhotenství dělají testy... Taky jsem se už dříve dopředu rozhodla, že pokud budu těhotná, na ty testy nepojedu.

    superkarma: 0 18.11.2006, 13:37:41
  8. avatar
    [34] paníliška [*]

    rek11: aha

    superkarma: 0 17.11.2006, 18:58:36
  9. avatar
    [33] rek11 [*]

    paníliška: O zvýšení porodnosti

    superkarma: 0 17.11.2006, 18:56:10
  10. avatar
    [32] paníliška [*]

    Článek je hodně přitažený za vlasy, absolutně nechápu, o co paní Königsmarkové jde.

    superkarma: 0 17.11.2006, 18:32:18
  11. avatar
    [31] Vivian [*]

    Šmarja, tady zase vřou emoce
    Mně hlavně točí, že se plošně dělají testy, které by se plošně vůbec dělat nemusely a nadto jsou za a) drahé a za b) nespolehlivé... No ale naše zdravotnictví je na tom naštěstí tak dobře, že si zatím můžeme dovolit vyhazovat peníze oknem

    superkarma: 0 17.11.2006, 11:34:05
  12. avatar
    [30] Míka [*]

    Ten obrázek s potraceným plodem je opravdu ze stránek Hnutí pro život - jsou to nechutná prasata, posílají do škol videokazetu s natočeným potratem...No, viděla jsem ji, no...Třikrát! A až po posledním shlédutí jsem si udělala obrázek o lidech, kteří k tomu přihodí hudbu jak na striptýz a hrabou se tužkou v krvavých zbytcích! Dobytci, hnusní perverzáci...
    Ale abych se vyjádřila k tématu - je to k smíchu. Mojí sestře během minulého těhotenství tento test, tuším, dělali, řekli jí, že je všechno OK, a synoveček se narodil zdravý. Vzhledem k tomu, že měl její tchán rozštěp patra, test si vyžádali. Ale na začátku druhého těhotenství jí lékaři "doporučovali" potrat! Halo, kde to žijeme, když i lékaři podporují interrpuce??? Myslím, že každý má právo vyjádřit svůj názor, ale kdo říká, že je ten jejich správný? Je na každém, co si vybere!!!
    Jde o to, že moje sestra otěhotnělo strašně brzy po operaci děložního čípku...hlídali ji více než při těhotenství s Radečkem a minulý týden na ultrazvuku jí oznámili, stejně tak jako na těch předešlých, že je miminko naprosto v pořádku....Tak jako co? To už se máme bát chodit na gynekologii, aby nám náhodou neporadili potrat i tam, kde žádné těhotenství není???

    superkarma: 0 17.11.2006, 10:16:44
  13. avatar
    [29] clarCa [*]

    ivana.kuglerova: genetický screening se skládá z krevních testů a ultrazvuků. Nevím, jak to chcete oddělovat. UTZ JE screening - sledují se různé anomálie, které mohou naznačovat vadu. Třeba právě rozšířené ledvinové pánvičky jsou "soft marker" na downův syndrom. Pokud se najdou dva takové markery, je navrhovaná amniocentéza.
    Nebo máte pocit, že UTZ se dělá jen pro srandu králíkům???

    superkarma: 0 16.11.2006, 23:38:49
  14. avatar
    [28] Jeremi [*]

    Já tedy neznám nikoho, komu by byl doporučen potrat jen na základě screeningového vyšetření. Pokud vím, ta se to vždycky bere jen jako ukazatel možných potíží a dál se pak hledá konkrétní problém. Ať už amniocentézou nebo např. detailním UZV. Screening je jen taková první záchytná síť.
    Těhotná jsem byla letos, absolvovala jsem dva screeningové testy z krve (ten první ještě v kombinaci s NT) a vždycky mi vysvětlili, co a jak. Nikdo mi netvrdil, že je to povinné, jen jsem musela podepsat, že mě informovali. Asi žiju v jiné dimenzi.

    superkarma: 0 16.11.2006, 18:23:31
  15. avatar
    [27] rek11 [*]

    Když jsem musela dělat "kolečko" na praxi tady být nějaký čas na všech odděleních . Vadil mi přístup sester,některých příbuzných a do třetice jsem vůbec nevydejchala gynekologii Na popotratovým lůžku tam ležela holčina asi devatenáctiletá a opakovala maminko já chci to dítě zpátky ..dodnes ji vidím

    superkarma: 0 16.11.2006, 16:30:21
  16. [25] Tobbi [*]

    „Mnohé studie ukazují, že pokud je dítě postiženo vrozenou vadou, je pro psychiku ženy lepší, porodí-li takové dítě, i když jsou jeho vady neslučitelné se životem a ono třeba několik hodin po porodu zemře. Poskytnutí šance a možnosti důstojného rozloučení pomáhá ženě lépe se vyrovnat s nelehkou situací.

    Jasně. Je přeci mnohem větší trauma jít ve třech měsících na potrat, než devět měsíců nosit a porodit dítě, o kterém vím, že bude žít pár hodin.

    Už vidím ty rozhovory. "Tak co, už máš koupený kočárek? Ne, vím, že dítě do pár hodin zemře." "Jak se bude jmenovat? To ani nemá cenu vybítrat."

    superkarma: 0 16.11.2006, 15:47:40
  17. avatar
    [24] Vivian [*]

    Bellana: to víš, že to není skutečné, to by to dítě nejdřív muselo prokopnout děložní stěnu

    superkarma: 0 16.11.2006, 15:39:51
  18. [23] Bellana [*]

    Manx: Taky mám pocit, že nejde o reálné obrázky. Třeba ta nožička na břiše - není ta břišní stěna nějaká tenoučká?

    superkarma: 0 16.11.2006, 15:12:55
  19. avatar
    [22] Kuře [*]

    jituna: Ne, to byla ošetřující lékařka v nemocnici, na oddělení pro rizikové těhotenství. Ležela jsem tam s hyperemesis (neudržela jsem ani vodu). Byla jsem dehydrovaná, měla už i nějaké problémy s ledvinama, ale věděla jsem, že moje mimi je úplně v pořádku. Naštěstí mne ze začátku ošetřoval mladý pan doktor, který mi pořád opakoval, že to dáme do pořádku a že se nesmím bát o mimi, tomu je fajn a bude móc krásné. Po mém výstupu před primářem mi ho "vrátili".
    Když jsem šla z porodnice s Jájou v náručí, tak jsem mu ji ještě šla na rizikový ukázat. Okamžitě mi ji bral, pochoval ji a vrátil se slovy: "Já vám říkal, že to bude móc krásný mimino". Na něj moc ráda vzpomínám.

    superkarma: 0 16.11.2006, 12:58:06
  20. avatar
    [20] Kuře [*]

    gerda: Víš, po třech letech marného čekání a několika spontánních potratech jsem byla ochotná riskovat téměř cokoliv. Ale ta baba zasloužila sebrat diplom.

    superkarma: 0 16.11.2006, 12:40:17
  21. avatar
    [19] Meander [*]

    Koukám, že když soudružky neuspěly s ultrafeministickou agitací, jdou na to od lesa. Neudělalo se mi volno.

    superkarma: 0 16.11.2006, 12:11:18
  22. avatar
    [18] gerda [*]

    Kuře: hm, tak tos měla pech, to tě lituju. Já jsem tedy zatím o podobném případu nikdy neslyšela, proto mám takový názor. Dobře, že jsi se tehdy ozvala.

    superkarma: 0 16.11.2006, 12:08:19
  23. avatar
    [17] Kuře [*]

    gerda: Musím ti oponovat. Mne doktorka nutila OPAKOVANĚ a dost hnusně k potratu. Tvrdila mi, že těhotenství nepřežiju, že mi selhávají ledviny atp. A když nedám souhlas dobrovolně, pošle na mě psychiatra!! Akorát že vycházela ze stavu, ve kterém jsem byla o týden dřív a díky péči jejího kolegy (který se o ptratu ani nezmínil) jsem v té době už byla v OK. Holt se nepodívala na datum vyšetření a taky si v kartě přehodila stránky (jak mi vysvětlovala). Kdybych se dala přesvědčit, tak bych dneska neměla báječnou dceru.
    Na oddělení už neslouží, já jsem si na ni totiž dost škaredě stěžovala na primářské vizitě a požádala o změnu ošetřujícího lékaře. Primář mi vyhověl a ta paní se už na oddělení neukázala.

    superkarma: 0 16.11.2006, 11:52:24
  24. avatar
    [16] Olynth [*]

    neznám ženskou, která by nechtěla vědět, že právě to její dítě bude zdravé. a když nebude, tak aspoň bude o krok napřed, nebude při a nebo po porodu nepříjemně překvapená, ale bude na danou situaci připravená.
    nestalo se mi, že by mi lékař nevysvětlil, proč se dané vyšetření provádí. a nikdy se mi nestalo, že by mi na mojí otázku ohledně nějakých testů neodpověděl.
    možná by tyhle členky různých unií a hnutí měly raději založit kroužky šití, pletení a paličkování a neděsit maminy, které už tak mají rozhozenou psychiku

    superkarma: 0 16.11.2006, 11:18:35
  25. avatar
    [10] gerda [*]

    tak tohle číst nebudu. Období plodnosti už mám pravda za sebou, ale tohle mi přijde jako nepřípustné ovlivňování potencionálních mamin. Je to podpásovka. Žena se svěří do rukou gynekologů, genetiků a musí věřit tomu, co jí budou radit oni. Určitě nikdo gravidní ženskou nepošle na potrat zbytečně. Proč způsobovat pochybujícím nějaká psychotraumata? Tohle jste sem snad dávat nemuseli...

    superkarma: 0 16.11.2006, 09:45:36
  26. avatar
    [9] ivana.kuglerova [*]

    Bridgetj: Jistě že je to příšerné. Asi stejně tak jako skutečnost, že lékaři - lidé, kteří mají životy zachraňovat, jsou schopni doporučit potrat ženě proto, že bude "pravděpodobně" mít postižené dítě. A dívat se na ni pomalu jako na blázna, když odmítne. Z toho se zase zvedá žaludek mně.
    Čímž samozřejmě nechci paušalizovat a tvrdit, že to dělají všichni...

    clarCa: Uf. Zaprvé nebyla řeč o ultrazvuku, proti tomu tuším paní Königsmarková nic nenamítá. Jde o plošný genetický screening. A ten opravdu život nezachraňuje - třeba s tím, že má dítě downův syndrom už nic neudělá. Jistěže žena (i lékaři) se může pak lépe na porod takového dítěte a život s ním připravit - i to Königsmarková říká - problém není ve screeningu samém ale v tom "plošný" - provádí se všem bez ohledu na jejich souhlas či nesouhlas, často bez informování o tom, že se vůbec provádí, a jeho výsledky jsou často lékaři interpretovány tak, že matku zbytečně stresují či ji přímo vybízejí k potratu.
    Takže screening ano, ale se souhlasem a s dostatečnou informovaností maminek (i o tom, že většina výsledků je falešně pozitivních - tj. dítě je nakonec zdravé), bez strašení, bez zbytečného stresování (i tak je ho dost).

    superkarma: 0 16.11.2006, 09:43:17
  27. avatar
    [5] Gamibo [*]

    Je to velice těžké rozhodnutí,i já sama jsem čelila možnosti,že se budu muset rozhodnout v neprospěch dítěte.Problém byl v tom,že už jsem cítila pohyby dítěte v době kdy jsem neznala výsledky vyšetření,naštěstí to dobře dopadlo.Je to opravdu složité rozhodování,sama znám ženu které byl doporučen potrat a dítě přivedla na svět naprosto zdravé.

    superkarma: 0 16.11.2006, 08:23:32
  28. avatar
    [4] arjev [*]

    Nyo,

    superkarma: 0 16.11.2006, 07:52:42
  29. avatar
    [3] Evikus [*]

    Myslím si, že rozhodnout se, zda si dítě s "pravděpodobným postižením" nechám nebo půjdu na potrat je jedno z nejtěžších rozhodutí vůbec. Nejhorší na tom je, že se to neví na 100% viz paní z článku se třema dětma. Poslední dobou mě tady ty články o těhotenství spíš od něj odrazují............ nemohli byste sem dám nějaký pozitivní příspěvek?

    superkarma: 0 16.11.2006, 06:48:36
  30. avatar
    [2] clarCa [*]

    "Screeningové metody tedy nikomu (vynecháme-li možný vzdálený vědecký přínos) nezachrání život ani zdraví" - co to je za blábol??? . V porodnici byla se mnou na pokoji paní, která měla plánovaný CS - její miminko mělo srdeční vadu (chyběla přepážka), takže by se po porodu udusilo. Miminko se narodilo CS a okamžitě bylo operováno. Kdyby se o vadě nevědělo, bylo by mrtvé, než by se někdo vzpamatoval.

    Tím nechci obhajovat praktiky jako plošná amniocentéza pro všechny kdo dosáhnou nějaký věk (při druhém těhu jsem do této skupiny spadla a bylo nepříjemné, jak všichni automaticky předpokládali, že na amnio půjdu, ačkoliv my jsme se doma rozhodli, že ne), ale na screeningu nevidím nic špatného. Dá se dělat teď už v I. trimestru, kombinace NT a krevního testu je přesnější na určování rizika dvou nejběžnějších poruch (trizomie 18 a 21 - downův syndrom) - mnohem přesnější než screening v II. trimestru.
    To, že screening ženě pouze poskytuje možnost potratu je taky blbost. Většina vad má na sebe nabalené další problémy - a podle mě je fajn, pokud se rodiče na ně mohou připravit. 60% lidí s downovýcm syndromem má srdeční vadu, 17% rozšířené ledvinové pánvičky, mají větší pravděpodobnost poruch imunity atd. Pokud bych věděla, že moje dítě má nějakou další komplikaci, chtěla bych mít pro něj zajištěnou poporodní péči (odborníky, možnost okamžité léčby či operace) atd.
    Můj syn měl ve 20.tt rozšířené ledvinové pánvičky. Zkontrolovat UTZ po porodu, jestli je vše v pořádku je maličkost - lepší než se pak leta potýkat s "nevysvětlitelnými" záněty močových cest...

    superkarma: 0 16.11.2006, 03:17:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme