Sešlo se nám hned několik příhod s dětičkami v hlavních rolích a tak jsme se rozhodli, že je zkompletujeme do jedné sbírky. Tady je.

Dobrý den,

mě vždycky zaručeně rozesmějí hlášky dětiček, těch malých a snad ještě víc, těch větších. Mám tu pár příkladů...

syn Danek (5 let): Ráno za mnou Danek přišel, že by chtěl k snídani košíčky. Nejprve jsem nevěděla, jaké košíčky má na mysli a pak mi došlo, že jsme na ochutnání koupili muffiny. Tak mu říkám: "Ty myslíš ty muffiny?" Danek nasadil nechápavý výraz: "Co to je?" "No, to jsou ty košíčky, ale v Americe se jim říká muffiny." Načež Danek razantně prohlásil: "Ale tady nejsme v Americe, dej mi ty košíčky!"

ségra kamarádky (18 let): Kamarádka sháněla v Praze nějaká razítka kvůli cestě do Egypta, doprovázela ji ségra a taťka. Celý den byli v poklusu a když běželi kolem Hradu, tak se taťka se ségrou zastavili a koukali a kochali se. Kamarádka se taky zastavila, se slovy: "Jste normální?!" Opravdu hodně pospíchali... V tom ségra zahlásí: "Tak tady bydlí ten princ?" Taťka se na ní nechápavě podíval: "Tak si blbá? Jakej princ?" "No ten Klaus!"

synovec (11 let): Pil hodně Coly a jedna tetka mu namluvila, že když jí bude pít tolik, bude mít malého pindíka. Jednou mu, nic netušící švagrová, chtěla koupit ve stánku pití a ptala se ho, jestli chce Colu. A on se zarazil a pak jí pošeptal, že ne, že koukal na spolužáky po tělocviku a že má malého pindíka a že si dá radši normální limču, aby kluky dohnal.

sepy

Dobrý den, mám 4 dětičky, tak veselo je u nás stále. Někdy až moc, to když si chci urychlit práci a místo abych nudle nasypala do polévky a pak sáček vyhodila, vysypu nudle rovnou do odpaďáku. Nebo když jsem si s miminkem hrála s těma plastovýma klíčkama, kousátkem, to určitě znáte, pak zazvonila pošťačka a já chtěla odemknou tím, co jsem měla zrovna v ruce. To musel být pohled, ještěže to na mne miminko neřeklo.

Děti zas často poví něco moc hezkého. Třeba dcerka: Já jsem nemocná, bráškové jsou taky nemocní, tatínek dnes půjde na hřiště sám...  Taky mne ubezpečila, že až bude veliká, bude chodit do nákladné školy. A aby to klukům nebylo líto, zakončím výrokem synka: Tatínku, já jsem se dnes ve školce dobře vyspinkal. Doufám, že i ty v práci...

Hezký den přeje
kozička

Moje prostřední dítě, syn Tomáš,dokáže svými výplody a kousky podráždit bránice celé rodině i známým...při výletě do Karlových Varů pořád vymáhal zakoupení šnorchlu a potápěčských brýlí - pak z něj vylezlo,že by si vylovil lesknoucí se penízky,které turisté hází do říčky...A u penízků zůstaneme..

Do zoo jsem se vypravila se všemi dětmi-tedy třemi. Načala to nejmladší,tehdy dvouletá Klárka,která zaujatě pozorovala lišku,která porcovala vhozená kuřata.Její brácha Petr jí to vysvětlil,že liška je dravá šelma,která,když má hlad,tak uloví kuře.Malá mudrlantka si to srovnala v hlavě a pak pyšně pronesla:,, Liška je dlavá selma,zele kuzátka,a Jezibaba z Pelníkový chaloupky je taky dlavá selma,plotoze chtela sezlat Jenicka a Mazenku"...logická úvaha,že?

Při odchodu ze zoo jsme si povídali s nejstarším synem a Klárkou v kočárku a zapomněli jsme na Tomáška.Ten najednou přiběhl celý šťastný řval na celou ulici:,,Maminkooo,maminkooo,jsem učiněný boháááč!!!Mám třináct korun osmdesát..v zoo dávají peníze zadarmoo!!! A bylo- hošík totiž sáhl na talíř s penězi,kam lidé dávali vstupné....Zrudla jsem hanbou,ale v tu chvíli si uvědomila,že to kluk udělal z dětské naivity...

Nebo jsme spolu jeji vlakem do Brna-jediný rychlík Plzeň- Brno-přímý spoj.V brzkých ranních hodinách tam,k večeru zpět.Cesta tam v pořádku,ale zpět se nám to opět zvrtlo.Vedle rychlíku byl stánek s občerstvením a synek se nabídl,že mi tam koupí kávu.,,Tak běž",svolila jsem..Do odjezdu zbývalo 15 minut.10 minut,5 minut,kluk nikde a kafe také..Vyběhnu ven,u stánku nebyl ani v dohledu.Zalarmovala jsem průvodčího a pár lidí...nic.Přišel výpravčí...,,Mladá paní,já můžu tak maximálně 2 minuty rychlík zpozdit,budete asi muset vystoupit".Orosilo se mi čelo,už jsem měla strach..

Zázrak-najednou letí Tomášek,politý kafem ,pusu odo ucha k uchu a zase to jeho:,,Maminkooo,tady máš to kafe"....Vlítli jsme do vagonu,kávu jsem postavila na stoleček pod oknem,rychlík se rozjel...a bác,káva rozlitá na zemi,já politá..Ale šťastná.Když rychlík stavěl v Praze,kde bylo 20minut času,Tom se opět nabídl: ,,Maminkooo,já Tě přinesu novou kávu,ano??" Myslel to dobře,ale já zasyčela: ,,Seď na zadku a ani se nehni,teď jdu já!" Kávu jsem donesla a v pořádku jsme dojeli domů.Prostě s dětmi se zažijí takové okamžiky,na které nejde zapomenout..Jsou to naše děti...

Milá Ženo-in, tohle je můj první příspěvek, a i když není dlouhý, nedalo mi se o tuto perlu nepodělit. I když podotýkám, je trošku morbidní. Není to tak dlouho, co nás navždy opustil oblíbený zpěvák Waldemar Matuška. A protože to byla osobnost velmi uznávaná, přinesli naše média i přenos z jeho pohřbu. Na tom samozřejmě není vůbec nic k smíchu, ale já jsem se přesto i přes slzy zasmála. Sledovala jsem totiž tento přenos se svým dvouletým synovcem, kterého jsem ten den měla na hlídání. Klouček spokojeně seděl na zemi a hrál si, když tu jako když do něho střelí , vyskočil, začal vesele mávat rukama nad hlavou, tleskat a k tomu povykoval bude maso, bude maso.... V obřadní síni totiž zrovna zapálily smuteční pochodně a on je prostě zvyklý, že když vidí oheň, že se bude grilovat.

To jednou takhle za mnou přišel nás 7 letý syn a ptá se,mami jaké jsem znamení,já mu říkám panna,on ta to a Karolínka? Říkám mu Štír a on se zase ptá a taťka? Já na to beran a on zase a Ty? Já mu říkám,že jsem býk.On se na mě nevěřícně podíval a říká: Ahááá já myslel,že taťka je býk a ty kráva. Doma samozřejmě poprask,ale pak jsme mu to vysvětlili jak to se znameními vlastně je.

Texty nebyly redakcí upraveny.

Protože jsme téměř všichni pod předvánočním tlakem, usoudila jsem, že potřebujeme chvilku oddychu. A nejlepším způsobem relexace je smích. Proto si dnes celý den budeme povídat o tom, co vás naposledy rozesmálo. Posílejte mi vtipy, vtipná videa, hlášky, obrázky, dokumenty nebo své příběhy ze života. Zkrátka vše, čím byste chtěla sebe i ostatní pobavit. Psát můžete už teď na známou adresu:

redakce@zena-in.cz

Pokud bude váš příspěvek stát za to, během dne ho zveřejníme. A ten, který nejvíc podráždí naše bránice, se může těšit na odměnu.

Reklama