Když o tom tak přemýšlím, uvědomuji si, že diskriminaci jsem zažila po ukončení ekonomické školy a vlastně teď ji zažívám každý den.

Sehnat totiž práci jako absolvent ve městě, kde je už samo o sobě nedostatek zaměstnání, nebylo tak lehké. Napsala jsem desítky dopisů s poptávkou po práci a osobně navštívila různé banky, pojišťovny, firmy a agentury. Většinou mi jednoduše odpověděli, že pro absolventa nemají uplatnění, ale šok jsem zažila při návštěvě jedné z firem, kde mi narovinu řekli, že sice by volné místo měli, ale že jsem mladá dívka, která bude chtít určitě brzo rodinu, děti, a že oni mi rozhodně nehodlají držet tři roky flek, aby se pak dozvěděli, že budu mít další dítě. Nevěřila jsem vlastním uším. Tak jsem se zeptala, jestli mě nechce zaměstnat jen proto, že jsem mladá, na což mi žena z personálního přikývla. Tak jsem se jí s úsměvem omluvila, že mi není čtyřicet a odešla jsem.

Rok jsem tedy pracovala jako servírka, ale nakonec jsem s tím stejně praštila a šla na pracák. Po čtyřech měsících mi zavolal majitel jedné agentury, že mě zve na pohovor, na místo pro absolventa. Vybíral ze čtyř dívek a já myslela, jaké se na mě neusmálo štěstí, když si vybral mě. Já nenadávám na práci, ta je dobrá, jsem spokojená, ale má to jeden háček. Mám totiž se šéfem společnou malou kancelář. Já jsem nekuřačka a šéf až abnormální kuřák. Musím říct, že jsem v životě neviděla člověka, který by vykouřil takovou spoustu cigaret jen za pracovní dobu. Jsem tady téměř čtyři roky a po celou dobu čuchám ten cigaretový kouř a sedím ve smradu. Prostě radši to přetrpím, než abych byla bez zaměstnání. Už kolikrát jsem nadávala, že je ze mě pasivní kuřák, ale co to bylo platné. Šéf mi řekl, že můžu klidně odejít, že si na mé místo náhradu najde. A má pravdu, on je šéf, on rozhoduje. Ale odejít kam. Neustále koukám po volných místech, ale je to pořád stejná bída jako dřív. A je fakt, že dnes už o rodině opravdu přemýšlím a nechci, abych si našla jiné místo a za rok se rozhodla, že chci dítě. Nepřipadá mi to férové.
I když, co je v dnešní době férové?

Přeji všem ženám-in krásný sluneční den.

Fidy    


Milá Fidy,

som z toho smutná a je mi ľúto, že Váš nadriadený nerešpektuje práva ostatných. A opat sme v zacarovanom kruhu. Strach o financnu istotu... 

Držím Vám palce!   

Reklama