Mocní vládcové si milenky pořizovali už ve starověku. Někteří je tajili, jiní právě naopak – učinili je svými oficiálními favoritkami, metresami. Ty mívaly většinou mnohem větší vliv než právoplatné manželky, na jejichž jména si dnes nikdo mnohdy ani nevzpomene. Mezi nejslavnější patřila Diana de Poitiers.

 

DianaDiana byla dokonce milenkou dvou francouzských králů – otce Františka I. i jeho syna Jindřicha II. Známější je její druhý vztah, na němž je pikantní to, že byla o dvacet let starší než její královský milenec. O vztahu s králem Františkem existují jen dohady.

A přitom to byla zpočátku tak ctnostná, či dokonce cudná žena. Narodila se v roce 1499 do vážené šlechtické rodiny, která měla blízké vztahy s rodem Bourbonů. Jako patnáctiletá se stala dvorní dámou královny Klaudie, manželky krále Františka I.

Krátce na to ji rodiče provdali za pětapadesátiletého bohatého hraběte Louise de Brézé, který zrovna krásou neoplýval, dokonce snad měl být i hrbatý. Diana byla už tehdy dost ctižádostivá, a tak neprotestovala. Dokonce historikové tvrdí, že snad z jejích dochovaných dopisů vyplývá, že si svého muže nejen vážila, ale dokonce se do něj zamilovala. To nebývalo zvykem, a ani se to od manželek šlechticů neočekávalo. Diana brzy manželovi porodila dvě dcery a pak se opět vrátila ke královně jako její dvorní dáma. V roce 1524 však královna Klaudie umírá.

Král František I. měl dva syny – staršího Františka a o dva roky mladšího Jindřicha. Oba chlapci museli v raném dětském věku čtyři roky nuceně strávit jako rukojmí ve Španělsku na dvoře Karla V. Ten totiž zajal jejich otce v bitvě u Pavie a propustil ho teprve po roce výměnou za malé prince. Ti do Španělska odjeli s početným doprovodem, v němž nechyběla ani Diana z Poitiers. Všichni věnovali pozornost staršímu synovi, následníkovi – dauphinovi. Mladší, teprve sedmiletý Jindřich, který trpěl depresemi, našel podporu u Diany. Ta jediná se mu mateřsky věnovala. Kdo tehdy mohl tušit, že se z nich po letech stanou milenci?

Pouto mezi nimi se upevnilo po návratu do Francie. Pobyt v cizině oba bratry negativně poznamenal. Tehdy Diana nabídla králi, že se stane Jindřichovou vychovatelkou. Souhlasil. František I. byl nekomplikovaný, veselý muž a mladší syn mu dělal velké starosti, vůbec se mu totiž nepodobal!  Byl nepřístupný, stále zadumaný a mnohdy agresivní. Diana vzala výchovu pevně do svých rukou. Rozhodovala opravdu o všem. Byla to například ona, kdo dohodl sňatek Jindřicha s Kateřinou Medicejskou, která byla mimochodem její příbuznou. Dianina babička byla totiž sestrou Kateřinina dědečka.

Mezitím Diana de Poitiers ve dvaatřiceti letech ovdověla. Manželovu smrt nesla těžce, protože jej asi opravdu milovala. Od té doby začala nosit černé šaty, v nichž výrazně vynikla její krása a především její bílá pleť. Teprve mnohem později se občas vrátila k barvě bílé, šedé či béžové nebo ke kombinaci bílé a černé.

Nutno říci, že Dianina výchova přinášela ovoce. Jindřich ztratil deprese a už se nedíval na svět tak černě. Jak ale dospíval, lpěl na Dianě čím dál víc a synovská láska k ní, i když byla o dvacet let starší, postupně přerůstá ve vášeň. Začínal po ní toužit. Diana si sice velice zakládala na své cti, ale nakonec se stala Jindřichovou milenkou. Získala moc, o jaké se do té doby žádné jiné metrese nesnilo. Výrazně ovlivňovala i Jindřichovo manželství s Kateřinou Medicejskou. Její zásluhou Jindřich Kateřinu nezapudil, když bylo dlouho manželství bezdětné. A byla to ona, kdo Jindřicha ze své ložnice posílala plnit manželské povinnosti. Obávala se totiž, že by v případě nového sňatku mohla o Jindřichovu lásku přijít. Co kdyby jeho nová žena byla mladá a atraktivní? Kateřina Medicejská pro ni nebyla žádná konkurence. Zpočátku byl tento vztah víceméně tajný, ale zvláště poté, co se Jindřich stal po smrti svého staršího bratra následníkem, neviděl důvod svou lásku k Dianě tajit.

Další zlom nastal po Jindřichově nástupu na trůn v roce 1547. To už byla Diana v podstatě první dámou, nekorunovanou, ale o to více vlivnou i uznávanou. Jindřich na ni spoléhal téměř ve všem, před každým rozhodnutím si od ní nechal poradit. Kdo něco po králi chtěl, musel na to přes Dianu. No nepřipomíná vám to něco z doby docela nedávné?

Diana jednala i s diplomaty a dobré to měla i u samotného papeže. Ten jí dokonce poslal u příležitosti Jindřichovy korunovace perlový náhrdelník. A Dianu si hýčká i Jindřich. Kromě bezmezné lásky a obdivu jí uděluje tituly, věnuje zámky, a dokonce i korunovační klenoty.

Zámek Chenonceau

Zámek Chenonceau, Jindřichův dar. Je považovaný za nejkrásnější ze „zámků na Loiře“, i když tento je na řece Cher. V této řece Diana s oblibou plavala nahá. Zámek si po Jindřichově smrti zabavila Kateřina Medicejská, která po něm dlouho toužila

Dianina zahrada

Dianina zahrada v Chenonceau

Zahrada Kateřiny Medicejské

Zahrada Kateřiny Medicejské v Chenonceau

Diana také dohlížela na výchovu a ovlivňovala sňatky Jindřichových dětí, kterých nakonec královna Kateřina porodila deset. To bylo pro Kateřinu dost ponižující.

Idylka nakonec skončila po dvaceti letech v roce 1559.Tehdy byl čtyřicetiletý Jindřich vážně zraněn do oka v rytířském turnaji, který byl uspořádán u příležitosti svatby jeho dcery. V krutých bolestech po deseti dnech, které s ním Diana strávila, král umírá. To už se Kateřina Medicejská ujala kontroly nad politikou a Dianě nedovolila jít ani nepohřeb. Ta očekávala Kateřininu pomstu, a tak raději vyklidila pole. Vzdala se zámku Chenonceau a přestěhovala se na svůj zámek d´Anet, dědictví po manželovi, nikoli na Chaumont, který jí Kateřina věnovala. Tam strávila sedm let do své smrti v roce 1566.

Chaumont

Zámek Chaumont, kam byla Diana Kateřinou „vystěhována“. Tam se dlouho nezdržela, zbytek života prožila na svém zámku d´Anet v Normandii

DianaPortrét Diany od Françoise Cloueta. Nádherná, že?

I když byla stranou politického života, rozhodně samotou netrpěla. Často ji navštěvovali spisovatelé a malíři. Malovali ji nahou, nebo spoře oděnou. Všichni byli překvapeni, jak nádherné tělo měla až do své smrti. Říkalo se o ní, že dokázala zastavit čas. Proslulá byla její bílá, skoro průsvitná pleť. Ta byla tehdy v módě. Předpokládalo, že to bylo v důsledku bělicích prostředků, které v té době obsahovaly rtuť a olovo. V poslední době však vědci z Dianiných vlasů, které byly nalezeny v jejím medailonu, zjistili, že její tělo obsahovalo velké množství zlata, a naopak rtuti a olova tam bylo méně, než se čekalo. Také zlato se totiž používalo v tehdejší kosmetice, stejně jako rozemleté stříbro či drahé kameny. Navíc Diana si nechala od svých alchymistů ještě připravovat elixír mládí, který pila několikrát denně. Ten také obsahoval zlato. A právě tento elixír nejspíš zapříčinil Dianinu chudokrevnost, která se projevovala její bělostnou pletí. A v konečném důsledku i příčinu Dianiny smrti – otravu zlatem…

Mohli jste si také přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama