Pes – nejlepší přítel člověka. Platí ale, že je také nejlepším přítelem dětí? Podle odborníků tomu tak opravdu je. Už miminka nebo malé děti rády využívají blízkosti chlupatého kamaráda. Zvířata milují pozornost. Je při tom jedno, jestli se k nim chovají děti hezky nebo je zlobí. Zvířata většinou vyhledávají i „malé trapiče“.

 

Ondra je typické vesnické dítě. Mají psa, kočky, králíky, slepice. Odmalička je na zvířata zvyklý. „Často se hrozím toho, když vidím, co těm zvířatům všechno provádí, bojím se, aby se po něm neohnala,“ říká jeho maminka. Ondra sem tam práskne jejich fenu vlčáka Sáru lopatkou, kopne ji a neustále ji zlobí. A Sára? Když se hodně naštve, porazí ho na zem a olíže mu pusu. To stejné je s kočkami. Odmalička je vozí na trakaři, každou chvíli vyklopí nebo je bere za hlavu pod krkem, tahá za ocas. A kočky? Když náhodou není doma, tak ho ještě hledají.

 

Zvířata mohou děti utěšit například pokud se přestěhují jinam, nebo pokud se pohádají s nejlepšími kamarády. Podle odborníků je dobré, pokud dítě vyrůstá dohromady s domácím zvířetem. V případě, že nemá sourozence, se tak alespoň naučí, že není jediný, komu je potřeba projevovat určitou pozornost. Rodiče by si ale měli dopředu dobře rozmyslet, jak bude takové společné soužití vypadat. Pokud jste udělali dětský pokoj z místnosti, kde byla do teď pracovna a váš pes tam normálně mohl, začněte ho učit co nejdříve, že tam teď prostě nesmí. Až tam přibude nový člen rodiny, pejsek už bude na novou situaci zvyklý a nebude se cítit tolik odstrčený.

 

Kromě toho je dobré, aby se ten rodič, který se bude o miminko starat o něco méně, věnoval už před porodem pejskovi nebo kočičce více pozornosti. Až přijde miminko na svět, může být zvíře také kdykoliv s vámi. Pes může běžet u kočárku, pokud jdete na procházku, nebo kočka může klidně přihlížet tomu, když dítě kojíte.

 

Nenechávejte však zvíře z dítětem v žádném případě o samotě. Ne proto, že by zvíře chtělo dítěti ublížit. Ale proto,  že zvíře není odmalička na dítě zvyklé a nemusí správně rozumět signálům které miminko vysílá.

 

Jako příklad: Lezoucí dítě tahá kočku za ocas. Kočka uteče, dítě leze za ní, dítě ji chce opět chytit za ocas – a najednou má škrábanec na obličeji. Rodiče pak nemohou dávat vinu kočce. Ta se v té situaci jinak chovat nemůže a dítě ještě nechápe, že má nechat kočku na pokoji. V  tomto případě nesou vinu rodiče. Ty mají za dítě zodpovědnost a musí takové situace předpokládat.

 

Je dobré ukázat zvířeti miminko, hned jak přijdete domů z porodnice. Zvíře si tak může snáz vypěstovat i maličkému ochranitelský instinkt.

 

Pokud v domácnosti zatím žádné zvířátko není a rodiče čekají teprve, až dítě povyroste, bude soužití o to jednodušší. Roční dítě ještě moc nechápe, co se může a co ne. Ale dvouleté nebo tříleté dítě už si nechá vysvětlit, co se zvířátku může dělat, a co ne. Je dobré také zvážit, jaké zvířátko se k vám do domáckosti hodí nejlépe.

 

Jaké zvíře se k nám nejlépe hodí?

 

Pes – pohyb na čerstvém vzduchu, mazlení, utěšování, vnucování pozornosti. Pejsci jsou ideálními kamarády na hraní. Děti se od nich naučí být sebevědomými a mít zodpovědnost. Ale pozor: Pes potřebuje spoustu času a stojí hodně peněz.

 

Kočka – není na rozdíl od psa tolik náročná na čas a nepotřebuje v pravidelnou dobu venčit. Kočky ale mají svou hlavu, a pokud samy nechtějí, nedají se donutit ke hře nebo mazlení.

 

Morče – malé roztomilé zvířátko, pro děti ideální. Naučí se tak, že o každé zvířátko je potřeba se starat a že tím, že si ho domů pořídíme, máme za něj určitou zodpovědnost.

 

Králík – bude naprosto spokojený, pokud bude mít u sebe dalšího chlupatého kamaráda. Nejlepší proto je mít králičky dva. Budou šťastní, pokud jim na zahradě pořídíte navíc malý výběh. Moc rádi se mazlí.

 

Ptáčci – Svým cvrlikáním a poletováním vám doma zaručí dobrou náladu. Kromě zodpovědnosti, které se dítě při péči o něj naučí, bývají děti pro ptáčky také vděčnými posluchači.

 

Rybičky – nepotřebují zase tolik péče a nenabourají vám denní rytmus. Jsou ale vhodnější spíše pro větší děti, protože přináší vnitřní klid a možnost je pozorovat.

 

Alergie

Že by zvíře spustilo u dítěte alergii, je velice nepravděpodobné. Pokud dítě alergie má, je to dané a dříve nebo později se to ukáže. Pokud zvířátko v domě už žije, a u dítěte se objevila alergie, pro začátek stačí, když zvíře nebudete pouštět do dětského pokoje. Alespoň v tom případě, že dítě nemá astmatické symptomy. Testy vám přesně ukáží, na co přesně dítě alergii má, a jestli za to opravdu může zvířecí kamarád.

 

Navíc pokud zvíře i přes alergie zůstane v domě, může se někdy stát, že se dítěti samy utvoří alespoň částečně protilátky. A pokud se dítě vyvaruje toho zvířátko pusinkovat a po každém mazlení si umyje ruce, není potřeba zvíře za každou cenu dávat z domu pryč.

 

Pokud žijí děti se zvířátky pod jednou střechou, může jim to být pro život jen prospěšné. Dítě se naučí, jak ke zvířátku přistupovat, a může ho stále pozorovat. Děti mohou také od rodičů okoukat, co obnáší taková péče o domácího mazlíčka. Je přitom jedno, jestli jde o pejska, rybičky nebo malou myšku. Dávat kočičce večer žrádlo, postavit doma morčátku něco na hraní nebo vykartáčovat pejskovi srst. To jsou všechno věci, které děti obzvlášť baví a zajistí jim spoustu nových zážitků.

 

Pořídili jste svým dětem nějaké zvířátko? Nebo byste to naopak nikdy neudělali?

Reklama