Dítě, když na to ještě nemám?

Dítě, když na to ještě nemám?

Napíšu teď moudrou větu: Fyzická zralost není vždy doprovázena tou psychickou. Tím si nehoním triko, jak jsem chytrý, ale pokouším se uvodit článek o mladých maminkách. Zákon nám říká, že člověk je pohlavně zralý, a tedy pohlavního života schopný od patnácti let. A zákon nám také říká, že člověk je právně dospělý v osmnácti letech. Tady něco trochu neštymuje, nemyslíte?

A tak se občas stane, že pohlavně zralá dívka otěhotní. Někdy otěhotní i dle litery zákona ještě nezralá dívka - to pak kolem toho nádavkem bývá i mediální humbuk. Palcové titulky pak například hlásají: Otěhotněla ve 13, první sex měla ve 12, kde byla její matka?

Nechci tu nikoho soudit, takové případy se prostě z různých důvodů stávají. Snažil jsem se ale přijít na to, jaké následky (fyzické i psychické) může těhotenství a rodičovství, případně potrat v takto nízkém věku mít.

Abych zjistil fyzické dispozice mladých maminek a možné komplikace po této stránce, oslovil jsem gynekologa Gabriela Horkaye z pelhřimovské nemocnice.

V kolika letech je žena fyzicky zralá pro to mít děti?
Fyzicky je žena nebo dívka zralá, když dostane první měsíčky. Některá tedy ve dvanácti letech, jiná ve čtrnácti, další třeba v patnácti. Psychicky je to ale už jiná věc.

Jaká nebezpečí hrozí extrémně mladým prvorodičkám - řekněme těm čtrnáctiletým?
Mohou vzniknout břišní strie, které v dospělém věku vzniknout nemusí. U hodně mladých rodiček je také pravděpodobnější císařský řez a následná jizva, ale jiné fyzické obtíže by nastat nemusely.

A jak se na problematiku extrémně mladých maminek dívá psycholog? Na to jsem se zeptal klinické psycholožky Zdenky Sládečkové z Klubu Diana.

Jaký to může mít na dítě - míním teď toho novorozenečka - dopad?
Samozřejmě to dopad na dítě mít může. Osobnost matky ještě není zralá a kompletní, takže to, jak jedná a postupuje zralejší člověk, bývá přiměřenější, než jak postupuje fakticky také ještě dítě. I rozdíl mezi třeba dvanácti a sedmnácti lety rodičky je velmi významný. Pokud je to na té spodní hranici, tak jde o období, kdy začíná puberta a teprve se dítě přeměňuje v dospělou osobu. V sedmnácti letech je už člověk zralejší, ale stále je pravděpodobné, že nemá všechny psychické stránky role matky. Může tedy dojít k tomu, že matka-dítě nebude cítit své dítě tak mateřsky a zodpovědně jako maminka starší.

Přijde vám lepší dítě si nechat, anebo jít na potrat? Třeba pod tlakem rodičů...
To rozhodnutí musí být přísně individuální a vztahovat se k tomu, jak vyspělá nebo nevyspělá těhotná dívka je, jaké má v průběhu těhotenství pocity, v jakém je zdravotním stavu a jaké jsou okolní podmínky. Rozhodně bych řekla, že ukončení těhotenství může mít velmi traumatizující následky na psychiku dívky. Potrat jako takový je i riziková záležitost i v tom smyslu, že by mohla mít v budoucnu problémy s dalším otěhotněním. Ve hře jsou tedy důležité věci, nicméně pakliže by šlo o dívenku, která nemá v okolí dostatečnou oporu, tak by měla své rozhodnutí dobře zvážit.

Kdyby vaše nezletilá dcera otěhotněla...