Vztahy

Děti po rozvodu: Spravedlivě dělit, nebo raději myslet?

Pokrokem v našem soudnictví se poslední dobou stal trend děti často spravedlivě dělit mezi matku i otce. Děti ale nejsou židle, a tak je mnohdy ona spravedlnost spíše krutou daní snahy o demokracii.

div

Předesílám, že nejsem feministicky orientovaná zabedněná bojovnice za práva žen a tento článek nemá muže nikterak degradovat. Také netvrdím, že rozhodnutí o svěření dítěte do péče otce je pokaždé šlápnutím vedle.

Spíše se stavím za to, že dříve, než soudce začne prosazovat spravedlnost, měl by předně myslet jako potomek, jako dítě, které má sourozence a matku. Ještě před rozvodem se můj bývalý manžel vyjádřil takto: „Pokud se rozvedem, připravím Tě o Alici!“

Soudil se tři roky. Miliarda papírů, stres, soudní znalci, psychiatři... tisíce razítek a návštěv snad všude. Přes konečný jasný posudek psychologa na oba rodiče, kde znalec doporučuje ponechat dítě u matky a dvou sester, pravil soudce, že: „Dítě se svěřuje do péče otce.“

Paní z OPD jeho výrok na chodbě soudu podpořila slovy: „Ale no tak, máte přece tři, tak mu jedno nechte.“

Styk s derou jednou za čtrnáct dnů víkend. Jednou byla nemocná, pak zase jela na ŠvP, potom se musela učit...

Alice trpěla migrénami, byla nevyrovnaná, a pokud se k nám dostala, stěžovala si na samotu. Hmotně na tom byla mnohonásobně lépe než její sestry. Já měla běžný plat a možnosti, manžel mnohem širší. Tento fakt komentovala Alice slovy „K čemu jsou mi hračky, když si nemám s kým hrát?“

Začala utíkat z domova pokaždé, když od nás měla odjet. Zkuste vysvětlovat pětileté holčičce, že tam musí ne proto, že ji nechcete, ale proto, že je to nutné. Že když bude utíkat, patrně už nebude moci jezdit vůbec nebo méně. Že tatínek ji má rád a chce být s ní. Že maminka a sestry ji také moc milují, ale být natrvalo mezi námi nemůže...

Nepřeju to nikomu, skoro jsem přišla o nervy. Poslední incident se odehrál, když bylo Alici 14. Přijela od nás později, než měla. Za čtrnáct dnů jí návštěvu u mě manžel zakázal.

Zkolabovala a byla v bezvědomí.


Úderem patnáctého roku se Alice ze své vůle sbalila, jela na OPD a zde sama zažádala o změnu výchovy. To celé tento odhodlaný Kozoroh podpořil slovy: „A z tohoto jednání prosím zápis.“ Nepřišla na to sama, poradil jí právník, na kterého se předtím obrátila.

Dnes je Áje 16. K otci nejezdí. Stýká se jen s prarodiči z jeho strany.

A já se ptám: K ČEMU TO VŠECHNO BYLO???

Deset let vyrůstala v hmotném blahobytu, samotě, duševním stresu a citovém prázdnu. Vytvořila si představu otce jako někoho, kdo ji připravil o dětství mezi sestrami a s mámou. Nemá k němu citový vztah. Když o té době mluví, chápe se v roli oběti. Vlastně o té době mluví nerada a velice málo.


Pokud se budeme jako společnost v takovýchto citlivých otázkách řídit striktně spravedlností naší či právní, budeme v mnoha případech přímo postupovat proti lidské přirozenosti.

Nesnižuji roli otce, ale mám za to, že matka a sourozenci jsou v drtivé většině případů pro dítě z podstaty základní lidské role to prvotní.

K tomuto článku mě inspiroval velmi emotivní dopis paní, která současně řeší podobný problém, rovněž s dítětem předškolním, které má sourozence a k otci nechce. Je však podstatně lépe situovaný.

Pomoci jí nemůžeme, takže jen držím palce, aby soudce měl tentokrát víc rozumu než nabiflovaných paragrafů.

   
02.11.2010 - Ona s ním - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. [11] hanča12 [*]

    Můj rozvod právě probíhá, děti si přály zůstat s otcem ( dcera 16 let, syn 20 let ) a já jejich přání respektovala, ale jak mi bylo si asi dovede každá matka představit. Odešla jsem po dvaceti letech manželství, mnoho let jsem doufala, že to půjde, už kvůli dětem, mnoho let jsem se vážně snažila a žila jak na houpačce, kdy jsem byla víc času dole než nahoře. Pak jsem si uvědomila, že už prostě nechci, že se dá žít i jinak...Dnes mne děti navštěvují kdykoliv ony chtějí, jen já vím, jak je mi zoufale po nich smutno, jak mi chybí jejich obejmutí.....chybí mi jejich každodenní přítomnost a vím, že i já chybím jim.Jsem na ně hrdá, i ony dokázaly přijmout moje rozhodnutí a respektovat jej.Dokázali jsme se s manželem domluvit a chceme spolu nějakým způsobem vycházet, přestože jako manželé jsme to už nedokázali, jako rodiče našich dětí, které oba milujeme se prostě musíme snažit.

    superkarma: 1 04.11.2010, 08:46:53
  2. [10] Rikina [*]

    Bébina — #8 Jj, každá by si měla velice moc rozmyslet, s kým si naseká děti. Sml22 

    superkarma: 0 02.11.2010, 15:38:20
  3. [9] Rikina [*]

    Hlásání něčeho jako prvotní mateřské role je mi vždycky podezřelé. Sml57 Myslím, že valná většina otců se dokáže o dítě postarat stejně dobře jako matka, a někteří otcové i lépe, než leckteré matky. Sml24 Případ od případu je třeba zvážit okolnosti, a já zatím celkem věřím soudům, že rozhodují na základě relevantních informací, a ne emocí. Sml80 Exmanželovi jsem sama nabízela spravedlivé dělení napůl - dva synové a dva psi = jeden každý si vezme jednoho potomka a jednoho psa. Výsledek? Zůstali mi tenkrát na krku všichni čtyři. Ale to žádnej soud nerozhodoval, to spontánně vzniklo, taková situace. Sml30

    superkarma: 0 02.11.2010, 15:37:11
  4. [8] Bébina [*]

    A ja si myslim, ze kazda by si mela velmi rozmyslet, s kym si naseka deti. Ja tomu memu obcas rikam, ze az zacne blbnout, pozadam soud o svereni ditete (jeste se nenarodilo) do jeho pece, vratim se k mamince, budu mu platit alimenty a ditete si uzivat jen o vikendech. To tak, vyklidit pole pro jinou a jeste se uvrhnout do financni tisne. Kdepak, s harantetem na krku nebude vedet kam driv skocit a s jeho praci by to vlastne ani neslo, aby se sam staral o dite. Jak byl ten vtip. Ted se soudime o deti, on je taky nechce. Myslim, ze nejlepsi je stridava pece, ovsem vyzaduje to od rodicu schopnost komunikace a prizpusobit se a toho jich vetsina po rozvodu neni schopna.

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 1 02.11.2010, 14:10:17
  5. avatar
    [7] Lukáš Čejka [*]

    Uz kral Salamoun vedel, ze se ma ctit pravo a ja s nim souhlasim, vsechno napul. Sml57

    superkarma: 0 02.11.2010, 10:15:34
  6. avatar
    [6] maje [*]

    ex mého manžela děti jako zbraň používala a stále používá. nedáš peníze na ruku? nedám ti na víkend děti. apod. jako žena dokážu ublížit chlapovi hodně a bolestivě, aniž bych využila dceru. ta navíc - stejně jako všechny děti - má/mají právo na OBA milující rodiče.

    superkarma: 0 02.11.2010, 09:37:24
  7. [5] lonkue [*]

    No me se tohle tema sice osobne netyka, ale bohuzel musim rici, ze mam par kamaradek, ktere jsou rozvedene a opravdu pouzivaly v dobe rozvodu a po rozvodu deti jako zbran proti byvalemu. Z cehoz je mi, jako zene, hodne blbe....Sml68. Nevim co je spravne reseni, ale zneuzivat roli matky timto zpusobem je hnusne....

    superkarma: 0 02.11.2010, 09:11:51
  8. avatar
    [4] kareta [*]

    Radek Kříž — #3 nejen mezi rozvedenými.  Jsou i manželství, zachovávana "kvůli dětem"...to jsou pak děcka rukojmíSml80

    superkarma: 0 02.11.2010, 08:43:18
  9. avatar
    [3] Radek Kříž [*]

    kareta — #2 A kolik žump, mezi rozvedenými je!

    1. na komentář reaguje kareta — #4
    superkarma: 0 02.11.2010, 08:29:34
  10. avatar
    [2] kareta [*]

    kdo používá děti jako zbraň je žumpaSml68

    1. na komentář reaguje Radek Kříž — #3
    superkarma: 0 02.11.2010, 07:31:29
  11. [1] Anime Otaku [*]

    Já si myslím, že za některá rozhodnutí by soudci potřebovali pěstí do obličeje. Ona slova: Pokud odejdeš vezmu ti dítě svědčí o tom, že nemá zájem o dceru nebo syna, ale pouze o to aby ublížil bývalé ženě.

    Ale je i druhá strana. V rodině mého přítele je pár který se dost ošklivě rozvádí a tam jsme museli přivést k rozumu matku. Ano ten chlap jí ublížil a to hodně (za celou dobu jejich vztahu jí podváděl a nakonec řekl, že ona pro něj má cenu jen jako matka syna jako ženu ji nechce). Museli jsme jí dlouho přesvědčovat, aby se nad to povznesla a syna o kterého se vzorně staral když byla v práci (dělá dvanáctky) dostával tehdy když je na denní, tudíž se o něj starat nemůže. Nakonec se rozmyslela a uznala, že připravit dvouleté děcko o tátu, který se o něj takhle staral od půl roku je nesmysl a radši si s ním dohodla trošku lepší finanční vyrovnání (předtím si hrála na hrdinku že jeho peníze nechce a to má kopec dluhů, které sotva zvládá platit). Ale teď vidím jak jeho prarodiče chudáka jejího syna trápí, protože ona ještě nestrávila to, že se syn vídá s otcem a s jeho milou, ke které se nastěhoval (ta milenka je dost ošklivá žena o mnoho starší než on, ale miluje jí),vždycky se ho schválně ptají co dělal s tatínkem. Já bych je za to zastřelila, protože vidím, jak se ten malý bojí o tom mluvit protože když začne vyprávět tak se jeho maminka rozpláče. Už sem se s nimi kvůli tomu ošklivě pohádala, ale ona jen řekli, že se mrňous musí naučit že jeho táta je hajzl co opustil jejich dceru i jeho. Ale když se na to koukám on opustil jí, to ano, ale o syna se stará stejně intenzivně jako když byl doma. Tak proč by mu měli cpát do hlavy takovéhle blbosti. Ráda bych mu řekla, že maminka i tatínek jeho mají rádi, ale nechtějí být spolu, ale zaprvé nevím jek to podat takhle malému klučinovi a za druhé si myslím, že nemám právo v tomhle něco takového udělat to mají jen jeho rodiče.

    superkarma: 0 02.11.2010, 06:38:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme