Bulvár

Diagnóza: ADHD! Co to vlastně znamená?

Nedávno jste si mohli přečíst článek o poruchách pozornosti u dětí. Toto téma vás zaujalo, a proto jsme se rozhodli oslovit odborníka a zeptat se ho na několik podrobností. Na otázky odpovídal dětský psychiatr z fakultní nemocnice Motol Michal Goetz.

Co je to ADHD a jak se projevuje?

Zkratka ADHD znamená Attention Deficit Hyperactivity Disorder, což překládáme jako Porucha s deficitem pozornosti a hyperaktivitou. V evropském názvosloví jí odpovídá označení hyperkinetická porucha. Studie nám říkají, že ji najdeme u 3–7 % dětí školního věku. Jedná se tedy o poměrně časté onemocnění. U dětí s ADHD nalézáme příznaky ze tří skupin, a sice příznaky nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity.

Nepozornost se projevuje zejména u aktivit, které dítě nijak zvlášť nebaví, ale z nějakého důvodu je musí vykonávat. Tak třeba ve školních úlohách zapomíná háčky a čárky, vynechá slovo při opisování textu, při vyučování častěji než ostatní děti myslí na spoustu jiných nesouvisejících věcí, nebo je velmi zapomnětlivé, pokud jde o nošení školních pomůcek, ztrácí je a podobně. Rodiče si všímají, že jejich ratolest jaksi nereaguje na jejich pokyny, zejména pokud jich vyřknou několik najednou. Pokud dítěti s poruchou pozornosti řeknete: Ukliď si v pokoji, pak si připrav tašku a jdi si umýt zuby, tak možná za půl hodiny zjistíte, že sedí v neuklizeném pokoji, tašku má sbalenou napůl a hraje si autíčkem, které našel ve školní tašce a které ho v tu chvíli zásadním způsobem zaujalo. Jinými slovy, dlouhodobější a cílená aktivita je u nepozorného dítěte mnohem více vydána všanc různým náhlým zaujetím, ty ji pak na dlouhou dobu dokáží zcela vytěsnit z mysli. 

Hyperaktivita znamená omezenou schopnost zklidnit se v situacích, kdy ostatní vydrží v klidu. Například dítě ve škole se vrtí v lavici, vstává při vyučování, nebo si aspoň hraje s něčím, co má právě po ruce. V situaci, kdy ostatní děti v klidu stojí, hyperaktivní dítě poskakuje, když ostatní jdou, tak ono alespoň pobíhá.

Impulzivita znamená, že dítě jedná podle okamžitého nápadu. Mohli bychom říci, že dříve jedná, než myslí. To má nepříjemné důsledky v kolektivu, když žák ve škole vykřikuje, unáhleně zasahuje do hry ostatním, například nepočká, až na něj přijde při hře řada, ale mohou z toho plynout i zdravotní rizika, jako jsou různé úrazy

Mnoho lidí považuje děti s ADHD za nevychované nebo rozjívené jedince. Jsou nějaká vodítka, podle kterých se bezpečně pozná, zda je dítě jen nevychované, nebo zda trpí poruchou pozornosti? Od jakého věku se u dítěte tyto poruchy projeví?

Se stanovováním diagnózy musíme být opatrní, zvýšená aktivita a projevy určité nepozornosti nejsou u předškolních dětí nijak řídké. V odborné literatuře se uvádí, že je rodiče pozorují až u 57 % dětí mladších 4 let. Ve většině případů však dojde k výraznému zlepšení do 6 měsíců. Pouze u menší části se příznaky projeví a přetrvají v takové míře, abychom mohli stanovit diagnózu ADHD. U mnoha dětí v tomto věku, u kterých již byla diagnóza ADHD stanovena, se porucha do 1 roku upraví.

Při stanovení diagnózy začínáme důkladnou anamnézou. Tím, že je ADHD vrozená porucha, tak lze některé její symptomy pozorovat již od útlého věku. V souvislosti se vnějšími podmínkami jsou ale různě nápadné. Je logické, že nejdříve si rodiče všimnou zvýšené čilosti batolete, v kolektivu se pak dobře pozná impulzivita – dítě bez dovolení bere, co ho zaujme, bez přemýšlení do někoho strčí – aniž by ale chtělo nějak ublížit apod. Jak rostou nároky na samostatnost soustředění u činností, které už nejsou hrou, a dítě tedy tak nebaví, tak se více ukazují symptomy nepozornosti.

Diagnózu nestanovujeme před třetím rokem věku. Do té doby není s dostatečnou přesností možné odlišit příznaky ADHD od opozičnictví apod. ADHD patří do medicínské klasifikace nemocí, a tak také diagnózu stanovuje dětský psychiatr. Moderní psychiatrie, jako všechny lékařské obory, má pro každé onemocnění stanovena závazná kritéria, která musí pacient naplňovat, aby mohla být určena diagnóza. Kromě výskytu příznaků nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity diagnostická kritéria vyžadují, aby se tyto příznaky vyskytovaly nejméně půl roku a narušovaly život dítěte alespoň ve dvou oblastech. Například ve škole a doma, nebo ve škole a na kroužcích.  A tím, že kriteria vyžadují, aby narušení života symptomy ADHD bylo patrné alespoň ve dvou oblastech, předcházíme tomu, aby diagnóza nebyla stanovena tam, kde jde třeba jen o adaptační obtíže v nějakém prostředí, nebo kde by hodnotitel chování dítěte měl přehnané požadavky. K přesnému zhodnocení míry poruchy pozornosti používáme mezinárodně platné psychologické testy.

Pokud rodiče pojmou podezření na ADHD u svého dítěte, čeho si mají všímat nebo na koho se obrátit? Kdo rodičům pomůže?

Pokud se rodiče domnívají, že se u jejich dítěte projevují příznaky ADHD, měli by se obrátit na ambulantního dětské psychiatra s kontaktem na něj by jim mohl pomoci jejich pediatr. Psychiatr pak přibírá ke spolupráci další odborníky, jako je psycholog, neurolog apod. Obrátí se také na školu, protože učitelé mají o chování dítěte dobrý přehled a mohou posoudit, zda se žák vymyká normě nastavené chováním ostatních dětí ve třídě.   
 
„Léčba" poruch pozornosti u dítěte je soubor mnoha opatření. Můžete je alespoň stručně shrnout? Je pravda, že ADHD se u dítěte nikdy nevyléčí, pouze zmírní?

Léčba ADHD není úkolem pro jednoho člověka a skládá se z několika vzájemně se doplňujících přístupů. Můžeme vlastně říci, že každý, kdo dítě s ADHD nějak výchovně ovlivňuje, participuje na léčbě. Jejím koordinátorem by měl být dětský psychiatr, který také stanovuje diagnózu; ale účastní se na ní, kromě psychiatra, též poučení rodiče, psycholog, učitel ve škole atd. To ukazuje i na složky, ze kterých by měla účinná léčba sestávat, a sice správný výchovný a pedagogický přístup, farmakoterapii, nácvik některých dovedností pod vedením psychologa apod. Nejde ovšem jen o léčbu ADHD jako takového, naším společným cílem by mělo být i předejití komplikacím, které může ADHD přinést. Léčba tak pomáhá dítěti překlenout nejkritičtější období pro jeho sebevědomí, postoje k autoritám, získávání vědomostí a vztahu k ostatním. Vývojem usměrňovaným různými druhy terapie pak může dojít ke zmírnění některých projevů ADHD, u některých odezní všechny příznaky.

Může být dítě v některých případech tlumeno léky?

Dítě v žádné případě nesmí být léky tlumeno. Léky, které jsou pro léčbu ADHD určeny, naopak činnost mozku podporují. Výsledkem této podpory je zlepšená funkce regulačních center, což se projeví zklidněním, delší schopností koncentrace, snazším započetím jinak nelákavé práce a tím zmírněním stresu, poklesu konfliktů a zvýšením kvality života dítěte.

Jakým aktivitám by se mělo dítě s touto poruchou věnovat? Je třeba ho zabavit hrou nebo sportem, který ho unaví, nebo je lepší činnost klidnější?

Dítě s ADHD by se mělo věnovat stejným činnostem jako ostatní děti, jde jen o to, jak mu pomoci, aby se v nich cítilo úspěšné a spokojené. Vyžaduje to od rodičů obvykle větší úsilí než u ostatních dětí, ale je to nejlépe investovaný čas a finance. Jako u každého dítěte je třeba pečlivě dbát o náplň jeho volného času. Ve sportu se těmto dětem daří spíše v individuálních odvětvích, kde je pozornost trenéra více soustředěna na jednotlivce. Oblíbená je keramika, dítě vytváří vlastní, okamžitě viditelné výrobky, které nacházejí ocenění samy o sobě, bez nutnosti přiblížit se nějaké ideální předloze. Dobré zkušenosti mám se skautem, kde dítě může zažít mnohé úspěchy a dobré přijetí od ostatních, a leckdy se tím daří kompenzovat různé šrámy ze školy. 

Máte zkušenosti s poruchami pozornosti u dětí?

   
21.10.2008 - Společnost - autor: Eva Soukupová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [36] slepenina [*]

    Ono se snadno řekne ADHD, ale kdo neví co to pořádně je a nevychovává takové dítě tak nemůže vůbec mluvit co to je. není to vůbec snadné se s tím smířit a pak s takovým dítětem pracovat nebo někam vůbec chodit, pro ostatní lidi je nevychované a potřebuje jen dostat přes zadek a to je to nejhorší co by mohl člověk udělat a vím moc dobře o čem mluvím, moje dcera má tuto diagnozu od svých 3 let a nyní když jí je 13,5 roků tak musím říct, že doma je to největší zlatíčko, ale vrstevníci jen využívají toho jaká je a pak dochází k agresy a to, že ji vyprovokují.

    superkarma: 0 22.01.2010, 18:30:00
  2. avatar
    [35] kacaba [*]

    gentiana: To je sila. Prosim te, s kterou skolou mas co do cineni? Ja jen, abych se ji vyhla. Mam decka dost prisne vedeny a dost casto na ne houknu, ale vyraz typu "zasraní zmetci" bych nepouzila nikdy, ani na svy, ani na cizi.

    superkarma: 0 21.10.2008, 23:21:07
  3. [34] renčí [*]

    mám syna je mu 11 a máme AdHD takže vím co to obnáší a znamená, kdo má takové dítě doma tak taky ví svoje a jiný to prostě pochopí jen těžko bude tvrdit,že je to špatnou výchovou apod,ale já vím, že to tak není,přeju sobě a ostatním maminkám hodně pevné nervy

    superkarma: 0 21.10.2008, 20:13:23
  4. avatar
    [33] Alfová [*]

    gentiana: mluvis mi z duse

    superkarma: 0 21.10.2008, 19:12:14
  5. avatar
    [32] Dewey_Dell [*]

    mindulinka: já to nemyslím nijak: jestli sis všimla, je to souhrn výzkumů, který proběhl v USA za posledních 20 let
    Myslím si ale, že je fajn mít po ruce způsoby, který můžou těm dětem pomoct, ale zároveň jim neuškodí. Což u léků, o kterých se píše nahoře v článku, jistý není

    superkarma: 0 21.10.2008, 19:09:35

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] monacha [*]

    Jojo, spravny ucitel zvladne i padesat zlobivych deti, vsechno je nauci, vubec se z toho nezblazni a pro kazdeho zvlast vymysli zajimavou cinnost, ktera udrzi jejich pozornost.

    superkarma: 0 21.10.2008, 16:11:17
  2. avatar
    [30] werka [*]

    Suzanne: No já bych řekla, že "lumpici" myslela totéž, co "a..." - že nepovažuje za dobré, pokud se dává diagnoza na vyžádání, když u dítěte tahle porucha není (a je uváděla důvod, proč se tak činí). Proti menšímu počtu dětí ve třídě asi nikdo nic nemá - je otázka, zda je košer ho dosahovat vymyšlenými diagnozami

    superkarma: 0 21.10.2008, 15:34:50
  3. [29] gentiana [*]

    Dewey_Dell: co znamená slovo módní, si najdi ve slovníku, protože jsem ho použila přesně v tom nejobyčejnějším a zcela nemetaforickém významu.
    Nejsem úplný debil, takže vím, že diagnostikovaných vývojových poruch může být víc z velice různých důvodů, které vyjmenováváš. Nicméně, módnost spočívá v tom, že se vývojová porucha hledá za kde čím, třeba za prostou nevychovaností/leností dítěte. Nemluvě o tom, že doktoři občas radši přediagnostikujou, než aby si na ně někdo stěžoval, že něco podcenili. Taky znám pár lidí, co se hrdě hlásí k tomu, jak si vymrčeli od psychologa ebo od doktora papír, že jejich ťutínek je dyslektik nebo dys cokoli, aby nedostával domácí úkoly, a že je polou chromý, aby nemusel na tělocvik, z čehož vyplývá, že aspoň tři děti, které osobně znám, maj diagnózu, ale nemaj poruchu. A to, jestli jsou to malí zasraní zmetci nebo jestli jsou hyperaktivní, snad ještě odhadnu. Nejhorší je, pravda, kombinace obojího.

    superkarma: 0 21.10.2008, 14:14:12
  4. [28] mindulinka [*]

    Dewey_Dell: to jako s těma barvivama a prostředím myslíš vážně, jo???
    Já si myslím, že mi jsme vyrostli v daleko horším prostředí - tenkrát se nesledovalo jestli je v hračkách ten a ten prvek, zda ten uran,co vozí přes město do Ruska září či ne - a že by to naší generaci - jednu z nejsilnějších ovlivnilo???

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:47:19
  5. avatar
    [27] Suzanne [*]

    a....: souhlasím do tečky. Já reagovala na lumpici v č.18 - "Protože pak může mít učitelka menší počet dětí ve třídě a škola dostává i na určitý počet dětí dotace navíc." Pokud je díky potvrzení poruchy učení možnost mít méně dětí ve třídě, je to jednoznačně pozitivum, ne lenost učitelky. A tam se kolikrát řeší problém bezbolestně, jak jsem napsala níže.

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:42:54
  6. avatar
    [26] Suzanne [*]

    Andula: Nemluvě o tom, že v menším kolektivu se tyhle věci často nemusí řešit - tam se někdy řeší samy tím, že je tam větší klid, lepší komunikace, děti jsou si blíž, takže není problém s pošklebováním popř. šikanou, učitel vidí tzv. všude.

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:40:23
  7. [25] a.... [*]

    Suzanne: Samozřejmě, že míň žáků je skvělé. Nemůže se to ale řešit tím, že paní učitelka vyzve rodiče těch zlobivých, jestli by nezašli s nimi k psychologovi a ten jiM nenapsal, že mají ADHD. Myslím, že zrovna tato porucha se dnes dá diagnostikovat poměrně přesně, jsou na to propracované slušné metody ( kromě psychologických by docela stálo zato vyšetření lékařské), ale zžejmě někteří psychologové postupují poněkud neuváženě a opravdu tuto diagnozu dají na vyžádání. Hlavně tado diagnoza nevzniká výchovou, ale v prenatálním vývoji a při poškození mozku při nebo krátce po porodu, takže jen vyšetření psychologa je poněkud málo.

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:39:00
  8. avatar
    [24] Andula [*]

    Suzanne: souhlas
    Moje starší dítě tedy je integrované, má asistentku, takže tam je nižší počet dětí ve třídě jasný. Ale shodou šťastných náhod je málo dtěí i ve třídě u Juniora a je to skvělé

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:34:54
  9. avatar
    [23] Suzanne [*]

    lumpici: Víš...měla jsem možnost učit třídu se 30 dětmi a třídu s 20 dětmi. Diametrální rozdíl. A řečičky o tom, že "správný" učitel zvládl i 40 harantů. Jistě, já to taky dokázala zvládnout. Ale když chce člověk těm dětem dát i něco víc než 2+2, pak čím menší počet dětí, tím větší klid, prostor pro individuální přístup, možnost předat i něco víc apod. Takže jakékoli snížení počtu žáků ve třídě je skvělé.

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:30:12
  10. avatar
    [22] Andula [*]

    šája: 162 cm a lepší už to nebude. Ano, porazí

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:29:23
  11. avatar
    [21] lumpici [*]

    Andula: Samozřejmě pokud je diagnoza opravdu správná, je dobře, když o tom ví rodiče i škola. Ale pokud tomu tak není a dítko je prostě zlobivé a nemá tuto diagnozu, tak mi vadí, že z poradny mu diagnozu klidně potvrdí, jenom aby vyhověli rodičům a i škole.

    superkarma: 0 21.10.2008, 13:02:04
  12. avatar
    [20] šája [*]

    Andula: no jo, ty jsi podstatně menší než já, aspoň myslím tebe už nejspíš porazí Já to ještě ustojím výhoda slonice

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:58:45
  13. avatar
    [19] Andula [*]

    lumpici: a proč bohužel? Pokud dítě tuhle diagnózu vážně má, pomůže mu jak to, že s ním a s rodiči v poradně odborně pracují, tak i to, že jich je ve třídě méně.

    Šája: když se rozběhne a skočí na mě, víš, co se děje? Má asi 50 kilo

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:51:24
  14. avatar
    [18] lumpici [*]

    Bohužel mám i tu zkušenost, že někdy učitelé chtějí i po dětech které jsou "zlobivé" tak aby měli razítko z PPP že jsou ADHD. Protože pak může mít učitelka menší počet dětí ve třídě a škola dostává i na určitý počet dětí dotace navíc.

    Jinak mám doma dceru s ADHD, je hypoaktivní, multidyslektik. Léky nebrala žádné, i když nám také byli nabízeny. Je v péči PPP, s hypoaktivitou máme problémy stále, s dyslexiemi je to rok od roku lepší. Evka

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:36:31
  15. avatar
    [17] šája [*]

    Andula: taky se už neodvážím vztáhnout na kluka ruku, i když mu na mě ještě pořád chybí 30 cm - tuhle použil výpad z karate a málem mi zlomil předloktí

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:28:44
  16. [16] gentiana [*]

    Andula: no, já jsem otrlý depresář, takže jsem si užila keců typu No, já se takhle k podzimku taky necejtím nejlíp a neběhám s tím po doktorech.

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:22:10
  17. avatar
    [15] Dewey_Dell [*]

    gentiana: hele, čti moji předchozí odpověď. Ať už děláš ve školství nebo prodavačku, měla by sis dávat bacha, než začneš říkat nějaký univerzálně platný výroky
    Že je nějaká diagnóza "módní": co to znamená?
    Že je víc dětí označených touhle nálepkou než dřív? No a co - třeba je to tím, že jich opravdu přibylo. (jak se dočteš ve výzkumech, jsou i na netu) Nebo je umí odborníci líp zhodnotit. Nebo že je rodiče častěji nechávají vůbec posoudit.
    Jasně, že úplně nejlepší by bylo nedávat žádné "diagnózy" a přistupovat ke každému dítěti jako k unikátu, kterej je třeba nesmělej, nebo příliš liberálně vychovanej, nebo nesoustředěnej, nebo jánevímco: to je ale ve školství (a zvlášť v tom našem) totální utopie

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:21:04
  18. [14] gentiana [*]

    werka: No, mě tahali kleštěma asi tak měsíc po termínu s pochybama, že to přežiju. Nejsem hyperaktivní, ale jsem hroznej prevít a matka, která má na takový věci diplomy, říká, že když vyjdeme z poznatku, že děti rozené kleštěma jsou statisticky blbější a problematičtější, tak je vlastně dobře, že to dopadlo takhle, protože kdyby to šlo v klídku, tak by se se mnou nedalo už vůec vydržet.

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:15:52
  19. avatar
    [13] Andula [*]

    gentiana: tak to ano, existujou, uznávám. Ono se to nakone cobrací proti mně - já vlastně o tom problému se synem většině lidí neříkám, protože oni na to koukají jako že se vymlouvám, právě.
    A nejsem světec, občas na dítě řvu a občas ho fyzicky inzultuju. Ale to druhý už moc ne, už je skoro tak velkej jako já

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:15:29
  20. [12] gentiana [*]

    Andula: bohužel, módní diagnózy existujou. U dětí letí právě poruchy učení, u dospělejch deprese.
    Vzhledem k tomu, že se pohybuju v okolí školství, tak trochu sleduju, co se děje s dětima a ač je to smutné, tak se za ADHD schovávají právě výchovné problémy. Tím ani trochu neříkám, že je to tvůj případ nebo že za tu módu můžeš. Jo, a máš můj obdiv, protože zvládat takový děcko je podle mého názoru úkol pro světce.
    Ona móda nějaké nemoci nebo potíže mimochodem vede i k tomu, že se pak používá jako nálepka na cokoli. Občas z různých důvodů čtu americkej tisk a tlač a zdá se mi, že ve Státech vyhynuli nesmělí introverti, protože všichni mají Aspergera nebo "poruchu z autistického spektra" nebo "hraniční autismus". Dokonce i tady na babě byl někdy nedávno článek o tom, jak Einstein, Mozart a Michelangelo a spousta jiných byli autisti, protože byli málo společenští a geniální. Což je pochopitelně pitomost, ale zároveň z toho všeho nevyplývá, že Asperger nebo autismus neexistujou.

    superkarma: 0 21.10.2008, 12:09:07
  21. avatar
    [11] Andula [*]

    gentiana: moje dítě já ADHD + Asperger, možná spíš obráceně, ADHD mu "jen" doplňuje toho Aspergera. Příčina zřejmá žádná, Asperger je dědičný a ted hledej, po kom?
    Fakt se nekochám jeho diagnózou, ale kupodivu, dost mi vaděj řeči o její módnosti

    superkarma: 0 21.10.2008, 11:25:04
  22. avatar
    [10] šája [*]

    gentiana: No to ne, ale od doby, co na jeho chování mám "papír", jsem jaksi přestala výchovně vyšilovat. Navíc mám potvrzeno, že já jako rodič za to fakt nemůžu, leda bych šla do extrému pitváním okamžiku, kdy jsem před 10 lety prudce kýchla a tím vyvolala předčasný porod

    superkarma: 0 21.10.2008, 11:24:10
  23. [9] gentiana [*]

    šája: no, právě. Příčinu víš, ale dítě tím nezklidníš.

    superkarma: 0 21.10.2008, 11:16:12
  24. avatar
    [8] werka [*]

    Nyotaimori: Bacha - mám doma šíleného sportovce (fotbalový brankář)

    šája: Andula: Náš je asi hraniční případ - hyperaktivita a impulsivnost na něj sedí, soustředění je celkem OK. Příčina - přidušení při porodu a následné kříšení, by tu byla taky...
    A fotbal - resp. to, že je brankář se ukázalo jako docela dobrá volba. Trénink ho ukáznil, na druhé straně post brankáře je natolik individuální, že mu vyhovuje... (obecně jsou asi brankáři trochu exoti, protože ten druhý, co je s ním v mužstvu, je podobný týpek)

    superkarma: 0 21.10.2008, 11:12:47
  25. avatar
    [7] Dewey_Dell [*]

    gentiana: Jasně, na Západě (i u nás) se to diagnostikuje asi častěji než dřív: proč - těch důvodů je víc: 1. zlepšily se možnosti diagnostiky (rodiče i doktoři toho víc vědí a víc se o děti starají - dřív se řeklo: to mu nedovolíte, seřežete ho a tečka), 2. sveze se s tím i řada "nevychovaných" dětí, se kterými si rodiče nevědí rady čistě z toho důvodu, že něco zanedbali ve velmi raném věku, 3. existují i teorie, že s používám potravinářských barviv a znečištěním všeho těch poruch prostě přibývá.
    ad obviňování rodičů "vy za to můžete", od toho už se proboha snad upustilo v 80. letech, předtím možná jo, pak už ne...

    Kažodpádně si myslím, že když doktor řekne rodičům, že mají dítě s ADHD, může to být prospěšné ne v tom, že by tím pak mohli dítě omlouvat, ale že sami budou vědět, na které věci ve výchově se mají zaměřit. Asi jako dkyž doktor řekne "máte obézní dítě", tak se budeš soustředit na to, abys ho denodenně nepřecpávala dortama

    superkarma: 0 21.10.2008, 11:02:38
  26. avatar
    [6] šája [*]

    gentiana: V našem případě byl jako příčina uveden předčasný porod a následná fototerapie u novorozenecké žloutenky.

    superkarma: 0 21.10.2008, 10:43:31
  27. [5] gentiana [*]

    Dewey_Dell: No, nejsem si jista, jestli na tom Západě náhodou ADHD nepatří mezi módní diagnózy, že se zlobivé a nevychované děti omlouvají tím, že jsou vlastně nemocinkané. Podle toho, co občas čtu, bych řekla, že to nebude neobvyklé a že tento trend nastupuje i u nás.
    S těma příčinama je to ošajstlich. Někdy se věci prostě dějou. U těchto poruch jde, literatura praví, většinou o nerovnoměrný vývoj mozkových oblastí. No - takže příčinu víme, můžem se kochat, ale dítě se stále houpe na lustru a odmítá udělat domácí úkol. A osobně nesu velice nelibě, když se ty takzvané příčiny hledají ve věcech typu Když byl Lojzíček malý, málo jste ho mazlili/málo se na dítě usmíváte atp. Tohle mi přijde zaprvé jako dost hnusné podsouváí viny rodičům a zadruhé se to nedá nijak dokázat, proto by tyhle řeči měla být považovány za něco ve stylu Víra tvá tě uzdravila.
    Souhlasím ovšem velice, že cpát děti práškama ne a ne a ne. Něco, co jim mění mozkovou činnost v době, když se vyvíjí - z logiky věci je to zahrávání si s ohněm.

    superkarma: 0 21.10.2008, 10:34:40
  28. avatar
    [3] Dewey_Dell [*]

    V případě téhle "diagnózy" se taky docela vyplatí hledat na webu - na Západě se tomu vědci a doktoři věnují mnohem víc než tady: tady se většinou psychiatři, psychologové a neurologové zabývají následky, nikoli příčinami. Jinde se pátrá, proč to tak je a co to způsobuje.
    A rozhodně ještě předtím, než necháte svému hyperaktivnímu dítěti předepsat léky (jmenovitě Ritalin), je dobrý prostudovat si tuhle studii (anglicky)
    http://www.cspinet.org/new/pdf/dyesreschbk.pdf

    A stručnější, přehlednější vysvětlení je tady:
    http://www.oneaddplace.com/adhd-diet.php

    superkarma: 0 21.10.2008, 10:17:40
  29. avatar
    [2] Andula [*]

    šája: jo, přesně, kolektivní sporty jsou jendo velké fiasko. U nás dokonce sporty jako takové - syn má probléímy s motorikou a a hlavně, absolutně nechápe podstatu sportu - proč se snažit ostatní porazit a ještě v něčem tak vágním?

    superkarma: 0 21.10.2008, 07:40:55
  30. avatar
    [1] šája [*]

    Syn byl od malička neklidný, první třídu jsme vybojovali na pokraji sil, jeho první učitelka ho nedokázala zaujmout a ani celkově si neporadila se třídou "normálních" dětí, natož s těmi vyžadujícími jiný režim, problémy řešila zvyšováním hlasu a napřahováním ruky. V 7 letech byla synovi diagnostikována ADHD (ačkoli původně jsme šli k psychologovi s podezřením na šikanu), následovala změna školy a učitelky, což mu velmi pomohlo. Nová učitelka brala na jeho problém ohled, uměla ho zaujmout i zaměstnat a najednou bylo po problémech. Po organizačních změnách ve škole má teď ještě další učitelku, která s ním dokaže pracovat taky bez potíží. Tímto jim oběma děkuji.
    A pokud jde o ty sporty - hokej znamenal naprosté fiasko, více ho zajímala vzduchotechnika v hale než hra jako taková. Nově zvolené karate je krok správným směrem
    A jinak syna poznávám především ve třetím odstavci, to je celý on

    superkarma: 0 21.10.2008, 07:35:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme