Dnes jsem se svými žáky deváťáky hovořila na téma 17. listopad.

S hrůzou jsem zjistila, že je tento den zajímá jen proto, že nepůjdou do školy.

A tak jsem jim vyprávěla o 17. listopadu 1939, o pohřbu Jana Opletala, o následné perzekuci a zavření českých vysokých škol.

Pak jsme se dostali k 17. listopadu 1989. I oni se mě ptali, jestli si pamatuji, jak to tenkrát bylo.

My jsme tady u nás měli všechny zprávy zkreslené a posunuté, ale prožívali jsme to doma dramaticky, s nadšením a očekáváním věcí příštích.

Také jsem chodila na náměstí, zvonila klíči a myslela si, že to bude trochu jiné, než je to dnes. Změnilo se spoustu věcí, určitě se máme lépe, ALE... však

Vy víte!!!!

Tímto Vás v redakci srdečně zdravím, jsem Vaše dennodenní čtenářka a fanynka.
JSTE SUPER!
Eva

Pochvala po ránu - to potěší :-). Že se děti zajímaly jen o to, že 17. nepůjdou do školy, mě nepřekvapuje. Doufám, že Váš příběh je zaujal a aspoň něco si z toho odnesly. Děkujeme za ranní příspěvek a těšíme se na další! Posíláme, stylově k sedmnáctému listopadu - svíčku.

Prý přijel Ondřej na bílém koni do Krkonoš - říká Radek Kříž. Nejste někdo z těch končin? Nemůžete nám do redakce poslat trochu zasněžené idyly? Fotografii odměníme dárečkem!

Dnešní téma je 17. listopad 1989
A co vy? Jste tak mladé, že jen těžko si na něco vzpomenete?
Byl to den plný emocí?
Co jste dělaly 17. listopadu 1989?

Jak jste prožívaly sametovou revoluci?

Co se pro Vás změnilo po listopadu 89?
Slavíte 17. listopad jako státní svátek?
Pište, možná na Vás čeká dáreček.
redakce@zena-in.cz


 





 

Reklama