Bulvár

Děti moudrého opičáka

Moudrý opičák, do nějž se vtělil sám bódhisattva soucítění Čänräzig, se jednoho dne zakoukal do skalní démonky. Zplodil s ní šest dětí podobných opicím, ale bez ocasu, a naučil je zemědělství a pastevectví. Jejich potomci postupně ztráceli opičí rysy a objevili řeč. Ti, kteří byli podobní moudrému opičímu králi, byli soucitní a inteligentní, ale nemluvní. Děti bližší démonce měly červené tváře, nalézaly potěšení v hříšných činnostech a byly velmi tvrdošíjné. A všichni to byli prapředci dnešních Tibeťanů.

Co na to vědci?
Stará legenda odpovídá výzkumům antropologů, kteří dělí Tibeťany na dvě skupiny: mongoloidní typ drobného vzrůstu, s kulatější lebkou a širokými lícními kostmi, rozšířený po celém centrálním Tibetu, a typ vyšší, mohutnější, s protáhlou lebkou a dlouhými údy, typický pro Kham a Amdo. Podle historiků přišli první Tibeťané na náhorní planinu z východu nebo ze severovýchodu již v pravěku. Jednalo se pravděpodobně o několik jazykově příbuzných skupin. Našlo se i několik pravěkých sídlišť, ale nálezů je málo a jsou roztroušené ve velkém prostoru, takže je obtížné vyvodit z nich jakékoliv závěry.

Kniha Tajemství
Prvním historicky doloženým králem Tibetu byl Digum Cänpo, který vládl ve 2. století před Kr. O čtyři století později usedl na trůn Lhathothori. Jednou dostal z Indie knihu, psanou sanskrtem, ale protože ji nedokázal přečíst, nazval ji Ňänpo Sangwa - Tajemství. Tvrdil, že spadla na střechu jeho paláce a prorokoval, že jednou přijde král, který ji dokáže přečíst. Tím vládcem se o čtyři sta let později stal  Songcän Gampo, který poslal do Indie učence, aby se naučili sanskrtu. Jeden z nich pak knihu přeložil a do Tibetu konečně pronikl buddhismus, který pak upevnily manželky tohoto krále, čínská a nepálská princezna.

První boje s Čínou
Po smrti Songcän Gampa začala v Tibetu válka s Číňany. Po stu letech krvavých bojů Tibeťané zvítězili a byli to oni, kteří si při mírových jednáních diktovali podmínky. Boje však pokračovaly ještě téměř půl století a definitivní mírová smlouva byla uzavřena až v roce 821. Stálo v ní mimo jiné: „Od čínského Meru dolů ať tibetská vojska nevstupují, odtud nahoru ať čínská vojska nevstupují. Tak bude vzájemně chráněna společná hranice. Země zůstane, kde je, kameny zůstanou, kde jsou. A bylo uzákoněno, že Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané budou šťastni v Číně.“

Náboženské války
V Tibetu vládl buddhismus, ale čas od času docházelo ke sporům se starým náboženstvím bön - a tenkrát hořely kláštery a říše se otřásala v základech a po smrti krále Langdarmy se nakonec rozpadla. 11. a 12. století se nesly v duchu budování klášterů a jejich propojování s politickou mocí v zemi. Nějakou dobu byl Tibet pod mongolskou nadvládou, ale nakonec získal samostatnost. Posléze znovu došlo k půtkám a bojům, kdy proti sobě pozvedli zbraně i jednotliví mniši. Zkrátka stejně jako kdekoliv jinde, nebyl ani v Tibetu středověk nijak mírumilovným obdobím.

První dalajláma
Psal se rok 1578, když hlavní představitel buddhistické školy Gelug obdržel od mongolského chána titul dalajláma. Roku 1642 pak byla za pomoci mongolského chána svržena světská vláda v Tibetu a nastolena teokratická vláda dalajlámů. V roce 1717 dobyla Tibet mongolská vojska, ale už roku 1720 byla vyhnána Číňany, Tibetu však byla ponechána vnitřní nezávislost. Následné boje s Nepálem vedly k tomu, že Tibet platil Nepálu daně, a to až do roku 1904, kdy došlo k britské invazi.

Nezávislý Tibet
Roku 1910 Tibet opět obsadila čínská armáda a 13. dalajláma uprchl do Indie. O tři roky později vyhlásil nezávislost Tibetu a za pomoci Britů Tibet ubránil před dalším vpádem Čínských vojsk. Roku 1943 potvrdila Británie nezávislost Tibetu a toto rozhodnutí bylo přijato v letech 1947 až 49 i na půdě OSN. Už v roce 1950 však Tibet dobyla tenkrát již komunistická Čína a po řadě bojů uprchl dalajláma opět do Indie.

Od té doby probíhá v Tibetu neustále více či méně krvavý boj o samostatnost, přičemž podpora Tibetu ze Západu je spíše sporadická, a to navzdory zjevným zvěrstvům, kterými se Čína proti Tibeťanům proviňovala a proviňuje. Ani jeden ze států, které si tak zakládají na ochraně svobody a lidských práv, však není ochoten postavit se takové velmoci, jako je Čína. A tak zatímco vojska OSN i USA zachraňují „mír a svobodu“ všude, kde tryská ze země ropa, Tibetský boj o nezávislost podporují jen velkohubá prohlášení politiků.

Byla jste někdy v Tibetu? A chtěla byste se tam podívat? Co si myslíte o chování OSN vůči Tibetu? Má Tibet právo na samostatnost? Podpořila byste ostřejší postup proti Číně? Nebo se nás problémy Tibetu netýkají?

   
09.03.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] femme [*]

    Tibet a dalajlámu miluju na dálku hrozně ráda, a třeba ještě dneska, bych se do Tibetu rozjela řekla bych, že OSN dělá v případě Tibetu mrtvého brouka , že by se obávala reakcí Číny?

    superkarma: 0 09.03.2007, 15:52:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme