Zdraví

Dětská deprese vypadá jinak

Lucie nemá jediný důvod k tomu, aby trpěla něčím tak nepochopitelným, jako je deprese. Nepochopitelným vzhledem k jejímu věku a k možnostem, které se před ní otvíraly, kamarádům a rodinnému zázemí, které má. Bohužel, duševní nemoci si většinou nevybírají. "Lucie studuje výběrovou střední školu, kterou vždycky studovat chtěla, moc jí to jde, stejně tak se jí daří ve sportovním oddíle, ve hře na klavír, i mezi kamarády je oblíbená," líčí její maminka Jana.

Chvíli vztekle pláče, chvíli je vzpurná

Bohužel, Lucii čas od času přepadají zdánlivě nepochopitelné divné stavy, při kterých mají její rodiče pocit, že jim dceru někdo vyměnil. Jsou dny, kdy se jí daří vše, na co sáhne, se sebevědomým nadšením se vrhá do nových a nových aktivit a i ve společnosti vrstevníků je za hvězdu. A pak jsou dny, kde chvíli vztekle pláče, chvíli je jen vzpurná, s rodiči komunikuje minimálně  a dává jim najevo, že si o nich nemyslí nic moc dobrého, aby se posléze skoro zhroutila při  nutnosti rozhodnout se například, co si na sebe vezme do školy. V těchto dnech je krom nerozhodnosti i hodně úzkostlivá, byť to třeba nechce přiznat.

"Když jsem jí kvůli tomu musela začít omlouvat ze školy, protože v takovém stavu skutečně nemohla nikam odejít, uvědomila jsem si, že to je na normální pubertu trochu moc," popisuje Luciina matka chvíli, která předcházela návštěvě u psychologa a posléze i u dětského psychiatra. Jana přiznává, že k psychologovi, natož k psychiatrovi se jí vůbec nechtělo, ale zpětně uznává, že to bylo plně na místě, a doporučuje takovou návštěvu každému rodiči, jehož dítě se ocitne v podobné situaci. "Nejdřív se mi tam moc nechtělo, nechtěla jsem si připustit, že by zrovna moje dítě trpělo depresí, nemocí, o které se raději moc nemluví - to se jen potvrdilo, když jsem se zmínila před mou matkou, tvářila se, že by snad bylo lepší, kdyby si Lucie zlomila obě nohy," vzpomíná Jana. Sama byla nakonec překvapená, když uslyšela diagnózu, protože se domnívala, že deprese rovná se především smutek a sklíčenost, což však nebyl hlavní Luciin problém.

Když dítě náhle zdivočí

"Deprese se u dětí a dospívajících skutečně projevují jinak a jinak musí vypadat i léčba," vysvětlil docent Jan Horáček z psychiatrického centra Praha. Víte, jak vypadá malé dítě s depresí? "Vzteká se, je divoké, hyperaktivní, obtížně zvladatelné, přičemž ještě donedávna se tak nechovalo," popisuje možná nástup deprese u potomka psychiatr Horáček. Pro dospívající je zase typické, že jeijch deprese vypadá jako mnohem intenzivnější puberta - a samozřejmě, někdy je těžké vše odlišit, protože někdo skutečně má divokou a vzpurnou pubertu, a přesto je to ještě v mezích zdravé normy, kdežto u jiného už mírnější projevy mohou svědčit o depresi.

Velmi záleží na tom, nakolik rodiče s dítětem komunikují a nakolik si všímají jeho změn nálady. Jana přiznává, že sama dlouho váhala s návštěvou odborníka a Luciino trápení přičítala právě dopívání. Lékař jí naopak vysvětlil, aby se nesužovala tím, že měly přijít dříve, protože i pro odborníka je někdy obtížné poznat a správně interpretovat všechny příznaky. A nemá smysl se trápit ani tím, proč zrovna Lucie trpí depresí: roli tam hraje dědičnost a pak spouštěcí faktory, v případě Lucie jimi mohla být mimo jiné snaha o dokonalost ve všech směrech, kterou rodiče v dobré víře podporovali. Lucie sama však nakonec začal mít pocit, že je toho na ni moc, a trápila se tím, když se jí někde dařilo o něco méně.

"Je důležité dávat pozor na to, když se chování dítěte změní náhle," upozornil Horáček. Jinými slovy, pokud je nějaké dítě třeba divoké odjakživa, nejspíš je prostě divoké, ale pokud se změní dítě dosud klidné, je na místě zbystřit. Zvláště, máte-li třeba depresi nebo nějakou podobnou patálii v rodině.

Jak se léčí dětská deprese?

Zatímco u dospělých se kromě psychoterapie s úspěchem používají i stále modernější antidepresiva, u dětí a teenagerů je tomu jinak. Musí se sázet zejména na psychoterapii a k lékům se přistupuje jen v krajním případě - pak musí být jejich užívání pod lékařským dohledem. Zní to možná paradoxně, ale antidepresiva u dospívajících někdy zvyšují riziko sebevraždy. Velmi proto záleží na informovanosti a přístupu rodičů k dítěti, které duševní nemocí trpí.

 

 

               
   
12.10.2005 - Zdraví - autor: Anna Příhodová

Komentáře:

  1. avatar
    [20] Žábina [*]

    to si vůbec nedovedu představit

    superkarma: 0 12.10.2005, 13:47:11
  2. avatar
    [19] Juana [*]

    Můj bejvalej šéf měl tři děti a nejstarší kluk byl už v 9 letech poněkud divnej, podle popisu trpěl nějakou obsesí - pořád si myl ruce a bál se možné nákazy. Po letech jsem se dozvěděla, že asi ve 13 letech spáchal sebevraždu. Šéf byl sice vůl, ale tohle bych mu nikdy nepřála.
    Známá, co žije v Austrálii a léta tam učila (už je v důchodu) tak mi vyprávěla o žačce, co se taky asi v tomhle věku zabila. Taky trpěla depkou, doktoři s ní nic asi nedělali a až při pitvě zjistili, že měla totálně rozhozený hormony od štítný žlázy a nidko na to nepřišel. Jsou to svinstva na tom světě.

    superkarma: 0 12.10.2005, 13:14:41
  3. avatar
    [18] Andula [*]

    Rikina: no jasne, mel to poznat, ja ho nijak neomlouvam

    superkarma: 0 12.10.2005, 11:36:33
  4. avatar
    [17] Lhasa [*]

    Aja: Andula: Hrozný je, že takhle to vypadá na náladovou rozcapenou puberťačku, s kterou mávají hormony Takže nezbývá než doufat, že by člověk v daný situaci poznal rozdíl mezi hystericky pubertálním "bezdůvodným" pláčem a pláčem takhle patologickým...

    superkarma: 0 12.10.2005, 11:24:56
  5. [16] Rikina [*]

    Andula: no jo, ale kdo už jinej to měl poznat ? Rodiče ? Ti věřili psychiatrovi, že když říká deprese, tak je to deprese Dneska už je to jedno.

    superkarma: 0 12.10.2005, 10:13:21
  6. avatar
    [15] Andula [*]

    gerda: podle vědeckého výzkumu k porozumění stačí, když je správně první a poslední písmeno

    superkarma: 0 12.10.2005, 10:04:44
  7. avatar
    [14] gerda [*]

    Andula: tohle je nejkrásnější překlep tohoto týdne!

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:58:45
  8. avatar
    [13] Andula [*]

    Rikina: to bezeposru, ale možná to právě nikdy nebyla deprese, ale rovnou schizofrenie

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:55:10
  9. avatar
    [12] Amálie [*]

    bejvalá mýho kamaráda má nadprůměrně inteligentního krásnýho synka, sama je ovšem "IQ šumící trávy". Sama děti k ničemu nevede, když má syn radost ze školních úspěchů, tak ho odbyde, ať jí s tim neotravuje a v něm se evidentně hromadí deprese, ani otec se o něj nezajímá. Už i utekl. Je ve čtvrté třídě a chodí do čtvrté ZŠ! Jednou mu rupne a mámě buď ublíží nebo si něco udělá.... Sociálka nepomůže, prej má jídlo, teplo, vzdělání a kde spát

    Je mi ho strašně líto a neni mu pomoci. Brávala jsem si ho na víkendy a dovolený a byl naprosto super Vždycky strašně plakal, že nechce domu, že chce zůstat u mně. Pak nám ona zakázala styk, protože se s kamarádem rozešli a když mě malej dodnes potká, letí ke mně jak splašenej a prosí, ať ke mně může. Snažim se mu vysvětlit, že to prostě nejde, ať to zkusí vydržet a pak si vybere školu s intrem. Víc dělat nemůžu

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:45:01
  10. [11] Rikina [*]

    Tak nevím, osobně znám případ deprese, kdy chlapec normálně veselý, povídavý, se spoustou kamarádů a zájmů, najednou přestal úplně mluvit, schovával se před lidmi, celé hodiny vydržel sedět a koukat do zdi, nebo spát. Žádné zdivočení nebo hyperaktivita se nekonalo, naopak. Bohužel odborník psychiatr to řešil právě jenom předepsáním nějakých antidepresiv a dál se o kluka nestaral. Výsledkem bylo, že z depresivních stavů se úspěšně rozvinula schizofrenie a mladý muž skončil v ústavu. Což by bývalo nemuselo být, kdyby odborník byl opravdu odborník, a ne vůl jak lev.

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:42:44
  11. avatar
    [10] zrza [*]

    kuzle: proboha ...

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:16:21
  12. avatar
    [8] kuzle [*]

    neni to tak dlouho, co mela mamina na obvode holcinu, necelych 12 let, ktera trpela depresi, byla smutna, plactiva, mluvila o sebevrazde, ale nikdo ji neposlouchal. Tak se jednoho dne sebrala, ucesala se, oblekla do svatecniho, vzala hadici od pumpicky na kolo, udelala na ni smycku a .... pry jak to byla krasna holka, tak to co z ni nasli uz vubec krasne nebylo urcite nema smysl neco takoveho podcenovat

    superkarma: 0 12.10.2005, 09:13:06
  13. avatar
    [7] Andula [*]

    Aja: právě že ono to vypadá podobně a někdy to není puberta

    superkarma: 0 12.10.2005, 08:40:43
  14. avatar
    [6] Aja [*]

    Není tohle spíš o rozmazlené hysterické puberťačce?

    superkarma: 0 12.10.2005, 08:24:04
  15. avatar
    [5] Aja [*]

    Tanzánie:

    superkarma: 0 12.10.2005, 08:23:10
  16. avatar
    [4] Tanzi [*]

    S dětskou depresí jsem se setkala u svého syna.
    Naštěstí už dříve..bývalo to pravidelně na podzim..a projevilo se to u něj tím, že začal plakat a i jeho chování se změnilo v sklíčenost a hroznou pasivitu ke všemu kolem.
    Vyhýbal se kontaktu s ostatními, málo jedl..vlastně neplakal jenom když usnul.
    Když to bylo poprve, byli jsme strašně v šoku, co ho bolí..co se děje.
    (Péta nemluví, nemůže tedy říct)
    Takže jsme vždy museli absolvovat vylučovací kolečko po všech možných doktorech (ušima počínaje..zubařem konče), aby jsme skončili na dětské psychiatrii..tam dostal léky a po asi dalším týdnu se jeho stav zklidnil až do normálu.
    Léky byly později postupně odebrány.
    Takto se to opakovalo asi 4 roky po sobě.
    Vím, že článek asi pojednává o zdravých dětech, což náš syn není.
    Ale ještě dnes, když jsem si ten název článku přečetla se mi udělalo špatně..protože ta hrozná bezmocnost, když vaše dítě pláče a pláče..sedí někde v koutku postele a nic s ním nepohne..je hrozné na psychiku rodičů.
    Takže nepodceňovat a jít určitě za lékaři.

    superkarma: 0 12.10.2005, 07:37:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme