Domácnost

Dětský pokoj - peklo nebo ráj?


Někde jsem četla nebo slyšela, že v rámci zachování duševního zdraví nemá rodič lézt do pokoje „puberťáků“. Výjimku tvoří linoucí se zápach hnijících potravin nebo houba prorůstající pod dveřmi. To je pochopitelně nadsázka, ale kdo má doma dospívající mládež, asi ví, na co narážím.

Když to není nutné, do pokoje svých dcer raději nevstupuji, protože jejich představa o pořádku, únosných decibelech a výzdobě stěn se rozhodně s tou mou neshoduje a nehodlám se zbytečně rozčilovat. Koneckonců je to jejich teritorium a jsem ráda, že už je alespoň přešla „ponorka“a nutkání stavět v už tak malém pokoji příčku. Pak už bych vůbec nevěděla, kam mám poskládat dva psací stoly, dva prádelníky, dvě postele, o knihovně, počítačovém stolku a kleci s morčetem ani nemluvě, do krcálků 2x3 m. A aby to nebylo tak jednoduché, jedna stěna je skosená.
Když si nedávno usmyslely, že je už původní uspořádání nebaví, a začaly šíbovat nábytkem, silně mi to připomínalo známou hru s čísílky. Ráda jsem se připojila, bylo to nejen zábavné, ale i užitečné. Našla se spousta pohřešovaných věcí a nenápadně vyřešil generální úklid. Vřele doporučuji, ale vyzbrojte se asertivitou a obětujte minimálně jeden den.

Když si tak vzpomenu na své dětství… V předškolním věku jsme dětský pokoj vůbec neměly. Našim „hřištěm“ byla dlouhá společná chodba, „domečkem“ kuchyňský stůl, televizí okno s výhledem na hlavní ulici a hernou obrovská ložnice rodičů.
Když jsme se přestěhovali na vesnici, dostaly jsme úzkou nudličku, kam se vešla jedna skříň, tři skládací postele a jinak nic. Měly jsme sice dětský pokoj, ale tam jsme chodily vlastně jen spát. Veškerý volný čas jsme prolítaly venku. Bylo to krásné dětství.



Časy se změnily. Mám pocit, že dnešní děti tráví mnohem víc času doma než venku, a dětský pokoj tak získává na významu a kumuluje do sebe spoustu funkcí. Je to ložnice, šatna, učebna, herna, místo, kam si děti zvou kamarády.
Mí přátelé to vyřešili tak, že dětem (dvěma malým raubířům-klukům) dali největší místnost v bytě a nechali jim naprostou volnost jak ve „výzdobě“, tak v možnosti pořádně se vyřádit. Měly tam různá šplhadla, houpačky, basketbalový koš, čmárací stěnu. Když už se přes hračky, stavebnice a autíčka nedaly otevřít dveře, prostrčili jim tam vysavač a děti si musely samy uklidit.

Už jsem tam dlouho nebyla. Teď už jdou kluci do věku středoškoláků a docela by mě zajímalo, jak s nimi jejich dětský pokoj „vyrostl“ a proměnil se.

A co vy, milé ženy-in?

Vzpomínáte na svůj dětský pokoj?
Kde jste spaly, psaly úkoly, hrály si?
Měly jste svůj koutek, kam jste si zalezly?
Bylo to v bytě, nebo nějaká skrýš venku?
A co vaše děti?
Jak mají velkou místnost?
Dáváte jim volnost v zařizování?
Uklízí si samy, nebo to děláte vy?
Má mít každé dítě svůj vlastní pokoj?
Nebo alespoň svůj kout?

Napište nám, podělte se s námi o názory nebo zážitky, pošlete fotografie a my vám pošleme dárek.



   
26.04.2007 - Dům a byt - autor: Dana Svobodová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [45] Martina59 [*]

    Hlavně to chce hezký dětský nábytek

    superkarma: 0 12.07.2013, 12:27:50
  2. [44] Martina59 [*]

    Jano - dětský nábytek kup přes e-shop

    superkarma: 0 15.06.2013, 08:38:00
  3. [43] TL [*]

    TL — #42 kvalitní, ale také levný dětský nábytek je základ!

    superkarma: 0 15.05.2013, 15:17:17
  4. [42] TL [*]

    Kvalitní

    dětský nábytek je základem, aby pokoj něco vydržel Sml30

    1. na komentář reaguje TL — #43
    superkarma: 0 15.05.2013, 15:15:12
  5. [41] wireen [*]

    V mojom detskej izbe sme mali úžasné detské koberce. Rôzne cesty a domy, moc sme si s tým sa sestrou vyhrali:)

    superkarma: 0 14.07.2011, 12:26:10
  6. avatar
    [40] honuska [*]

    Velký nebo malý pokoj nepořádek tam mé děti mají neustále. Když byli hodně malí, tak se dělala cestička k oknu a to tak, že se hračky rozhrnuly na dvě strany.

    superkarma: 0 01.05.2007, 21:03:51

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [37] JasiS [*]

    mám dva syny, 18 a 23 let a jsou to taky bordeláři, poházené ponožky, oblečení, všude hrnky od pití, obaly od sladkostí,když jsem dříve držela kázání, starší syn pravil, že je to jejich pokoj a ať tam tedy nechodím, ale já musím, je tu počítač.

    superkarma: 0 27.04.2007, 19:05:01
  2. [36] anorektička [*]

    no u nás je to spíš peklo. jsou v něm 2 pubíci a bordel hrůza. když kolem procházím, tak raději nevidím.

    superkarma: 0 27.04.2007, 12:32:39
  3. avatar
    [33] Žábina [*]

    mindulinka: chtělo by to nehledat chyby kde nejsou a číst pořádně

    superkarma: 0 26.04.2007, 17:26:36
  4. avatar
    [32] MEK [*]

    ano vzpomínám,dělila jsem se o něj s mojí ségrou a bráchou

    superkarma: 0 26.04.2007, 15:38:43
  5. avatar
    [29] aviaki [*]

    Já sama jsem svůj dětský pokoj neměla, učila jsem se v obýváku a od té doby mi nedělá potíže se soustředit na čtení nebo učení za jakékoli situace. .
    Mé dcery mají každá svůj pokojík, jeden čas jsem byla v těžkém pokušení vyvěsit na dveře dětských pokojů nápis "PŘI OPUŠTĚNÍ DĚTSKÉHO POKOJE SI PROSÍM PEČLIVĚ OČISTĚTE OBUV" (Už jsem si ale zvykla..... )

    superkarma: 0 26.04.2007, 14:58:36
  6. [28] Dana Haklová [*]

    mindulinka: kdybyste pozorněji četla, došlo by vám, že je řeč o dětech mých přátel a ne o mých dcerách. Ale pro jistotu jsem to v článku ještě zdůraznila.

    superkarma: 0 26.04.2007, 14:30:51
  7. avatar
    [27] ad.astra [*]

    mindulinka: ti kluci středoškoláci patří jiné rodině

    superkarma: 0 26.04.2007, 13:59:17
  8. [26] mindulinka [*]

    Chtělo by to opravit článek - ve druhém odstavci se píše, že má dcery a v poslední větě je cosi o klucích středoškolácích.
    Já měla pokoj s o rok starším bráchou. Od mala jsem se těšila jak jednou odejde na vojnu a já tam budu sama. Šel na civilku a já studovat do jiného města.

    superkarma: 0 26.04.2007, 13:36:10
  9. avatar
    [25] Blues [*]

    Neměla jsem svůj vlastní pokoj, ani společný s bráchou - bydleli jsme ve 2+1 s malým obýváčkem, kterým se procházelo do velké ložnice, společné rodičům i nám dvěma dětem. Celou dobu jsem marně toužila po soukromí a občas stěhovala nábytkem a pokoušela se ze skříní vytvořit alespoň iluzi oddělených místností. Tahle moje činnost ovšem nebývala vítaná, takže jsem vždycky tajně spřádala plány a pak využila první příležitosti, kdy rodiče někam odjeli a po návratu je čekal jiný byt :-)))

    superkarma: 0 26.04.2007, 13:19:20
  10. avatar
    [24] kareta [*]

    Naše děti mají zatím společný pokojíček, občas si i lezou do postele . Já pokoj měla až po maturitě, na koleji, pak umřela prababička, tak jsem si užívala víkendy v jejím starém pokoji, po škole jsem asi rok byla tam a pak jsem se si koupila byt a bydlela s manželem . Myslím, že jme ale postavili malý dům- nějakou trucovnu bych brala, asi zabavím zahradní domek

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:55:31
  11. avatar
    [23] Meander [*]

    Simoušek: Je ještě kojený?

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:55:28
  12. avatar
    [22] Meander [*]

    Pokoj jsem měla. I když to nebylo výsostné území. Máti v něm měla svůj prádelník a táta foťáky a gramofon.
    Koutek jsem nepotřebovala, když mě lidi štvali, šla jsem do lesa.
    Děti nemám, takže si i v malém bytě můžu dovolit takový luxus, jako je pracovna.

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:54:21
  13. avatar
    [21] Ťapina [*]

    Já jsem žádný pokoj neměla. Pubertální bordel jsem v mezích možností mohla mít ve své skříňce a pubertální výzdobu (plakáty rockových hvězd) mi jeden čas naši povolili na záchodě

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:49:52
  14. avatar
    [20] vininka [*]

    Já jsem se o pokoj dělila se ségrou a s bráchou, ale byl docela velký a bylo to fajn.Teď, když jsem dospělá a doma jsou děti, tak bych teprve uvítala nějaký jenom svůj pokojíček........snad se dočkám.Každopádně stěny olepené Haberou a Bon Jovim už snad nehrozí

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:36:38
  15. avatar
    [19] SARI [*]

    My jsme měli s bratrem každej svůj pokoj, on byl o 6 let starší a tak měl i jiný zájmy. Nikde mě nechtěl a vyhazoval mě i z jeho pokoje. Vztah naprd už tenkrát, takže někdy je fakt jedno jestli člověk má sourozence nebo ne.Protože já ho sice mám, ale stejně se nestýkáme a ani nebudeme.

    superkarma: 0 26.04.2007, 10:48:18
  16. avatar
    [18] Janecka [*]

    Vlád: ,jo na ty papírky jsem zapoměla,a nádobí s nedojedenými zbytky .Ten starší byl to samé,ale jak je pryč,tak mu nepořádek začíná vadit

    superkarma: 0 26.04.2007, 10:48:16
  17. avatar
    [17] Janinas [*]

    Já jsem v dětstvá měla pokoj společný se sestrou a bylo to fajn. Jsem o tři roky starší, ale měly jsem společné kamarádky, takže byla legrace. Bydlely jsme na vesnici a dost času jsme běhaly venku.
    Vím, že má dcera by chtěla samostatný pokoj, ale bohužel máme malý byt, takže je v pokojíčku se svým bratrem. Každou sobotu provedou generální úklid, protože přes týden nemají na uklízení čas.

    superkarma: 0 26.04.2007, 10:43:50
  18. avatar
    [16] Evikus [*]

    Simoušek: se divím že to nevadí jemu bydlet s mámou ve 43

    superkarma: 0 26.04.2007, 10:43:06
  19. avatar
    [14] Simoušek [*]

    Můj 43 letý bratr je svobodný a bydlí s mamkou. Chce po ní jen jediné: aby mu neuklízela v pokoji. Samozřejmě to ona nemůže vydržet a když mu jednou neúnosně vyvětrala (v zimě nechala okno dokořán celý den, neb na to zapomněla), tak zatloukl velkýma hřebíkama okno a měl pokoj aspoň od větrání.... Bydlí v bytě 3+1 a nejspíš se brzo odstěhuje, protože jsou tam kvůli uklízení věčné spory... Vím, že řeknete, že by měl být rád, že se o něj mamka stará, ale někdy to s ní fakt není k vydržení. Je jí 69 let a je celkem čiperka

    superkarma: 0 26.04.2007, 09:44:24
  20. [13] Vlád [*]

    Janecka: Skoro bych řekla, že jsi byla u nás. A mezi tím vším ještě různé papírky, sem tam nějaké nádobí... Vždycky využiju synovu nepřítomnost a udělám generálku, ale to potom jenom slyším: "šmarjá, tys tady zase uklízela, já nemůžu nic najít!"

    superkarma: 0 26.04.2007, 09:33:49
  21. avatar
    [12] Modré z nebe [*]

    Můj pokojíček jsem měla moc ráda - byl to prostě takový můj koutek (pravda - můj a bráchův) ... a ten nepořádek. Když si na to vzpomenu, nevím, jak se mohlo stát, že jsem teď takovej "uklízecí úchyl"

    superkarma: 0 26.04.2007, 09:32:45
  22. avatar
    [11] Janecka [*]

    No tak pokoj mýmo 20 letýho synátorka připomíná bludiště.Po stole samé kabely k počítači,po podlaze oblečení použité i nepoužité,pet lahve od pití,někdy i lahve od něčeho tvrdšího,to když mají u nás kamarádi sraz a potom razí někam za "kulturou" .Asi tak jednou za měsíc mě chytne amok,zeřvu ho a má si uklidit.Vezme vysavač a vysává.To si pak říkám,že mám stejně hodnýho kluky,protože by mě taky mohl někam poslat,že?

    superkarma: 0 26.04.2007, 09:25:12
  23. avatar
    [10] sanvean [*]

    gentiana: Jo jo, to by hořelo jedna báseň :))

    superkarma: 0 26.04.2007, 09:05:15
  24. [9] gentiana [*]

    Rodiče mají velký dům, takže jsem svého času měla pokoj a pracovnu, protože internetový kábl byl natažený tam, kde dřív byla kancelář. Myslím, že by mámě nevadilo, kdybych zabydlela další prostory, protože jsem si sice podle jejího názoru nebetyčně špatně a nepečlivě (skříně nebyly vyleštěné zezadu a chlupy koberce sčesané jedním směrem) uklidila.
    Každopádně mě vyděsila ilustrační fotka. Nevím, proč byx děti měly mít v pokoji růžový šifón, jednak je tenle styl domečků pro Barbie hnusnej, jednak to dětem ničí vkus.... a kromě toho to za chvilku podpálí nebo polijou lepidlem:D

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:53:22
  25. avatar
    [8] sanvean [*]

    My měly se sestrou společný, celkem velký pokoj, později rozdělený nábytkem. Sice byly často bitky a šarvátky, ale aspoň nebyla nuda

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:51:08
  26. avatar
    [7] rek11 [*]

    Já měla vlastní pokoj,měla jsem v něm pořádek ...každopádně bych určitě měnila za normální matku

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:19:46
  27. avatar
    [6] tapeta2007 [*]

    Náš domeček je třígenerační. A tak už od malička 1. babička a děda, 2. rodiča a veledůležitá kuchyň a 3. patro já s bráchou. Myslím, že lustr se houpal až u babičky s dědou. Před 10-ti šel brácha na vojno a už u nás nikdy nebydlel. Já doma bydlím dodnes. No jo, někde děti mají pokoj my měli svoji vlastní bytovou jednotku - to byl ráj.

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:14:26
  28. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Já jsem dětský pokoj nikdy neměla. jako malá jsem žila ve dvoupokojovém bytě a spala jsem v obýváku s babičkou a potom babička umřela, otec dostal TBC a musel mít vlastní pokoj a my jsme se přestěhovali do většího bytu. Tam jsem spala v pokoji s maminkou. Svůj pokoj mám až teď po rozvodu - naši bývalou ložnici. Už mě to ale nějak netěší...

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:10:58
  29. avatar
    [4] liva99 [*]

    Já měla taky pokojíček s bráchou, ale skoro si to nepamatuju, protože je o 6 let starší, a tak když jsem ho začla trochu vnímat, utekl mi na internát, vojnu... A mně tam zbyla jen prázdná postel a skříň, byl to takovej smutnej pokojíček, byla jsem tam sama...

    superkarma: 0 26.04.2007, 07:57:19
  30. avatar
    [3] Evikus [*]

    Já měla až do svých 23 let společný pokoj s bráchou a stálo to za to vždycky jsem chtěla pokoj jen pro sebe ale v bytě to nešlo, takže jsme spolu bojovali jak se dalo. Teď je rád že jsem se odstěhovala a náležitě si to užívá.

    superkarma: 0 26.04.2007, 07:50:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme