Když poprvé vstupujete do svazku manželského a stane se, že vám nesednou příbuzní partnera, říkáte si: Rodinu si přeci neberu! Ale potom jste překvapeni, na kolik váš každodenní život ovlivňují názory tchána, švagrové či přehnaně starostlivé babičky...

Podobná situace nastává v okamžiku, kdy novým vztahem získáte "dítě toho druhého".

Dítě toho druhého je sice krátký, leč výstižný název knihy zkušené francouzské psycholožky a dětské lékařky. Edwige Antier na základě své 30leté praxe napsala knihu, ve které soustředí rady a podněty, jak jednat a žít s dítětem z partnerova předchozího manželství. Já si troufám tvrdit, že avizované rady jsou platné i pro klasicky fungující rodinu, tedy zvláště tam, kde vázne komunikace mezi rodiči a potomky či rodiči navzájem.

 

To dítě jsem pravidelně sledovala. Bylo třeba doplnit další vyšetření, zkontrolovat léčbu antibiotiky a provést ultrazvuk ledvin. Díky tomuto programu jsem měla příležitost poznat jeho  biologickou matku a byla jsem svědkem toho, že v její přítomnosti se dítě chová úplně jinak. Najednou jsem měla před sebou rozesmátého, otevřeného chlapce. Tomáš  byl očividně v pohodě. Byl zjevně tak šťastný, že jsem požádala, jestli bych si mohla promluvit s jeho maminkou, a Tomáš mě dokonce nechal v ordinaci samotnou s oběma svými rodiči a šel si sám od sebe hrát do čekárny. Tehdy mi jeho maminka před svým bývalým manželem sdělila, jak je mu vděčná, že jí dal možnost, aby se ve věci obřízky svého syna rozhodla sama...

...Za nějaký čas jsem se opět setkala s Tomášovou nevlastní matkou... Využila jsem toho, abych si s ní promluvila o jejím vlastním dětství, o jejích bratrech... To byli obřezaní všichni muži z její rodiny?

"Samozřejmě, a já jsem slýchala otce, jak nám vysvětluje, že moje teta podvedla svého manžela s jedním neobřezaným mužem a že se kvůli tomu několikrát nakazila... Takto se v hlavě paní L. mísil oidipovský komplex s bujnými erotickými představami a jejím vztahem k nevlastnímu synovi.

 

Úryvek je z kapitoly Váha vašeho vlastního příběhu. Naznačuje, jak naši nevyřešenou minulost přenášíme na děti, tím hůř, když nedokážeme odlišit realitu od báchorek.

Kniha doktorky Antier je prodchnuta příběhy z praxe - jednak pro lepší porozumění problému, ale také proto, abychom si uvědomili, kolik podob a nuancí mohou mít vztahy a problémy mezi dětmi toho druhého a nevlastními rodiči.

 

Ve čtvrtek přineseme další informace a ještě jednu ukázku z knihy Dítě toho druhého od Edwige Antier z nakladatelství Portál.

Reklama