Reklama

Některé ženy prostě děti nechtějí, mají k tomu své důvody. Někdy ale tlaku okolí mohou podlehnout. Jana se sice ještě přemluvit nenechala, ale nad potomkem už přemýšlí, tak tomu ještě donedávna nebylo. Je ale její argument k plánování mateřství správný?

Jana byla vždy spíše solitérem a kariéristkou. Partnera sice má, ale na samém začátku vztahu mu jasně oznámila, že děti nechce. Ten s tím neměl a doposud nemá problém. On není tím, kdo Janu nahlodává s myšlenkou vlastního dítěte. Je za tím Janina maminka. Ta tak moc po vnoučkovi touží, že je ochotná vzdát se všeho, jen proto, aby dceři výchovu potomka ulehčila. Myslí si, že právě tím Janu přemluví. A zdá se, že se jí to docela daří. „Mamka věděla, že já nejsem mateřský typ. Když přišla řeč na děti, řekla jsem, že já je rozhodně nechci. Tvrdila mi, že až si najdu muže, vše se změní. Teď vidí, že tomu tak není. Vím, že ji to mrzí. Své dva vnuky nevídá, bratr žije v daleké Austrálii. Domů lítá maximálně jednou za rok. Jenže já jsem přesvědčená, že role matky pro mě opravdu není. Děti nemám ráda, vadí mi.“

Nenechte si ujít:

Ač Janin postoj všichni z okolí znají, stejně její rozhodnutí netolerují, především pak vlastní máma. „Oznámila mi, že klidně odejde z práce, bude se o to malé starat, abych já mohla normálně fungovat. Prý se finančně o vše s tátou postarají, abych s dítětem neměla žádné výdaje navíc. Zrovna tohle mě vážně netrápí.“ Jana ze svého nekompromisního rozhodnutí k vlastnímu dítěti ale začíná povolovat. Vidí totiž, jak moc její maminka po dalším členu rodiny touží. „Je pravdou, že s myšlenkou na dítě poslední dobou koketuji. Můj přítel mi řekl, že pokud se rozhodnu do toho jít, bude ten nejlepší táta, ale nechce na mě tlačit. K dětem nemám sympatie, jenže vím, že já nebudu muset být onou matkou, která je izolovaná doma s miminem. Od toho by tady byla babička. Já bych chodila do práce. Navíc se bojím toho, že bych jednou opravdu mohla litovat, že jsem dítě neměla.“

Čtěte také:

Uložit

Uložit