Cestování

Deux cent quarante deux!

Jako velká většina lidí velmi ráda cestuji a kromě toho, že neustále objevuji něco krásného a nového u nás doma, snažím se poznat i jiné země.
Říkám, že zámoří (konkrétně Amerika) mě neláká a tvrdím, že raději cestuji po Evropě. To s tou Amerikou je samozřejmě planá výmluva. Jde spíš o to, že zámoří a hodně vzdálené země jsou náročnější na finance.
Ale to, že ráda cestuji po Evropě, to je pravda. Jsou státy, kde jsem byla a jsou i ty, kam se ještě jenom chystám.

Ve Francii jsem byla dvakrát, poprvé někdy před deseti lety na Azurovém pobřeží (Cannes, Nice, Saint Tropez, Ramatuelle) a podruhé letos v květnu v Paříži.
Lze k tomu říct jenom to, že obojí bylo moc krásné.

Kdysi jsem o sobě tvrdila, že jsem talent na cizí jazyky, bohužel, francouzsky jsem se nenaučila a už to asi ani nebudu zkoušet, už mi to jaksi hlava nebere ...
Přesto, když jsem tam už byla a byla nucena otevřít pusu, tak jsem vypustila i nějaké to francouzské slovíčko.
Při tom prvním pobytu to bylo jenom číslo 242, které jsem si nechala říct od naší průvodkyně a každý den, když jsem si na recepci vyzvedávala klíč od pokoje, hlásila jsem hrdě francouzsky: deux cent quarante deux!  (nevím, zda je to správně napsáno).

Letos jsem se v Paříži tak trošku ztratila od skupiny, když jsme pádili k Notre Damme. Fotila jsem jako blázen, a když jsem zvedla hlavu a podívala se kolem sebe, skupina nikde a možné cesty byly tři.
Co dělat? Zastavila jsem prvního chlapíka, o kterém jsem si myslela, že by mohl být Francouz a spustila:
„Excusez-moi - Notre Dame?"
On jen ukázal prstem, kde to je, já poděkovala merci", na boku" jsem úplně zapomněla a co nejrychleji se rozběhla udaným směrem.
Bylo to tak rychlé, že ostatní ani nepostřehli, že jsem tam chvíli nebyla. Ztratila jsem je z dohledu jenom proto, že ulice byla příliš krátká a brzy zahnuli za roh.

Určitě bych ráda do Francie ještě někdy jela - možná vidět zámky na Loiře nebo levandulovou Provence. Teď, když vím, že stačí vědět pár slov a jeden se neztratí, tak se na to úplně těším.

dkd


Díky za příspěvek! :-)
Francouzi jsou pověstní tím, že neradi, neochotně a špatně mluví cizími jazyky. Proto také nesmírně oceňují, když se cizinec snaží s francouzštinou nějak popasovat - i když mizerně a málo. Když jsem nedávno nadšeně líčila kamarádce ochotu a vlídnost Francouzů při mých pokusech o dorozumění, zírala na mě, jako kdybych mluvila o nějakém neznámém národu. Ona se totiž v Paříži pokoušela domluvit německy a získala naprosto odlišnou zkušenost.
Takže je jasné, že jste se svým deux cent quarante deux "měla obrovský úspěch... :-)



 

   
04.07.2007 - Zahraničí - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [10] Lenika [*]

    V Maroku jsem mého manžela takhle naučila říkat číslo pokoje 319 trois cent deux-neuf a on si to zjednodušil na "kroasán disney"

    superkarma: 0 08.07.2007, 23:20:03
  2. [9] Vlád [*]

    bookcase: hm, tourner je otočit, ale rozhodně ne pustit. Nespletla ses?

    superkarma: 0 06.07.2007, 11:19:52
  3. avatar
    [7] bookcase [*]

    ještě si vzpomínám, jak jsem v hodině frániny přeložila větu: Tournez le disk: Točte desku , místo pustťe desku

    superkarma: 0 05.07.2007, 19:48:49
  4. avatar
    [6] kareta [*]

    všichni ocení, když se pokoušíte mluvit místní řečí- mě zas dojímali němci, které jsme potkávali na horách, jak hezky česky zdravili a snažili se komunikovat
    Na neutrální půdě francouzi anglicky mluví slušně

    superkarma: 0 05.07.2007, 15:13:50
  5. [5] Nyoghta [*]

    Vlád: Nechybí. Napíše se jenom "cent", protože tím to číslo nekončí. ;-)

    superkarma: 0 05.07.2007, 00:22:46
  6. [4] gentiana [*]

    Hm... já jsem se pokoušela mluvit francouzsky, ale žabožrouti, slyčíce, že nejsu místní, se vesměs okamžitě začali neodbytně pokoušet o angličtinu, takže dorozumění nula.....

    superkarma: 0 04.07.2007, 19:09:39
  7. [3] Vlád [*]

    jenom ve slově cent ti chybí -s, takže cents . Jinak fráninu miluji a umím dost obstojně.

    superkarma: 0 04.07.2007, 17:29:39
  8. [2] dkd [*]

    Jo, a letos jsem měla číslo pokoje 333, tak jsem hlásila : trois trois trois (tři tři tři) - a světe div se, recepční rozuměl

    superkarma: 0 04.07.2007, 14:17:07
  9. avatar
    [1] bookcase [*]

    Fráninu jsem se učila pět let na střední, ale nic moc jsem si nezapamatovala...
    jakmile jsme se začali učit těžší a těžší gramatiku, vzdala jsem to..
    pamatuju si akorát: Guy va demenage a pár vět, které umím vyslovit, ale s přepisem si už dvakrát jistá nejsem

    superkarma: 0 04.07.2007, 14:10:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme