Reklama

Knihy, kterým žádné dítě neodolá

V červnu mohou nejen uživatelé Národní knihovny ČR, ale všichni zájemci navštívit přednášku o nejkrásnějších dětských knížkách, která se bude konat 21. 6. od 17.00 ve Výstavním sále Galerie Klementinum. Básník, překladatel, spisovatel a vysokoškolský učitel Radek Malý na ní představí to nejzajímavější ze současné české literatury pro malé čtenáře.

Podoby současné české knihy pro děti a mládež
čtvrtek 21. června 2012 od 17.00

knihyPřednáška olomouckého literárního teoretika a rovněž autora několika dětských knížek seznámí posluchače se současnou českou knihou pro děti a mládež v celé její šíři. „V České republice vychází každoročně obrovské množství knížek pro děti, v nichž není snadné se zorientovat. Mým cílem je upozornit na tituly z nějakého důvodu mimořádné - zejména pro jejich literární kvality,“ vysvětluje Mgr. Radek Malý, Ph.D., oceněný nedávno cenou Magnesia Litera 2012 právě v kategorii kniha pro děti a mládež. Účastníkům přednášky nastíní aktuální tendence v nakladatelských strategiích i v přijímání dětských knih u čtenářů, představí žánrovou rozmanitost jejich podob od artového bilderbuchu Petra Nikla až po romány pro dospívající Ivy Procházkové a především posluchačům přiblíží jednotlivé pozoruhodné tituly. Výběr těch nejzajímavějších knížek bude vycházet jak z jejich rozložení v aktuálním nakladatelském spektru, tak z jejich zastoupení v soutěžích i anketách věnovaných dětské literatuře (Magnesia Litera, Zlatá stuha, anketa Suk - Čteme všichni, Nejkrásnější česká kniha roku).

Přednáška se bude konat 21. 6. od 17.00 ve Výstavním sále Galerie Klementinum, vstup je volný.

knihy

Více najdete na www.nkp.cz a www.klementinum.cz

Tipy na další veřejné přednášky, pořádané Národní knihovnou ČR - Klementinum v červnu 2012

Modlitba sv. Řehoře v latinské, staroslověnské a staročeské tradici

Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D. (Katedra bohemistiky, FF UP Olomouc), více ZDE (klikni)

Přednáška je věnována literárnímu textu, jehož nejstarší dochovaná latinská verze je součástí tepelského rukopisu B 9. Tato modlitba byla přeložena do staroslověnštiny v Čechách v 11. století a posléze také ve 14. století do staré češtiny. Na osudech tohoto textu tak lze velmi dobře ukázat širší souvislosti nejstarších českých kulturních dějin, tedy existenci staroslověnštiny jako spisovného jazyka v Čechách v 10. - 11. století a na velký rozmach staročeské literatury na přelomu 13. a 14. století. Kromě tepelského rukopisu B 9 jsou v Národní knihovně uloženy i obě známé verze staročeské a některé mladší lat. verze modlitby. Součástí přednášky lze učinit také pojednání o využití elektronických zdrojů, zejména virtuálního badatelského Manuscriptoria projektu NK ČR, při nových objevech v rámci paleoslovenistiky a mediaevistiky vůbec.

Staroslověnská etapa nejstarších českých kulturních dějin

Uměl kníže Václav latinsky, staroslověnsky a řecky?
Pro koho byl do staroslověnštiny v 11. století v Čechách přeložen penitenciál? Byl slovanský Sázavský klášter pouze výjimečným a exkluzivním centrem staroslověnské vzdělanosti, nebo našla staroslověnština uplatnění v širším spektru společnosti?
Tyto a další otázky představíme v přednášce, v níž se pojednává o staroslověnštině, která v 10. a 11. století plnila v Čechách funkci domácího spisovného jazyka. V tomto období vznikaly jak literární památky originální, tak také překlady latinských textů. V přednášce budou tyto pozoruhodné texty představeny a zároveň bude prezentována paleoslovenistika jako moderní obor využívající výdobytků soudobé techniky a elektronických zdrojů (včetně projektu www.manuscriptorium.com).