To „páni“ berte opravdu v vozovkách, protože až si přečtete v úsměvném příspěvku od čtenářky Dimsy, kdo je vlastně přijel přestěhovat, samy posoudíte, zda to byli páni a nebo jen nahodilá parta Hic :)

Stěhovat, či vyhořet, to je oč tu běží… Nevyhořeli jsme naštěstí nikdy a doufám, že to tak zůstane. V hořícím domě jsem byla jednou a tudíž mám lezení ze sedmého patra po požárním žebříku natrénované, ale opakovat bych to nechtěla. Také jsem byla o nějaký ten pátek mladší, tak mně nedělalo skotačení s panem požárníkem na okenním parapetu žádný problém. Dnes by to asi bylo horší.

První stěhování si příliš nepamatuju, protože jsem byla ráno s bratrem vyslána do školy a z ní už jsem se vracela do nového bytu. Byl stejně daleko od školy, jen na druhou stranu. Dnes nechápu, jak se naši mohli přestěhovat z bytu s ústředním topením do bytu s kamny na uhlí v každé místnosti. Asi to v šedesátých letech nebylo neobvyklé.

Další stěhování jsem prodělala po svatbě. Bydleli jsme u mého otce, ale to jaksi nebylo ono, tak jsme si upravili 1+1. Už jsem tu o tom kdysi psala. Bylo to nedaleko a vlastně jsme nic neměli. Těch pár kousků nového nábytku nám přivezli rovnou do nového bytu. Ostatní majetek jsem postupně odvozila v kočárku.

Velké stěhování nastalo po pěti letech. Nějak jsme se rozrostli a ono 1+1 pro pět lidí bylo trochu malé. Manžel konečně dostal od podniku byt. Měli jsme se stěhovat v září, už byl konec listopadu vánoce na krku, ale dům pořád nebyl zkolaudován. Čekali jsme a ono pořád nic… Elektrika tam šla, voda tekla, kotelna topila a tak chlapi (byli všichni z jednoho podniku) rozhodli: „Stěhujem se!“

A tak to vypuklo! Vyklidila jsem kuchyň, zabalila nádobí, sundali jsme skříňky, rozebrali dvě vestavné skříně, dětské postele, za sedačky jsem sundala přehoz, hračky a oblečení nacpala do pytlů, děti odvezla k babičce. Manžel sehnal přes známého od známého jakési stěhováky, a že to udělají jako melouch v sobotu. Jenže jim to jaksi nikdo neoznámil. Měli přijet ráno v osm. Ještě v deset jsem seděla na škatulích a nikde nikdo. Kolem jedenácté přijeli. Zřejmě rovnou z tahu.

Skvadra to byla nesourodá, jeden malý hubený s deseti dioptriemi, druhý dlouhán, třetí zavalitý, výšky přiměřené. A já přestávala doufat, že nás na tu druhou stranu Prahy někdy dostanou.

Poseděli v kuchyni, dali vlašák z papíru, pár rohlíků kávu a pivko. Pak dělali rozvahu, co jako nejdřív. Libovali si přitom, že je to první patro a dole to bude hned. Neměla jsem odvahu jim prozradit, že nový byt je v sedmém patře a ještě nejezdí výtah. Jeden navrhoval nejdřív kuchyň, druhý byl proti, že nejdřív nábytek. Když se konečně dohodli na nábytku, vešel jeden do pokoje a začal se smát: „Oni žádný nábytek nemají!“  Situaci přehodnotili a začali tou kuchyní.

Konečně jsme vyjeli a já se celou cestu modlila, aby nás někde cestou nezastavili příslušníci, protože kdyby dali řidiči dýchnout, zůstal by náš majetek tam na tom místě nejméně týden, ne-li navždy.

Tímto jim chci ještě jednou i po těch pětadvaceti letech poděkovat, že ač jim nebylo zrovna nejlíp, všechno nakonec do toho sedmého patra vynosili a ušetřili mě tak nervového zhroucení.

A co teď? Děti už odešly a my hledáme něco menšího, kam bychom na stáří hlavu složili. A až seženeme, tak doufám, že přijedou páni stěhovaví včas a střízliví. Už přeci jen nemám ty nervy jako zamlada.

Přeju hezký den

Dimsy

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

_____________________

Fakt jsem se nasmála… jeden malý hubený s deseti dioptriemi, druhý dlouhán, třetí zavalitý, výšky přiměřené. :) No, hlavně, že vás nějakým zázrakem nakonec přestěhovali ))
Mimochodem u čtení vašeho příspěvku jsem dostala takovou chuť na ten pravý vlašák z papíru, to si ani neumíte představit.
Děkuji, že jste napsala a ať se vám tam, kde bydlíte, daří.
Saša

Téma dnešního dne 6. srpna: Stěhování

  • Kolikrát za svůj život jste se stěhovaly?
  • A z jakých důvodů?
  • Napište, i kdyby jenom jednou.
  • Co považujete u stěhování za nejhorší?
  • Ztratilo se vám někdy něco?
  • Myslíte, že je lepší vyhořet než se stěhovat?
  • A co chudáci lidé ze zaplavených oblastí, kteří se stěhovat musí?
    Znáte nějaké?
  • Pokud máte, napište i nějakou veselou stěhovací historku.
  • A můžete posílat i fotografie, třeba se stěhováky :)

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměním dárkovou kazetou přírodní bylinné kosmetiky Ryor.

kosmetika

Reklama