Zdraví

Dětský diabetes - nemoc napořád

Moje maminka má ve své třídě v mateřské školce pětiletého chlapečka Zdendu. Je to syn mé spolužačky, jedináček. Zdenda byl odjakživa takový "darebák".  Paní učitelky, rodiče i prarodiče občas přiváděl k šílenství svou nekonečnou energií, tím jak neustále vymýšlel lumpárny, zlobil děti, neposlouchal a neměl daleko pro žádné "ostřejší" slovo. :-) Na druhou stranu je to milý kluk, který ostatní baví svými moudry a umí nahodit neuvěřitelně nevinný kukuč.

Letos po prázdninách, si moje maminka ve školce všimla, že je Zdenda nějaký pohublý, bledý, má kruhy pod očima, hodně pije a často chodí čurat. Nejpodivnější byla ale jeho ztráta dobré nálady, přestal zlobit, poletovat, jen seděl u stolečku a v klidu si hrál.

Zdendova maminka si toho pochopitelně taky všimla a nechala Zdendu vyšetřit.

Výsledky vyšetření bohužel potvrdily dětský diabetes. Zdenda byl i s maminkou hospitalizován v nemocnici, protože mu hodně kolísala hladina krevního cukru - glykemie. Tam se také jeho maminka učila, jak mu glykemii měřit, jak píchat inzulin a jak pro Zdendu upravit stravu.

Zdendova maminka zůstala doma, Zdenda chodí na pár hodin do školky, protože by to celý den doma nevydržel. Maminka mu jezdí měřit glykemie, píchat inzulin, vozí mu svačiny a na oběd jej bere domů. Zdenda zase ožil, je veselejší a už zase zlobí. :-) Navíc je teď docela "důležitý". Když mu někdo cizí nabízí sladkost nebo cokoliv k jídlu, tak poděkuje, odmítne a vysvětlí, že nemůže jíst cokoliv a kdykoliv, protože má cukrovku.

Začátek nemoci je pro pacienta nejdůležitější. Musí se naučit se svou nemocí žít, záleží na něm, do jaké míry se s ní sžije a smíří se s tím, že je cukrovka nevyléčitelná a bude jej provázet celý život. Pokud má malý pacient s akceptováním nemoci problémy, je velmi vhodné vyhledat pomoc psychologa.

Důležité jsou pravidelné kontroly na diabetologii. Tady jim lékař taky doporučí i předá materiály, díky kterým se ještě více seznámí s nemocí jejich dítěte.
Rodičům i dětem může pomoci, poradit a zprostředkovat kontakt s dalšími rodinami "Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí", které vzniklo díky lékařům z Fakultní nemocnice v Motole.

A co malí diabetici (samozřejmě i ti velcí) o Vánocích? Pokud pro ně chcete připravit cukroví, nemusíte zrovna použít recept na dia cukroví. Stačí, když u klasických receptů nahradíte cukr sladidlem pro diabetiky a veškeré sladké přísady obdobnými, ale opět pro diabetiky (dia čokoláda, marmeláda, sušenky...).
I tak by ovšem sladkosti neměly být zařazovány do jídelníčku diabetiků pravidelně, ale spíš příležitostně.

Pár receptů na DIA cukroví:
DIA Mandlové kostky
DIA Čokoláda
DIA Mandlové pracny
DIA Oříškové rohlíčky

 

 

                        
   
11.12.2003 - Zdraví - autor: elly

Komentáře:

  1. avatar
    [27] Vivian [*]

    Daniella: "Jo, když se dřív děti s diabetem nedožily dospělosti, jak to, že je nyní tolik diabetiků? Že by teorie dědičnosti měla své mouchy?"

    -protože cukrovku může dostat i dospělý, který jí jako dítě netrpěl.


    superkarma: 0 11.12.2003, 15:56:30
  2. avatar
    [21] lejla [*]

    Daniella: Sestrenice ted po novem roce ceka miminko,jeji partner cukrovku nema.A zatim je vse o.k.

    superkarma: 0 11.12.2003, 15:02:57
  3. avatar
    [19] lejla [*]

    Daniella: Moje teta ma taky cukrovka,jeji manzel ne a dve deti ji taky nemaji a jsou uz dospele.

    superkarma: 0 11.12.2003, 14:55:32
  4. avatar
    [14] Blues [*]

    enstohnu = nestihnu

    superkarma: 0 11.12.2003, 14:15:23
  5. avatar
    [13] Blues [*]

    mištule: Já v podobné situaci byla. I když podle posledních poznatků to s rizikem dědičnosti u mého problému není nejspíš tak horké, stejně mám pochybnosti, zda mám právo to riskovat. A možná už to ani enstohnu, s přibývajícími roky zas stoupají jiná rizika.

    superkarma: 0 11.12.2003, 14:14:41
  6. avatar
    [11] Blues [*]

    Hm, ono to zní asi drsně, ale dětských diabetiků přibývá taky proto, že dříve takové děti nedožily dospělosti, kdežto dneska mohou s inzulínem žít. Což je samozřejmě dobře, ale oni mají taky děti, navíc se často na léčebných pobytech seznamují se sobě podobnými a tudíž roste i počet párů, kde jsou oba diabetici I.typu a přivádějí na svět děti se silnou genetickou zátěží pro tutéž nemoc

    Jsem opravdu tak cynická, když si myslím, že člověk s jednoznačným genetickým zatížením by si měl hodně rozmyslet, zda to bude předávat dál?

    superkarma: 0 11.12.2003, 13:49:26
  7. avatar
    [8] werka [*]

    má dva spolužáka spolužačku s cukrovkou - obě to zjistili kolem devíti let. Prý příapdů těchle dětských cukrovkářů přibývá

    superkarma: 0 11.12.2003, 12:40:30
  8. avatar
    [6] Eva_CZ [*]

    Brachuv syn ma cukrovku od asi peti let ( ted je mu 15 ).
    Mam hodne zazle rodine, ze se tam pece a nakupuje atd. bez ohledu na to decko.
    Protoze on je silene zravy a potaji chodi po nocich a sni, na co prijde...
    Kdyby tam ty veci nebyly, nejedl by to. Tezko nekdo muze chtit po decku, aby samo melo takovou kazen... Ja vim, ze je to tezke, ale te rodine by vubec prospelo, kdyby se zacala stravovat zdraveji - a tim by taky tomu klukovi usnadnila jeho dietu ( kterou nedrzi.... ).

    superkarma: 0 11.12.2003, 11:49:16
  9. avatar
    [2] Žábina [*]

    Všech nemocných dětí je mi líto ,nejen těch s cukrovkou...

    superkarma: 0 11.12.2003, 08:50:14
  10. avatar
    [1] imma [*]

    Musí to být vážně těžké. Já měla cukrovku jenom v těhotenství a docela mi trvalo, než jsem si zvykla, co můžu jíst a kdy. Stačilo sníst o půl krajíčku chleba víc a už jsem měla vysokou glykémii.

    superkarma: 0 11.12.2003, 08:15:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme