A máme tu další příspěvek na dnešní téma: Moje máma. Napsala nám ho s velkou pokorou čtenářka s nickem Simbelmine a my jí moc děkujeme

Dobrý den, i já zasílám takové kratší, nicméně doufám, že výstižné poděkování tomu nejlepšímu človíčkovi, kterého znám!

Občas si říkám, že na nějaké děkovné fráze je vždy času dost. Ale když se dívám, kolik životů denně vyhasne, uvědomuji si, že říct ostatním, jak moc je mám ráda, budu moci třeba dnes naposled. A proto píši tyto řádky...

Bylo to se mnou složité, já vím:( Hádky, křik, hysterie, pláč, válení se po podlaze, nenávist, zloba a tak dále)... No moje puberta. Ne moc slavné období dětí ani rodičů. Každodenní hádky, každodenní bolest, kterou jsem ti způsobovala. Teď je mi to líto. Moc líto. Lituji každého špatného slova, které se z mých úst vydralo. Lituji zvýšeného hlasu, kterým jsem k tobě mluvila. Je mi líto hysterických scén, kterýma jsem si vynucovala „svá práva" - na která jsem opravdu nárok neměla!

No a teď - je mi skoro dvacet a všechno tohle se mi vrací. Najednou se mi chce plakat, jako kdyby mi bylo deset. Je mi to prostě líto. Škoda dní, které jsme strávily v hádkách. Mohly jsme si toho tak moc užít a já to zkazila. Neustále jsem se chtěla osamostatnit a doufala jsem, že mě prostě necháš jít. Myslela jsem si, že je mi doma špatně! Myslela jsem, že svět je hrozně okouzlující a rozmanitý, myslela jsem, že život je růžovou knihovnou, na jejímž konci mě čeká sladký happyend v podobě prince na bílém koni! Říkala jsem si, jak je mi doma špatně!

Jak jsem se jen mýlila! Stačí, když se podívám kolem sebe. Rodiny, kde jsou děti zneužívané, bité, ponižované. Jak krásné dětství a dospívání jsem měla. Jak tmohu poděkovat? Nevím, slůvko děkuji nestačí ani omylem. Drahé dárky také nevykompenzují tu lásku, kterou jsem od tebe dostávala. Vyrůstala jsem v rodině plné lásky. Bohužel až teď jsem si to uvědomila.

A proto ti - maminko patří moje velké díky! Díky za každý den!

Simbelmine

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

To jste napsala moc hezky a myslím, že bychom si z vás mohly vzít příklad. Že, milé ženy-in?

Nebo vy nemáte pocit, že své mámě něco dlužíte? Jak s ní vycházíte teď a jak v dětství? Máte nějakou příhodu, s kterou byste se chtěla svěřit? Chcete prostřednictvím svého příspěvku mamince něco sdělit? Co pro vás znamená slovo Matka? Napište nám na dnešní obsáhlé téma třeba i krátký příspěvek

Budeme se na něj těšit na adrese: redakce@zena-in.cz

Soutěž: Jana Brejchová

Reklama