Vláda rozhodla, že v České republice vzniknou tři nová zařízení pro agresivní děti, které vyžadují speciální výchovnou a léčebnou péči. Jejich kapacita by měla být asi pro 100 chovanců. Částka na vybudování se pohybuje kolem 400 milionů korun. Vznik těchto zařízení umožnila novela zákona přijatá v prosinci r. 2005. Komu budou určena? Dětem mladším 14 let, které se dopustily závažných násilných trestných činů nebo se projevují výraznou agresivitou vůči okolí a v běžných ústavech je nelze zvládnout.

 

Zatím existuje v ČR speciální oddělení ve Výchovném ústavu v Děčíně-Boleticích. Může v něm být umístěno 12 klientů (nyní jich má 6), kteří jsou izolováni od ostatních. Vybudování stálo pět miliónů korun. Okna jsou bez mříží, ale s centimetrovými bezpečnostními skly. Byly instalovány dohlížecí kamery, vybavení pokojů a sociálních zařízení je z nerozbitného bezpečného materiálu. Ústav zaměstnává 146 vychovatelů a speciálních pedagogů. Je prvním speciálním zařízením svého druhu pro dětské násilníky u nás. Jeho klienty by měly být nezletilé děti, které spáchaly závažné trestné činy. Zařízení podléhá přísnějšímu režimu, než jaký je v běžných ústavech. To však nepostačuje novým nárokům. V budoucích ústavech by chovanci měli mít omezené vycházky a návštěvy, budovy budou oploceny, zajištěny mřížemi a uvnitř umístěny kamery. Agresivní jedinci budou pod stálým dohledem. Pracovat by s nimi měli odborníci z řad pedagogů, psychologů a psychiatrů.

První vlaštovkou bude speciální oddělení dětské psychiatrie s internátem v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Fungovat by mělo od poloviny r. 2008. Plánovaná kapacita je 32 lůžek. Financovat je má ministerstvo zdravotnictví. Toto oddělení však bude zaměřeno především na léčitelné duševně nemocné děti.


Následovat bude odloučené pracoviště Výchovného ústavu Ostrava-Hrabůvka v Polance nad Odrou-Janové. Chovanci v něm budou moci pobývat delší dobu. Jeho „klienty“ by měli být násilníci a častí útěkáři ze stávajících ústavů. Kde bude stát třetí zařízení, to se zatím neví. Ministerstvo školství vybírá z lokalit ve Středočeském, Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Vraťme se k boletickému ústavu. Přes všechna opatření z uzavřeného oddělení, kde jsou klienti s extrémními poruchami chování, chtěli uprchnout 31. 12. 2005 tři chovanci. A nejen uprchnout. Měli v plánu při útěku zavraždit jednoho z vychovatelů (dle plánu uškrtit jej strunou).  Naštěstí byl jejich záměr odhalen a útěk se neuskutečnil. Policie případ ještě neuzavřela, nicméně jim díky jejich nízkému věku žádný trest nehrozí. Mimochodem v Boleticích jsou děti, které mají například na svědomí takové trestné činy, jako jsou vraždy (vzpomeňte na brutální ubodání stařenky Olešnici nebo mrtvou mladinkou dívku z Kmetiněvsi, která byla zavražděna svým spolužákem). Nedivme se, že místní obyvatelé o oddělení ústavu hovoří jako o kriminálu pro dětské vrahy a obávají se ho.

Psychologové upozorňují na to, že vůči těmto delikventům musí být uplatněn odlišný přístup. Někteří jedinci jsou rozvíjející se psychopati, někteří  bojují s dospíváním nebo mají poruchu osobnosti. Nelze si však nalhávat, že všichni dětští delikventi, včetně vrahů, jsou nevinné oběti okolností a příčinou jejich delikvence je vždy selhání dospělého (např. rodičů) a že stačí delikventnímu dítěti poskytnout dobré podmínky a případně korektivní zkušenost k tomu, aby přestalo páchat zločiny, resp. činy jinak trestné.(PhDr. Karel Netík, CSc., psycholog - specialista na řešení výchovných problémů u dětí).

Poslední dobou se rozvířila diskuse mezi politiky a odborníky nad myšlenkou nekompromisního postihu nejen dětí, ale jejich zákonných zástupců. Ti by měli nést za své děti mnohem větší právní odpovědnost. „Že by rodiče měli nést větší právní odpovědnost za přestupky svých dětí, s tím souhlasím. Jenomže problém je v tom, že ve většině těchto případů není koho postihovat (anebo by to stejně k ničemu nebylo), protože rodina nefunguje.“ (Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc., dětský psycholog, který se tomuto tématu věnoval po většinu své praxe, jeho vyjádření z r. 2004)

Ovšem problém může nastat u dětí adoptivních nebo v pěstounské péči. Nebo v případě rodiče samoživitele, jehož uvěznění by mohlo přivést jeho další děti do dětského domova, protože se o ně nebude mít kdo starat. Také nelze přesně určit, do jaké míry rodič či zákonný zástupce skutečně poruchu chování dítěte zavinil.

Trest pro rodiče je možný už dnes, kdy se prokáže, že rodič dítě k trestnému činu navedl nebo jej organizoval. Tam, kde je to naprosto prokazatelné. Ale v jiných případech:
"Návrh nekompromisně postihovat i zákonné zástupce malých zločinců považuji v této podobě za obludný. Ten, kdo se zločinci nějakou dobu zachází a je schopen se učit ze zkušenosti, ví, že řada mladých zločinců pochází z běžných, víceméně normálně fungujících rodin. Ti nejnebezpečnější (např. sexuální sadisti) často i z dobrých rodinNechci tím říci, že by rodiče neměli nést odpovědnost za své dítě, je však třeba vážit, jak by tato odpovědnost měla vypadat, jaké formy by měla mít a pro které rodiče by jednotlivé její formy byly určeny. Trest odnětí svobody za ,nevhodnou nebo neodbornou výchovu‘ považuji spíš za špatný vtip, mohli bychom se totiž stát zemí s "absolutní‘ kriminalitou.“ (PhDr. Karel Netík, CSc.)


Souhlasíte s vybudováním „dětských kriminálů?“
Báli byste se, kdyby byly umístěny ve vašem okolí?
Měli by rodiče nebo zákonní zástupci nést odpovědnost za trestné činy svých dětí?
Co by vlastně děti měly v těchto zařízeních dělat – speciální režim práce nebo výuky atd.?
Obáváte se vzrůstající dětské kriminality?
Víte, jak na ni?


V článku jsou použity zdroje z : www.idnes.czwww.casopisy.portal.cz, www.lidovky.cz

Reklama