Vážená redakce, píšu Vám příběh mých dětí.

Mám tři děti, které jsou dnes již dospělé a mají každý svou rodinu. Nejstarší je Zdenek a je mu 31 let, druhá je dcera Michaela a je jí 28 let a třetí je Pavel, kterému je 24 let. Děti jsem odmalička vedla k tomu, aby se k sobě chovaly hezky. Nesměli jeden na druhého žalovat, museli se o všechno dělit, být ke všem slušní a ohleduplní.

Když byly děti malé, já s manželem jsme pracovali v JZD ve chlévě, což znamenalo, že jsme neměli moc volna ani o Vánocích. Na přípravě vánočních svátků jsme se museli podílet všichni. Před 11 lety jsem 14 dní před Vánoci dostala plané neštovice, takže jsem ulehla s vysokými teplotami. Tehdy jsem měla obavu, jak dopadnou Vánoce. Doma byla dcera a nejmladší syn, nejstarší syn vykonával základní vojenskou službu. Děti se ale daly do pečení, i za mě dokončily úklid, nákupy a vše kolem Vánoc zvládly spolu s manželem. Tehdy to byl pro mě nejkrásnější dárek od dětí, jaký jsem mohla dostat.

Dnes již mají své rodiny, ale jsou pořád stejní, jako když byli malí. Jeden na druhého nedá dopustit a mezi sebou si stále pomáhají. Dokáží si udělat čas i na mě s manželem a mám je u nás pomalu denně i s vnoučaty. Nikdy jsme mezi nimi nedělali rozdíly, vychovávali jsme je stejným metrem. Dneska jsem na ně doslova hrdá, jsou pracovití a nemám s nimi starosti. Život bez nich si nedovedu představit a ani si nedovedu představit, že bych měla jenom jedno dítě, jsem prostě ráda, že je mám, se mnou mají tak deset let starosti, protože jsem dost nemocná a jsem každou chvíli v nemocnici, a přesto mě mají rádi a dokáží se i ve svém věku se mnou pomazlit a pomáhat mi vše zvládat.

S pozdravem B.


Děkujeme za krásný příběh :)

Jak jste na tom Vy, ženy-in? Máte víc dětí? Nebo je plánujete? Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz!

 

Reklama