Mou oblíbenou hračkou byla chodící panenka, kterou jsem jako malá dostala k Vánocům od své babičky. Byl to tenkrát hotový zázrak!

Doslova jsem ji milovala, jak jen dítě může milovat svou oblíbenou hračku.

Hlídala jsem si ji jako oko hlavě. Později, když jsem panenkám odrostla, uložila jsem ji do krabice na půdu. Prý pro svoji dcerušku.

Měla jsem ale malého bratra, který si rád na naší půdě hrával se svými kamarády na vojáky. Potřebovali asi více válečníků a objevili moji drahou panenku.

Ostříhali jí její krásné blond lokny a na tváře jí nesmývatelným fixem namalovali hákové kříže. A takhle zohavenou ji pohodili na půdě. Věřte mi, že když jsem ji našla, tak mi bylo do breku. Své dcerce jsem ji tedy přenechat nemohla. Stejně mám syny a ti si s panenkami, naštěstí, nikdy hrát nechtěli.

Zdraví dispečerka

Reklama