Vaření

Dita Pecháčková: Všechno, co dělám, musí být nejlepší

Dita Pecháčková pracovala několik let jako šéfredaktorka časopisu Apetit. Dnes má na starosti časopis Albert v kuchyni, který dovedla k dokonalosti a lidé se o něj každý měsíc doslova perou. Před necelým rokem vydala svou první kuchařku Deník Dity P.

Dito, o vás je známé, že když jste byla mladší, vůbec jste nevěděla, čím se budete živit, jakým směrem máte jít. Pracovala jste u filmu, psala na iDnes… Ale kdy se u vás objevila vášeň k vaření?
Nevím, tu chvíli si nepamatuju – vaření a jídlo je moje vášeň odjakživa. Ale nikdy mě nenapadlo, že by to bylo něco, čím bych se mohla živit. Nějaký čas jsem žila v San Francisku, kde je výborná a známá kulinární škola. Chtěla jsem si ji udělat, jenže pak bych se stala šéfkuchařkou, a to nebylo nic, co by mě lákalo. Vaření mě baví, protože je to pro mě spíš rodinná záležitost. A když jsem pak jednoho dne uviděla časopis Apetit, řekla jsem si: Jo, to je ono, tady chci dělat šéfredaktorku. Tam bych mohla pracovat jak s jídlem, tak bych mohla věci řídit a být kreativní. No a za půl roku jsem se jí stala.

dita p.

Čím to, že jste se po tak krátké době v časopisu Apetit stala hned šéfredaktorkou?
To byla shoda náhod. Apetit měl za sebou teprve svoje první číslo, a já jsem hned začala zjišťovat, jestli někoho nehledají. Sháněli produkční, ale když jsem tam volala, bylo už pozdě. Ale pak mi volal kolega z iDnes, abych mu napsala článek o jídle. Den potom, kdy ten článek vyšel, se mi ozvala tehdejší šéfredaktorka Apetitu Hanka Michopulu a řekla mi, že nevěděla, že taky píšu, a že by mě vzali na místo redaktorky. Hanka pak z časopisu odešla a na její pozici jsem nastoupila já. Neměla jsem sice žádné zkušenosti s takovýmto časopisem, ani s řízením lidí, ale věděla jsem, že to zvládnu. Všechno jsem se učila za pochodu. U všeho jsem chtěla být. Sice to trvalo, ale teď už vím, co a jak.

Proč jste z něj pak odešla?
Apetit byl taková moje srdcovka. Ale změnilo se vedení, které mělo na věc jiný názor než já. Chtěli, aby časopis byl masová záležitost, aby byl průměrný. Bojovala jsem s nimi, ale pak už to byl opravdu náročné. Nakonec jsem se rozhodla, že než abych to dělala za podmínek, které mi nevyhovují, radši to nebudu dělat vůbec.

Brzy potom jste v jednom rozhovoru řekla, že vydáte kuchařku. Že se jich sice vydává spousta, ale to neznamená, že nemůžete být nejlepší. A ono se vám to povedlo. Vaše kuchařka se stala bestsellerem. Čekala jste to?
Já nemůžu dělat nic, u čeho bych nečekala, že to bude úspěšné. Jdu do toho s takovým nasazením, že si prostě nepřipouštím žádný jiný výsledek. Dělám všechno pro to, aby to bylo nejlepší. Ale samozřejmě celou dobu pochybuju. V tu chvíli nastoupí má rodina, která už zná tyhle moje chvíle, začnou mě uklidňovat a donutí mě, abych pokračovala.

dita p.

Kde se zrodil nápad vydat vlastní kuchařku?
To tak nějak přirozeně vyplynulo. I když jsem pracovala v Apetitu, kde jsem ze začátku, než se změnilo vedení, měla velkou svobodu, vždy jsem byla něčím omezená. Chtěla jsem vytvořit něco, co si budu moct udělat naprosto, jak já chci. Kde nebudu ničím omezená. Proto jsem si kuchařku i sama vydala, abych nemusela poslouchat námitky vydavatele, dala jsem do toho všechny úspory, abych se mohla obejít bez inzerce. U práce mě nejvíc baví ta svoboda.

Jak dlouho jste kuchařku připravovala a jak přípravy probíhaly?
Trvalo to asi dva a půl roku. Koncept kuchařky byl jasný od začátku. Nějakou dobu jsem dávala dohromady recepty, ale předem už jsem zhruba věděla, jaké tam chci mít.

Podle čeho jste se rozhodovala, které recepty do kuchařky zařadíte?
Kapitoly jsou rozdělené podle momentů v životě, které mám spojené s jídlem. Takže vybrat recepty už pak bylo snadné. Spíš bylo složité najít fotografa. Znám lidi, kteří fotí jídlo, ale chtěla jsem někoho svého. Máma (novinářka Marcela Pecháčková) pak navrhla Jiřího Turka, který sice fotí především módu, ale dlouho se s ním známe a o tu práci hodně stál. Moje sestra zase dělala art direktora. Ona je hrozný perfekcionista, ještě větší než já, takže chtěla, aby bylo všechno dokonalé. Na každé focení jsme si napůjčovali spoustu nádobí a doplňků, ale pak jsme použili samozřejmě jen pár věcí. Nejtěžší bylo, aby na fotkách byla vidět nálada, jakou pro mě jednotlivá jídla představují. Přípravy byly opravdu náročné. Ale ráda na to vzpomínám.

dita p.

Zároveň s kuchařkou jste si nechala udělat i svůj porcelán. Jak vás to napadlo?
Ono všechno souvisí se vším. Tedy rozhodně u jídla. U jídla mě nebaví jen to uvařit a sníst, ale i ty věci kolem, tak jsem si řekla, že když bude kuchařka úspěšná, udělám i porcelán. Máma ale řekla, na co bychom čekali, uděláme to hned. U nás v rodině je vtipné, že když si něco takového vymyslíme, ani na vteřinu nepochybujeme o tom, že bychom to nezvládli. Nejdřív jsme si vymysleli základní design, naši kamarádi architekti dokonale pochopili, co myslíme tím „vyšívaný porcelán“, navrhli každý kus zvlášť, a pak už to jelo. V porcelánce Thun jsme si vybrali tvary nádobí, složili si vlastní sestavu, a bylo to. Normálka.

Jak často vaříte? Potrpíte si například na teplé večeře?
To je věčný problém, protože já zas tak často nevařím. Je to pro mě spíš zábava. Není pro mě problém rychle něco uvařit, ale radši vařím pro víc lidí, všechno si v klidu promyslím, nakoupím… A když přijdu pozdě z práce, už se mi nic dělat nechce. Kdybych měla víc času, tak bych klidně vařila častěji.

Vaříte podle kuchařek?
Teď vařím hodně podle té svojí. Mám radost, že ji mám, protože mám všechny své oblíbené recepty pohromadě. Vařím podle receptů, moc neexperimentuju. Někdy improvizuju, ale spíš u věcí, které znám, a ještě před tím, než jdu vařit. Všechno si dopředu promýšlím.

Co by podle vás měla mít dobrá kuchařka?
To je hrozně individuální. Někomu třeba vyhovuje jen kniha plná receptů, návodů a bez fotek. Než vůbec někdo začne kuchařku vytvářet, je potřeba si uvědomit, komu bude určená, pro koho ji dělá. A na toho člověka celou dobu myslet.

Čtete foodblogy?
Spíš ne. Jen nárazově, když třeba něco hledám a narazím na ně.

Kam ráda chodíte na jídlo nebo na kafe?
V tomhle jsem docela konzervativní. Nejradši chodím do Savoye, když se chci rychle najíst, tak jdu do Lokálu, a když jsem v centru, chodím do T.G.I. Fridays. Mám své oblíbené restaurace, moc mě nebaví objevovat nové.

Máte nějaký kuchařský vzor?
Jeden asi ne. Třeba bych chtěla umět rychle krájet cibuli, umět se v tom pohybovat, jako to umí třeba Jamie Oliver nebo Zdeněk Pohlreich. Můj velký vzor je i moje máma. Pracuje stejně hodně jako já, ale teplé večeře má. Umí si to zorganizovat. Třeba o víkendu na chalupě navaří na celý týden dopředu. A ještě do toho dá tu lásku. Tohle naprosto obdivuji. Babičky třeba obdivuji zase za to, s jakou samozřejmostí vařily. Nedělaly z toho žádnou vědu.

Už plánujete další kuchařku?
Ano, ale zatím o tom nechci moc mluvit. Mám v plánu i jiné projekty, ale jsem z toho trochu vystresovaná, takže o tom radši nemluvím. Ale samozřejmě to bude nejlepší!

Co považujete za svůj největší úspěch?
Samozřejmě svoji kuchařku, ale není to asi jen jedna konkrétní věc. Když mi lidé píšou, že se jim kuchařka líbí, nebo mě někde potkají a tváří se, že jsem nějaká celebrita, tak to mě vždycky hrozně překvapí. Mám obrovskou radost, že to vnímají stejně jako já. U jídla je pro mě nejdůležitější rodina a láska. A za svůj velký úspěch považuju to, že to těm lidem dokážu předat.

Čtěte také:

   
04.02.2013 - Vaření - autor: Anna Basiková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] LudPa [*]

    magic11 — #9 ahoj

    superkarma: 0 14.03.2013, 15:47:36
  2. [9] magic11 [*]

    Sml67

    1. na komentář reaguje LudPa — #10
    superkarma: 0 11.03.2013, 17:58:58
  3. avatar
    [8] dasena [*]

    Zajímavý rozhovorSml16

    superkarma: 0 23.02.2013, 09:22:38
  4. [7] svatava70 [*]

    možná do ní v obchodě kuknuSml80

    superkarma: 0 22.02.2013, 11:25:10
  5. [6] pan klikač [*]

    http://www.ermail.cz/link/AlYTJmlemAlVVeTaj7TYcCllNlY2JJal

    superkarma: 0 09.02.2013, 12:57:51
  6. [5] Trefa [*]

    Trefa:dneska je velky vyber kucharek.stale se mame co ucit.

    superkarma: 0 04.02.2013, 17:05:41
  7. avatar
    [4] peetrax [*]

    Tahle kuchařka mi do oka nepadla. Nelíbí se mi, když platím za velké detailní fotky, které zabírají třeba celou stranu, chci hlavně recepty a přiměřené obrázky.

    superkarma: 0 04.02.2013, 11:36:06
  8. avatar
    [3] peetrax [*]

    lidicka — #1 opět jsi úplně mimo. Že tě to ale pořád baví...?

    superkarma: 0 04.02.2013, 11:34:01
  9. [2] Karo Líná [*]

    lidicka — #1 Dita Pecháčková je známá právě díky svému vaření, předtím známá osobnost nebyla, takže to se ti trochu nepovedlo Sml58

    superkarma: 0 04.02.2013, 10:40:18
  10. [1] lidicka [*]

    Dnes snad každá známá osobnost  vydává kuchařku.Sml52

    1. na komentář reaguje Karo Líná — #2
    2. na komentář reaguje peetrax — #3
    superkarma: 0 04.02.2013, 06:22:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme