Můj oblíbený film?  U mě je hodně prvních míst, takže bych si jeden jediný ze všech těch filmů nevybrala, ani kdybyste mě mučili.

Z českých filmů je to oblíbená trilogie Slunce seno… Z těch zahraničních miluju Forresta Gumpa a Zelenou míli. Můj oblíbený pohádkový film je Nekonečný příběh. Komedie zvládnu snad všechny. Od parodií ve stylu Žhavé výstřely, přes filmy francouzské skupiny Les Charlots po komedie mladých, například Kdo hulí, ten umí.

Mým nejoblíbenějším žánrem, jak mnozí zdejší už vědí, jsou horory. A největší slabost mám pro dva. První je Clona, původní thajská verze, jež vypráví o fotografovi a jeho dívce, kteří začnou na vlastní pěst pátrat po původu záhadných stínů na jeho fotkách. A na světlo vychází některé skutečnosti z fotografovy minulosti, které by nejraději zatajil před celým světem. Jenže to už je příliš pozdě, protože oba už pronásleduje duch jeho zemřelé přítelkyně. Je to skvělý film plný strachu, pořádných lekaček a s excelentním závěrem, při němž jsem jenom seděla s otevřenou pusou.

O fous oblíbenější jsou ale Krvavé stopy. Je to taková srdeční záležitost, protože hlavní roli ztvárnil nejen můj nejoblíbenější herec, ale také fešný chlapec, můj virtuální kamarád, moje platonická láska a moje (snad někdy) rande v LA, o kterém tu už párkrát byla řeč.

Na začátku filmu vidíme, jak místní šerif zavírá místní policejní stanici a jeho bedra tíží nevyřešená vražda jeho přítelkyně. Mají téměř sbaleno. Když v tom se uvnitř objeví záhadný mladík celý od krve.  Je jasné, že šerif a dva zástupci rozhodně nikam nepojedu. Chlapci sejmou otisky a rázem zjistí, že vyřešit tenhle případ, nebude až tak jednoduché. Každý otisk totiž patří někomu jinému. Dotyčné osoby spojuje jen jedno – zmizely v okruhu sta mil.

Já snesu hodně, ale tenhle film na mě z nějakého důvodu zapůsobil natolik, že ještě pár dalších nocí jsem potřebovala doprovod i na toaletu. Příští půlrok jsem se bála za tmy venčit psa ve strachu, že na mě z křoví vyskočí tenhle krvavý kluk.

Po nějakém čase jsem u sebe měla kamarádku, taktéž milovnici hororů. Něco jsme popily a mě nenapadlo nic lepšího, než pustit si Krvavé stopy. A pod vlivem šumivého vína jsem si všimla, že pod tou vší krví může být docela pěkný muž. Nechala jsem na konci běžet titulky, zapamatovala si jeho jméno, dohledala jeho web, přičemž jsem zjistila, že kdyby na mě TOHLE vyskočilo ze křoví, tak by to byla velmi příjemná záležitost. Přestala jsem se bát. A tak jsem o čtvrté hodině ranní pocítila nutkavou potřebu mu tohle všechno sdělit. Odepsal. Odepisuje stále :-)

Jsou to už tři roky a bez váhání můžu říct, že díky tomuhle filmu jsem získala báječného kamaráda, který mě i mou rodinu dokázal podržet v hodně těžkých chvílích. Chtěla bych mu jednou poděkovat osobně.

Reklama