Svému manželovi jsem ,,podlehla“ asi na pátým rande. Sice jsme se už znali dlouho, ale chodit jsme spolu věru dlouho nechodili.  A jak to tak kdysi bejvávalo, tak jsem taky velmi brzo otěhotněla. Ne, že bych se nesháněla po nějaké antikoncepci, ale má gynekoložka mi tenkrát řekla, že mám přijít až budu mít alespoň dvě děti.

Taky jsem ji pak vyměnila, ale to už bylo pozdě. Už jsem byla těhotná.  Byla jsem z toho celkem smutná, protože jsem si říkala, že už mi skončilo mládí, že už budu jenom kmitat kolem dítěte, manžela a domácnosti. Byla jsem z toho prostě taková rozhozená.

Takové první reakce rozmazlené, nezkušené, dvacetileté holky, která ještě neměla pořádné starosti a kterou dosud opečovávali rodiče. Sotva jsem začala po škole pracovat, bác a těhotenství!  Uklidnila mě až moje porodní asistentka, která mi říkala, že otěhotnět je dnes obrovské štěstí. Co je prý dvojic, které děti mít nemohou a moc se tím trápí. Říkala mi ,,děvče,toho si vem a buď ráda, že si nebereš zajíce v pytli! S tím budeš mít ještě dětí jako smetí“. A poradila mi dobře, holka.

Zdraví dispečerka

Text nebyl redakcí upraven.

Téma na dnešek zní: Jak rychle skočíte chlapovi do postele? Nechala byste se zlákat k němu domů hned na prvním rande, nebo o vás musí muž dlouho usilovat?Za jak dlouho mu podlehnete? A za jak dlouho jste podlehla svému příteli, manželovi, milenci?

Pište nám své názory, příběhy a zkušenosti na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama