Půl druhého tisíce krabic s vánočními dárky dostaly děti z chudých rodin či sociálně vyloučených lokalit v ČR. Vánoční překvapení zabalené do krabic od bot pro ně připravily také děti - z různých míst naší země, s pomocí rodičů nebo učitelů.

Zapojily se školky, školy, občanská sdružení nebo mateřská centra. Třetí ročník projektu „Krabice od bot aneb Dětidarují dětem“ proběhl pod záštitou Diakonie ČCE, Českobratrské církve evangelické a přinesl záblesk radosti i do míst, kde se jí mnohdy nedostává.

„Obstarej si prázdnou krabici od bot, rozmysli si, pro koho bude určena, naplň ji hezkými věcmi, které by i tebe potěšily, a zabalenou ji odnes na některé ze sběrných míst. Tvoji krabici dostane chudé dítě a určitě mu udělá velkou radost. Možná nedostane žádné jiné dárky...“ Tak znělo doporučení pro děti, které měly chuť se k projektu připojit. Krabice se pak shromažďovaly na sedmi sběrných místech napříč republikou, odkud je organizátoři před Vánoci dopravili dětem do vytipovaných lokalit, předem konzultovaných s odbornými sociálními pracovníky.

Dárky z Prahy tak cestovaly do severních Čech, jiné byly distribuovány přímo v místě sběru, například na Berounsku, Strakonicku, Královéhradecku nebo na Vsetínsku.

Celkem organizátoři napočítali téměř 1500 krabic.

A pak už se nadělovalo: během vánočních besídek, klubových setkání, v azylových domech nebo v kostele při bohoslužbách. Všechny dárky našly své dětské adresáty a přinesly radost.“Byli jsme promrzlí a unavení, ale zároveň šťastní z toho, že se nám podařilo navázat s dětmi komunikaci, hrát si s nimi a zažít s nimi Vánoce. Uprostřed chudoby a vyloučení si rozdávat dárky,“ vzpomíná Magdaléna Živná, jedna z dobrovolnic, která několik dnů před Vánocemi zorganizovala dětský den v Předlicích na Ústecku.

„Děti, jež krabice připravují, taková akce učí myslet sociálně - že jinde na světě jsou děti, které si také rády hrají, ale přitom jsou mnohem chudší, než ony, a že jim mohou pomoci,“ uvažuje hlavní organizátor, evangelický farář Mikuláš Vymětal. „Děti obdarované zase zakusí, že někde na světě, třeba i nedaleko, jsou děti, které na ně myslí. To je důležité zvláště v době rostoucího napětí ve společnosti vůči některým skupinám obyvatel,“ dodává.

Reklama