Zdraví

„Díky domácí hemodialýze můžu normálně fungovat,“ svěřuje se pan Jiří

Vysokoškolský profesor Jiří N. je jedním z mála českých pacientů, kteří podstupují hemodialýzu v domácím prostředí. Co všechno obsluha „umělé ledviny“ z vlastní postele obnáší a čeho se kvůli tomu musela vzdát jeho manželka?

Bylo mu deset let, když ho lékař poslal do nemocnice se zánětem slepého střeva. Všechny příznaky ukazovaly na nezbytnost operace. Až předoperační vyšetření ukázalo, že problém je někde jinde. Šlo o akutní zánět ledvin. „Funkce ledvin už byla omezená, měl jsem i velký únik krve do moče. To je právě ta záludnost – bolest a vysoké horečky se v takovém případě objeví až ve chvíli, kdy už bývá pozdě. Do té doby jsem vůbec necítil, že by mi něco bylo,“ vzpomíná pan Jiří.

Léčba sice zabrala a potíže zmizely, ale funkce ledvin už nebyla stoprocentní. „Do mých 35 let byl klid, jenže pak mě stále častěji přepadala únava. Nakonec až tak silná, že jsem padl do postele, sotva jsem přišel z práce. Má praktická lékařka při běžné kontrole zjistila, že mě zase zlobí ledviny. V IKEMu pak přišli na to, že už téměř nefungují. Během měsíce jsem skončil na hemodialýze, a ta mě drží při životě už 20 let. Podle některých statistik jsem průměrnou dobu návštěv hemodialýzy přečkal už čtyřikrát,“ vtipkuje pan Jiří a dodává, že je to možná i tím, že svou nemoc nikdy nebral jako konečnou.

jirin2

Život s domácí hemodialýzou

Až do letošního roku musel na umělou ledvinu třikrát v týdnu docházet do nemocnice. Nyní se mu ale, jako jednomu z mála v České republice, podařilo získat přístroj pro domácí hemodialýzu. Používám jej dva měsíce a mám pocit, že je určitě přínosem. Uvidíme, co s mými výsledky udělá dlouhodobě. Zatím ale kontrolní odběry ukázaly, že by to skutečně lepší být mohlo,“ svěřuje s prvními dojmy.

A v čem výhoda domácí hemodialýzy spočívá? „Průběh vlastní dialýzy je stejný jako v nemocnici. Rozdíl je ale v tom, že ji pojišťovna v domácím prostředí proplácí pětkrát do týdne, zatímco jinak jen třikrát. A to je znát, ledviny také pracují neustále. A další velkou výhodou je i to, že člověka neomezuje, může normálně fungovat. V nemocnici bych asi jen těžko obhajoval, že nepřijdu na předem domluvený termín, protože se musím hodinu zdržet v práci. Takhle mohu dál vydělávat peníze a odvádět státu daně, takže se mu alespoň částečně vrátí náklady na mou léčbu,“ vypočítává výhody. Má ale tato léčba i svá proti?

dialyza

Zdroj foto: Shutterstock

„V nemocnici člověk přijde k hotovému, kdežto doma musí celý přístroj obsluhovat sám. Samotná hemodialýza trvá čtyři a půl hodiny a práce s přístrojem zabere další dvě. Musí se připravit a následně vyčistit. Já mám ale tu výhodu, že jsem po technické stránce zručný a o funkci přístroje jsem se zajímal už dávno předtím. Možná i proto jej teď mohu mít doma,“ soudí pan Jiří, který ale i tak musel projít zaškolením.

Na to docházel spolu s manželkou do dialyzačního střediska, poté za ním jezdili zdravotníci přímo domů. „Jsem jim velmi vděčný, pečují o mě dokonale. Řekl bych, že až nad rámec svých povinností. Díky nim dnes sám obsluhuji přístroj, dokážu správně napíchnout žílu…, nemám zkrátka s ničím problém,“ říká trpělivý pacient, který je ale na dálku stále pod dohledem odborníků. Sestřičkám z dialyzačního střediska společnosti Fresenius Medical Care musí vždy nahlásit, kdy bude hemodialýzu podstupovat, aby byly připraveny v průběhu dialýzy poskytnout radu v případě neočekávaného problému.

Přístroj mu změnil život k lepšímu

„Člověk nesmí udělat chybu, ale ta mašina je chytrá, věřím jí. I sestřičkám, které jsou úžasné a vždy poradí. Domácí hemodialýza je zkrátka skvělá věc! Jsem ráda, že už na ni manžel nemusí docházet do nemocnice, mráz nemráz, déšť nedéšť. Vracel se pozdě v noci, třeba kolem třetí hodiny. Do čtyř se pak najedl a ráno v sedm už zase odjížděl učit studenty. To bylo hodně náročné,“ vzpomíná na nedávnou minulost manželka pana Jiřího, která nelituje ani toho, že se musela vzdát své kuchyně a jídelny. Z těch je nyní improvizovaný nemocniční pokoj.

jirin

Zdroj foto: Fresenius Medical Care

„S nefunkčními ledvinami potažmo s hemodialýzou jsem se naučil fungovat, i když si občas člověk říká, že je mu špatně, nebo se vyskytne nějaký problém. Musím si třeba dávat pozor, abych se neporanil v místě přístupu pro jehlu. Pak bych mohl i vykrvácet. Mívám také potíže pobývat v místech, kde je hodně lidí, a tedy vydýchaný vzduch,“ vyjmenovává pan Jiří, který si musí bedlivě hlídat i svůj jídelníček a přísun tekutin. „Veškerá voda se totiž z člověka stahuje jen přes hemodialýzu, takže jí do sebe nesmím dostat příliš. A v tom je zase obrovská výhoda domácí, a tedy častější, hemodialýzy,“ chválí si možnost léčit se z domova.

Čtěte také:

   
04.07.2016 - Příběhy - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. avatar
    [5] enka1 [*]

    gerda — #4 Asi takSml22

    Sml72

    superkarma: 0 04.07.2016, 13:09:48
  2. avatar
    [4] gerda [*]

    Nemoc si člověk nevybírá, ona si vybere jeho, bohuželSml15. Takže kdyby nedejbůh došlo k tomu, že bych byla závislá na přístroji, určitě by bylo lepší, kdyby byl doma. Člověk ani neví, kolik toho vydrží a co všecko zvládne když musí a nenechá se nemocí srazit na kolena. PánoviSml72

    1. na komentář reaguje enka1 — #5
    superkarma: 0 04.07.2016, 10:01:53
  3. [3] bobani [*]

    výborný vynález

    superkarma: 0 04.07.2016, 09:43:52
  4. [2] kantor10 [*]

    hrozná nemoc

    superkarma: 0 04.07.2016, 08:45:15
  5. [1] Andreadornova [*]

    Je dobré, že to můžu podstupovat i v pohodlí domova Sml59

    superkarma: 0 04.07.2016, 07:55:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme