Bulvár

Diplom za lásku z jihu

 

Mým životem prošli dva muži, jejichž kořeny jsou spjaty s Itálií. Oba románky byly rozdílné vinou věku, přesto si oba pamatuji více a intenzivněji než vztahy s českými chlapci. Zkrátka a jednoduše, ať si o těch snědých princích z jihu Evropy říká, kdo chce, co chce, oni to s holkami umějí, především pak s Češkami.

 

Prvně mi bylo asi čtrnáct let, když mě rodiče odeslali na poslední letní tábor. Tentokrát na měsíc do Itálie, do malého městečka jménem Zadina. Nebyl to tábor jako takový, byl založený spíše na zábavě, hrách na pláži a válení se u moře. Jednou týdně byl i výlet po památkách. V malém kempu nás bylo jako much, jenže onen kemp byl útočištěm všech opálených mladíků, kteří se pravidelně vydávali na lov.

 

Na volejbalovém hřišti mrskali v písku fotbálek jen v trenýrkách, nebo své těla protahovali skoky za balonem létajícím přes síť. Opravdu skvostný pohled…

Jako nejstarší oddíl holek jsme měly zábavu přes den volnou, sotva jsme se tedy rozkoukaly a trochu pookřály, začaly jsme si všímat i hezounků motajících se okolo kempu. Sedávaly jsme na okraji hřiště a přály si, aby nás vzaly mezi sebe si taky zapinkat… Nu, jak už to u Italů bývá, netrvalo dlouho!

 

Po prvních dnech oťukávání jsme začaly porušovat také řády tábora, především večerku, a s italskými společníky poznávaly noční město, místní bary i diskotéky, nechyběla ani noční pláž a západ slunce…

Přes den jsme porušovaly zákazy a tresty, které vyplynuly vinou nočních útěků. Všechny jsme držely při sobě, ale jen do chvíle, než došlo na lámání chleba… Většina z nás pokukovala po jediném z nich, po tom nejkrásnějším, a tak brzy došlo na hádky a podrazy mezi sebou. Rozhodly jsme se, že dáme příležitost jemu, ať si vybere sám…

 

O půlnoci byl sraz na pláži u lehátek, sešlo se nás tam devět holek a Francesco, přestože mezi námi všemi holkami panovala rivalita, před ním jsme byly kamarádky. Malovala jsem prstem do písku písmenka a z největší vzdálenosti naslouchala, co se bude dít. Když mělo padnout rozhodnutí, Francesco se postavil, ukázal na mě prstem a okolo krku mi připnul řetízek se srdíčkem. Chytil mě za ruku, políbil na tvář a vedl mě pláží daleko od zbytku holek. Příběh jak z nejromantičtějšího filmu ve čtrnácti letech…

 

Do kempu jsem se vrátila nad ránem, holky už spaly a já se bála jejich reakcí. Bála jsem se i vychovatelek, ale nic se nestalo.

Zbytek pobytu jsem strávila s Francescem, holky si rozebraly zbylé hezouny a všechno bylo v pořádku. Poslední týden nám povolili i řemínek a noční výlety nebyly již zakázaným ovocem, vedoucí nás podpořili a cokoliv jsme v rámci táborových aktivit musely plnit, mohly s námi plnit i italské první lásky. Tábor jsme si tak užívaly naplno, bavily se a poznávaly také první krůčky romantiky. První koupené zmrzliny společně slízané, první natrhané kytičky i večery strávené po kolena v moři ruku v ruce sledováním měsíce. Procházky městem i první polibky a slzy.

 

Závěrečná diskotéka byla na pláži, celý tábor měl volnou zábavu a blízko šumícího moře duněly tóny největších vypalovaček. Seděli jsme s Francescem na lehátku zaklínění v sobě a mlčky sledovali bavící se dav, nastal čas odjezdu.

Nechtělo se mi tancovat, ale když se pláží začal rozléhat ploužák z Titanicu nechala jsem se přemluvit. Byli jsme sledovaní snad všemi páry očí těch, kteří se zábavy na pláži účastnili. Poté jsem vyfasovala i svůj jediný táborový diplom. Za co? Za navázání nejpevnějšího kamarádského vztahu s místním ragazzo… ještě dnes se při pohledu na ono ocenění směji a vzpomínám na chvilky v malé italské vesničce, na první zamilované krůčky rozpáleným pískem…

Ta noc patřila jen nám, seděli jsme na skále, nosil mě v náruči, šeptal mi princezno a nespustil ze mě oči. K řetízku mi tu noc přibyl ještě náramek a obálka s dopisem vyznání lásky a adresou, i toto dodnes leží na dně mého šuplíku. Je to pěkná řádka let.

Loučení se neobešlo beze slz. Po návratu jsme si vyměnili pár dopisů, párkrát jsme si zavolali a poslali si pár fotek. Jen jediný slib jsem nedodržela, příští rok jsem nepřijela…

 

Druhá láska

O pár let později jsem byla už vztahy oprášená, něco jsem si zažila, ale Češi mě zkrátka nudili. Blížil se den mých dvacetin a já střádala plány na onen den. Nebyla jsem nikdy vyznavač velkých společných akcí, vystačila jsem si s těmi nejbližšími. Ani onen rok nebyl výjimkou. Den před narozeninami mi zavolal kamarád, zda nezajdu s ním a jeho kamarády z Itálie na diskotéku, že jsem zvaná. Zprvu jsem se bránila, ale Italové jako muži mi vždy imponovali a tak jsem nakonec podlehla spíše ze zvědavosti.

Dorazila jsem na smluvený sraz a vydala se do podloubí, kde nebylo slyšet vlastního slova. Čekala jsem hodně, ale tak pěkný muž v mé blízkosti už dlouho nebyl. Věděla jsem, že jde jen o strávený víkend, proto jsem onomu snědýmu králi nevěnovala větší pozornost, zkrátka jsem se přišla bavit. Někdo tomu ovšem chtěl jinak, a tak netrvalo dlouho a naše oči se napříč tanečního parketu střetly.

První úsměvy vystřídalo krátké sblížení a po pár minutách jsme se věnovali už jen sobě. V přítmí baru s drinky v ruce jsme zkoušeli navázat řeč, ale nějak nám oběma scházela slova. Když už se zdálo, že budeme odkázaní jen mlčení a pohledům, vzal mě Mattheo za ruku a odvedl mě snad do nejtemnějšího místa rozlehlé diskotéky. Přestože jsem čekala mnohé, nic z toho se nenaplnilo. Smáli jsme se, hladil mě po vlasech, říkal mi sladká slova a sem tam nevině políbil. Člověk by řekl, že Ital v Česku myslí jen na jedno, ale výjimka potvrzuje pravidlo. 

Vydali jsme se na procházku nočním městem, první sníh mi usedal do vlasů a Mattheo se nemohl nabažit. Tuhý mráz nás donutil zamířit k ránu do domovů, ale netrvalo dlouho a mobil se mohl upípat. Dostala jsem nespočet smsek a těšila se na další den. Mnohokrát jsem přemýšlela, v čem je mezi kluky takový rozdíl, mezi kluky z Čech a jiných států. Na svou otázku jsem nikdy odpověď nenalezla, snad jen, že pro ostatní jsi královna, pro Čechy samozřejmost. Alespoň to mi vyplývalo z chování. 

Zbytek víkendu jsem si náramně užila. Procházky střídaly obědy v restauracích, návštěvy sportovních klání, prohlídky památek nás unavily, že jsme se opět schovali v útulném podniku. Narozeniny jsem si užívala, jak jsem jen mohla. Po boku někoho, kdo ze mě oči nespustil, kdo nezapomněl, že jsem vedle něj, a kdo mi svou přízeň dával najevo neuvěřitelnými kousky. Druhý večer jsme skončili na hotelu, ale k údivu všech jsme neskončili v posteli, ale jen v náručí jsme sledovali televizi a vychutnávali si vzájemnou přítomnost. V ranních hodinách mě doprovodil domů a s příslibem společného oběda jsme se viděli i poslední den.

Nepřekvapil mě, byl zase tak úžasný jako předchozí dny. Všímavý a pozorný, ohleduplný, gentleman, jak má být. Přestože loučení bylo těžké, už jsem ho nebrala jako tenkrát před několika lety. Byla jsem více nad věcí a z celého víkendu si snažila vzít jen to pěkné. Jako vzpomínka mi zůstaly fotky a pár zpráv. Dodneška nezapomene na můj narozeninový den a pošle mi zprávu, dodneška nás spojují ty tři dny, které se řadí skoro nejvýše do žebříčku nejkrásnějších. Přestože má nyní těsně před svatbou, na svůj románek nezapomíná, stále jsem jeho princezna, která v noci padaly do vlasů obrovské vločky sněhů, a on očima hltal každý můj pohyb…

I když jsem v obou případech byla nevyzrálé děcko s růžovým výhledem na svět, dodnes ani na jednoho z princů nezapomínám. Šlo o krátké výstřelky, které neměly budoucnost, přesto si je v daný okamžik člověk dokázal užít naplno.

Italové mi imponují dodnes, jsou to krásní chlapi, co si budeme povídat. Těžko říci, zda mi ještě někdy nějaký z nich zkříží cestu života. V chování jsou daleko dopředu než domácí chalani. Pro Itala nejsi služkou ani domácí puťkou za plotnou, ale rovnocenným partnerem a milujícím protějškem.

Věřím, že ne ve všech případech, ale co mám známé v Itálii, chovají se ke svým rodinám na vysoké úrovni, dětem jsou milujícími táty, ženám oporou a muži, kteří se o svou rodinu vždy postarají.

Luv luv

Milá Luv luv,
trochu se mi zdá, že jsou vám Italové předurčeni, a jsem jen zvědavá, zda se najde někdo z Čech, kdo jim bude dobrou konkurencí.  V každém případě to budou mít čeští kluci těžké!

A co vy a Itálie?
 Pošlete recept.
  Nebo příhodu o Italovi, kterého jste potkala.
   Umíte italsky?
   
A co italské ženy - krasavice nebo ošklivky?
              redakce@zena-in.cz


Soutěž

Výsledek z novinky "Není nad šťastné manželství" vydělte deseti.

   
27.01.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [7] narciska [*]

    Mmhh...taky jsou mi Italové souzeni...aspoň zatím to tak vypadá..

    superkarma: 0 01.02.2006, 21:30:17
  2. avatar
    [6] Janinas [*]

    Moc hezky napsané - jako krásný scénář z filmu.

    superkarma: 0 28.01.2006, 22:14:12
  3. [5] tanecnice [*]

    Usinala v potu Ranni rosou pro vodu sla Vune kvetin Vune stromu S vetevkama promlouvala Zare neonu, stoupaly mi do hlavy. Do hloubi zeme pak motaly se mi nohy. Smal se Ach leto

    superkarma: 0 28.01.2006, 12:53:34
  4. [4] tanecnice [*]

    rovnocennym partnerem .To mi pripomina, kdyz jsem mela pritele z Anglie,doma pred otcem jsem o nem mluvila jako o svem partnerovi.HOlà;,to bylo nepochopeni a nesouhlasu!Jak muzes svemu klukovi rikat partner,to neexistuje,to je takova blbost atd atd.
    A proc ne.Moji 3 posledni partneri ,nebyli Cesi.Mam to stejne.Proste mi u Cechu neco strasne duleziteho chybi,mozna neco jako respekt za to co jsou,kym jsou,a k tomu patri,ze i jejich pritelkyne,je stastna a spokojena.
    Jinak moc moc hezke cteni ,kde ty casy jsou,za ruku,

    superkarma: 0 28.01.2006, 12:48:51
  5. avatar
    [3] tomáš [*]

    no já nevím nevím ten poslední odstaveček...Kolegyně z práce má na jihu vdanou ségru (2 kluci) a ten její tedy rozhodně takový extra gentleman není! Asi na venkově, daleko od průmyslového a civilizovanějšího severu, se víc drží na tradiční role Pán domu, manželka v domácnosti a pěkně "v pozoru".
    Ale počteníčko to bylo opravdu romantické :-)

    superkarma: 0 27.01.2006, 15:03:57
  6. avatar
    [2] Florencie [*]

    Krásně napsaný

    superkarma: 0 27.01.2006, 15:01:43
  7. avatar
    [1] Arči [*]

    romantický krásný páteční čtení

    superkarma: 0 27.01.2006, 14:55:06

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme