Tenhle smutný fakt trápí čtenářku s nickem pegonela. „ Všechno jde kupředu, děti často vysedávají u počítačů, těžko přitom vyhledávají slůvka, jako jsou ta v testu, a rodiče vidí až večer, když přijdou z práce, unavení, hladoví a nervózní.

Jeden z našich deníků uspořádal test mezi osmi až dvanáctiletými dětmi jedné pražské základní školy. Účelem testu bylo zjistit, jak na tom jsou tyto děti se slovní zásobou. Byly proto dotázány na význam některých starších českých slov, se kterými se ale setkáváme i dnes. Redaktoři došli ke smutnému závěru: Naši školáci často neznají česká slova, používaná v minulosti. Zde jsou výsledky, co si o významu daných slov děti myslí:

Tak např. VETEŠNÍK je pán, který dělá binec.
OVČÍN je sklad ovcí.
MRŠINA je auto, které nechce jet.
MNICH je poradce v kostele.
GROŠÁK je starodávný platební prostředek.
ŠPACÍR je táboření.
ALMARA je výkladní skříň.
SUDIČKA je hadička od sudu.
OTEP je zateplení baráku.
ŠKRPÁL je hrozně prudký kopec.
HROMOSVOD ukazuje počasí.
ŠATLAVA je člověk, který si šlape na jazyk.
PRŮVODČÍ je podle dětí pán, co ukazuje lidem různé věci.
LOKNU si představují školáci jako drbnu.
LUNA znamená nějaký název fotbalového míče.
SÝPKA je skladiště jídla.
KAŠNU /tu by snad karvinské děti znaly/ si pražské děti představují jako hrnec.
RYŠAVÝ je chytrý člověk. Právě to řekl dvanáctiletý chlapec, jehož ryšavé vlásky připomínaly srst lišky.
KOVADLINA je to, co má kůň na nohách /chudák kůň/.
O SNÍTCE si desetiletá dívka myslí, že jsou to děti, které o něčem sní. Jiné děti si naopak o snítce myslely, že je to věc, která se dává pod polštář, aby se dobře spalo, ale někdo z páté třídy sebevědomě prohlašoval, že je to nenasytný člověk.
PSINU si děti představují jako psí smrad. /Já ji mám ráda a vůbec mi nesmrdí!/
A chudák VLASTENEC je podle dětí sirotkem.

Slova se mi nezdála natolik zastaralá a nepoužívaná. Navíc se s nimi často setkáváme např. v pohádkách, pověstech, bájích a baladách. Výsledky testu bych spíše přiřadila k dětem v mateřských školách, ne ke školákům. Abych ale nelámala hůl nad dnešními zhruba desetiletými dětmi, přece jenom jsem se narodila v sedmdesátých letech, podrobila jsem tomuto testu svého desetiletého syna. Buďto mám mimořádně chytré a nadané dítě, nebo je to tím, že se synovi věnuji, ale můj desetiletý Lukáš zodpověděl všechny otázky správně. Snad jen ta SNÍTKA ho opravdu potrápila. Přiřadil jí význam trsu rostlin, ale pak se správně opravil na větvičku. Ono se totiž u bylinek používá onoho slůvka snítka také.
Tak si sama osobně myslím, že je to opravdu dobou. Všechno jde kupředu, děti často vysedávají u počítačů, těžko přitom vyhledávají slůvka jako jsou ta v testu, a rodiče vidí až večer, když přijdou z práce, unavení, hladoví a nervózní. Pak není čas na čtení, pohádky apod.
Synovi jsem často čítala pohádky a u všech slovíček, kterým by syn nemusel rozumět, jsem se zdržela a podrobně mu vysvětlila, o co se jedná. I dnes je syn zdatným čtenářem a poutavou knihu přečte za tři dny. Ani v naší knihovničce sice nechybí populární Harry Potter, ale syn také rád čte staré české báje a pověsti. Některé Jiráskovy Staré pověsti české zná dokonce zpaměti. A pořád se k nim vrací. Má je dokonce i namluvené Rudolfem Hrušínským na kazetě.
Nelze vinit pouze rodiče, kteří, pokud chtějí uživit rodinu, pracují na úkor čtení a povídání si s dětmi. Nelze vinit ani děti, kterým nikdo nevštípil návyk čtení. Je to dobou, a ta jde kupředu bez ohledu na to, jaké oběti si vybírá.

Ps: Zeptejte se stejně starých dětí, co to je e-mail, zavináč, web, internet, office, Google,.....

Jistě pořídíte lépe. ☺

pegonela

Díky za zajímavý příspěvek. Ale já bych to neviděla tak černě. Poslechněte si někdy Radiožurnál a pořad „Děti vám to řeknou“. Tam se i šestiletí caparti vyjadřují třeba k politice. A jsou geniální. Jenomže do pořadu se asi vybírají speciálně nadané děti, aby neudělaly ostudu.

Co štve vás, milé ženy-in? Jak vidíte, prostor je široký. Napište nám, co vám vadí, co vás mrzí, co vás dokáže dopálit

Naše adresa je tu dnes od toho: redakce@zena-in

 

 

 

 

Reklama