Domácnost

Dítě v kuchyni

Existují dva základní postoje k pobytu dětí v kuchyni. Jeden říká jasné ano a druhý rozhodné ne. V rodinách, kde mají děti povoleno pobývat v kuchyni, jsou dva zásadní klady. Je to praktické a je to příjemné. Praktické proto, že je zde možnost vzájemné pomoci při různých činnostech, možnost průběžného dohlížení na děti, možnost vytvořit z kuchyně centrum rodinného života. A příjemné? Příjemná je radost z pospolitosti, vzájemná blízkost všech členů rodiny, sdílení příjemných prožitků z kuchyňského tvoření a v neposlední řadě možnost něco dobrého ochutnat. Proti pobytu dětí v kuchyni jsou také dva základní důvody. Je to nebezpečné a pro provoz v kuchyni nehygienické.

V dnešní době se přikláníme spíše k tomu prvnímu postoji, dovolujícímu dítěti pobyt v kuchyni. Proto se musíme zastavit u otázky bezpečnosti i hygieny provozu kuchyně. Bezpečí dítěte je vždycky nejdůležitější. Stále se čas od času setkáváme s informacemi o vážných i méně vážných úrazech, které se přihodily právě v kuchyni. Co tedy můžeme pro bezpečí dítěte v kuchyni podniknout?

Musíme vytvořit takové podmínky, které dítěti zaručí bezpečí. Nikoliv však jednou provždy, ale v závislosti na tom jak dítě roste a mění se jeho pohyblivost a zručnost. Musíme dobře sledovat kam dítě dosáhne rukama, kam dokáže vylézt, co si dokáže nebo nedokáže otevřít, a podle toho odstraníme z jeho dosahu každé nebezpečí. Musíme se zříci všech ubrusů a deček, za které by dítě mohlo zatáhnout a strhnout je na sebe spolu s tím, co jsme na ně postavili. Hrnce s horkým obsahem můžeme odkládat jenom tam, odkud je dítě na sebe nestrhne a nepřevrátí je. Všechna pečlivá bezpečnostní opatření, která provádíme předem, musí doprovázet po celou dobu, co je dítě v kuchyni, náš neustálý bdělý dohled a připravenost k pohotovým reakcím pro případ, že si dítě nalezne nebezpečí, které jsme sami předem neodhadli. Je možné, že máte pochybnosti o tom, zda je účelné vynaložit tolik námahy pro bezpečí dítěte v kuchyni a zda by nebylo lepší ponechat dítě třeba samotné v bezpečí jeho postýlky nebo ohrádky, popřípadě dětského pokoje a v klidu se věnovat své kuchyňské práci. Pohodlnější by to pro vás rozhodně bylo, ne však prospěšnější pro děti.

Dění v kuchyni má pro dítě nesmírnou přitažlivost už od kojeneckého období. S dítětem, zavěšeným na boku nebo na prsou, se dá v kuchyni dělat téměř všechno. Dítě zaujatě sleduje veškeré dění, ale zároveň si povídá s mámou, která ty všechny zajímavosti dovede pojmenovat a jasně dá na srozuměnou, kde je nebezpečí. Takže nejdříve se dítě jen dívá a postupně se čím dál více do dění v kuchyni zapojuje. Začíná samozřejmě u jednodušších aktivit a postupuje k těm složitějším. Umožníme-li dítěti bezpečné začátky vnikání do světa činností i v kuchyni, podstatně rozšíříme a obohatíme jeho život. Takže si můžeme shrnout pozitiva pobytu dítěte v kuchyni: rozvoj dětského intelektu, vychovávání dítěte k práci, učení dovednostem a hygienickým návykům.

Z hlediska toho, jak velkým ziskem je pro výchovu dítěte jeho pobyt v kuchyni a jeho účast na činnostech, které se v neodehrávají, se jeví problémy spojené se zajištěním jeho bezpečnosti jako překonatelné i za cenu velkého úsilí, které tomu musíme, zejména v počátcích, věnovat.

Nyní ještě zbývá problém hygieny kuchyňského provozu, který dítě do kuchyně určitě vnáší. Znamená pro nás práci s omýváním a napravováním různých škod navíc, někdy i určité ztráty, ale ani tady nejsou problémy nepřekonatelné pro toho, kdo si cení více hodnot pozitivního působení na dítě, pro toho kdo dává přednost tomu prospěšnějšímu pro dítě, než pohodlnějšímu pro sebe.

Jak se díváte na pobyt dítěte v kuchyni vy? Jste ochotné přizpůsobit kuchyni dítěti nebo jste proti jeho pobytu v kuchyni?  

 

Pro Vás z různých zdrojů sesbírala a napsala maminka

   
   
28.04.2003 - Dům a byt - autor: elly

Komentáře:

  1. avatar
    [22] Ťapina [*]

    Já jsem pro, vzpomínám si, jak jsem sama ráda kramařila v kuchyni

    superkarma: 0 04.12.2003, 21:50:50
  2. avatar
    [21] Simba [*]

    Allie: já bych se obrnila trpělivostí a pomáhat ji nechala, jednou příjde puberta a tam pomáhání v domácnosti končí ... aspoň tak to vidím.

    superkarma: 0 10.11.2003, 12:26:06
  3. [16] s.tin [*]

    Máme v kuchyni zároveň i jídelní stůl a baví mne čím dál víc, když jsme tam všichni pohromadě. S dětmi to sice moc nesouvisí, ale když přijde řada s vařením na mne, tak si manžel nečte noviny v obýváku, ale v kuchyni, abychom byli blízko:)) Svoje holky do kuchyně pouštíme, ta starší - skoro jedenáctiletá - už dokáže uvařit sama kompletní oběd (tedy sice jen vařené brambory a přírodní kuřecí řízek), ale je to fajn:))

    superkarma: 0 29.04.2003, 09:13:23
  4. avatar
    [13] sunnynka [*]

    Já teda taky nemůžu do kuchyně jinak než s Pepíkem v šátku .....ne vážně. Já se na to naše společný kutění v kuchyni už moc těším.....

    superkarma: 0 28.04.2003, 21:08:15
  5. avatar
    [12] Lída [*]

    Sunny-zajímavé téma.

    superkarma: 0 28.04.2003, 17:30:42
  6. avatar
    [11] JK [*]

    I my společně vaříme od malinka a teď už někdy i beze mně , jen na to nadobí bychom potřebovali někoho dalšího

    superkarma: 0 28.04.2003, 12:41:24
  7. avatar
    [10] Lhasa [*]

    pajda: Přesně za tohle bych pověsila všechny socialistické architekty za nohy do průvanu Paneláková kuchyňka o výměře 2x2m je zločin
    Naštěstí tím sama netrpím, i když zrovna přebytek prostoru taky nemáme Ale pro dítě v kuchyni ho najdu vždycky Pomáhá mi obalovat rybky před smažením a když má chuť oloupe mi část brambor. Tempem cca brambora za 10 minut
    sunny

    superkarma: 0 28.04.2003, 11:13:46
  8. avatar
    [9] Landriel [*]

    Taky musím hlídat jako ostříž. Hrnce a misky mám vytahané pořád, vařečky a všechny lžíce a půlka jich je ještě kdoví kde zašupšená, za sáhnutí na sporák už je plácnutí přes ručičku, protože je plynový a ona si zvykla otáčet knoflíky. Nože máme pověšené na háčccích vzadu nad linkou, kam zatím nedosáhne. Koš na odpadky jsme museli přestěhovat do komory. A zatím nejhorší úraz si vyrobila v ložnici. Ale hrozně ráda kramaří, míchá, dává ochutnat, bez toho by to nebylo ono.

    superkarma: 0 28.04.2003, 10:36:18
  9. avatar
    [8] pajda [*]

    Já si naopak nedovedu představit tam dítě pustit...máme malinkou kuchyň v paneláku, kterou projektoval - s odpuštěním - blbec. Všechny poličky si překážejí navzájem, vedle dřezu ani vedle sporáku není odkládací plocha, sporák má pravou stranu přiraženou ke zdi a na protilehlé stěně spížku, takže když otevřu dveře spížky, nemůžu do trouby a naopak. O nějakém místě třebas na odpadkový koš vůbec nemluvím - během většiho vaření ho musím po kuchyni poponášet podle potřeby. K tomu si ještě připočítejte, že jsem přece jen méně pohyblivá a vyjde vám, že dítě tam prostě nedám, nechci-li po něm většinu doby šlapat. Takže ze začátku měl syslík hračky pod stolem, když už se nevešel, musel prostě vydržet v pokoji sám. Teprve když jsem ho něco málo naučila na chalupě, tak mohl v kuchyni pomáhat - dělá práce, které může dělat "zapasovaný" vsedě za deskou stolu, protože jinam nemůže. Například zkouší, jak dlouhou slupku je schopen vyříznout z jedné brambory...

    superkarma: 0 28.04.2003, 10:30:44
  10. avatar
    [1] Olka [*]

    Dokud byl syn maličký a přesouval se po podlaze nepředvídatelnými směry, byla jsem v naší kuchyni "na dva kroky" zabarikádovaná krabicemi s džusem. Jakmile ale trochu povyrostl a byl schopen překonat tuto půlmetrovou bariéru (asi v 9 měsících), radši jsem ho do kuchyně pustila, i když jsem pak zpravidla pro vytahané hrnce neměla už vůbec kam šlápnout. Na šuplíku s noži a otvíráky byla dětská pojistka, rozbitné nádobí v horních poličkách, sporák jsem po použití vždy vypínala. Po přestěhování do většího bytu jsem si zařídila velkou kuchyň a spodní velký šuplík dokonce vyhradila na hračky (umělohmotné mističky a lžičky, různé krabičky, zástěra, vařečky a jiné potřebné předměty). Po narození dcery jsme na šuplíky s noži opět přimontovali dětské pojistky, "dětský" šuplík ocenila i ona, přesto byly hrnce často rozesety po celém bytě, jak "vařila". Dnes už pojistky nepoužíváme, obě děti zákaz sahat na nože respektují, ale zvyk vypínat sporák jsem si udržela. Opatrnosti nikdy nezbývá.
    Ovšem skutečná "práce v kuchyni" byla pro děti vždy velkým lákadlem a potěšením, kvůli tomu jsou ochotné si i dvakrát umýt ruce, aby směly míchat těsto, šlehat sníh, podávat cokoliv, hňácat kuličky, strouhat sýr či namáčet do polevy. Je pravda, že to po nich musím většinou dodělat, ale lepší se den ode dne a baví je to pořád, takže už mi vlastně i opravdu pomůžou.

    superkarma: 0 28.04.2003, 09:36:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme