zažila a nafotila naše čtenářka s nickem claire. Přidává i vtipné vyprávění, jak se „vyválela“ v louži těsně před hotelem, nebo šla v lodičkách přes rozbahněné pole. Přesto na déšť nezanevřela a má ho ráda.

Milá redakce, čtenáři, čtenářky tohoto webu. Přispěji také troškou do mlýna k dnešnímu tématu. A zase leje a leje a leje, mně to ale vůbec nevadí. Mám déšť ráda, především vlahý letní deštík. To se potom vesele proskakuje mezi kapkami deště, a když mne nějaká poškádlí, jsem za to jen ráda.

Do deště - pořádného, jsem vybavená. Jelikož často chodíme na pěší túry, je nepromokavé oblečené nezbytné. Předevšímm kvalitní membránová obuv, kalhoty, bunda s kapucou a i bágl odolný proti vodě. Navíc mám ještě pláštěnku a ta vykryje nejvíce vody.

V Praze chodím oblečená úplně jinak. Lodičky, sukýnka, kabelka - ladím k sobě veškeré svršky. Dělá mi radost, když se vystajluju a sklidím občas i pochvalu :))

Takže deštník je ve městě nezbytností. Mám jich několik. Nejraději nosím malý, skládací, který se pěkně vejde do kabelky. Navíc ve městě je vždy místo, kam se schovat, na rozdíl od přírody. Lijáků spojených s vichrem jsem už zažila. Nejvíce mne překvapila větrná smršť v NY, kde jsem pobývala ,,za odměnu“ v olympiádě z AJ.

déšt

Bylo zrovna 11. září, výročí atentátu na WTC. Od rána lilo a fičelo tak, že nešlo nikam jít. Tak jsem popadla svůj deštník, vyšla před hotel a frrrrrrrrr. Deštník odletěl kamsi na výlet. Tak jsem prostovlasá vyrazila do Muzea voskových figurin. Na každém rohu prodejci nabízeli ,,umbrelly“, ale lidé si jich nevšímali. Chodili buď s otočeným deštníkem nebo byli právě takoví vodníci jako já.

bew

Déšť byl teplý, voda mi stékala z vlasů v proudech. Botama  vtékala špičkou, patou vytékala, prostě mokrá od hlavy až k patě. Do muzea mne pustili i v takovém stavu. Tam jsem trochu oschla, a za dvě hodiny vyrazila do hotelu. Myslela jsem, že nejhorší mám za sebou. Ale kdepak. Proudy vody byly ještě silnější Šlapala jsem louže nelouže a bylo mi úplně fuk, jak vypadám. Naopak mi bylo tak nějak zvláštně. Před hotelem mi uklouzla noha a sedla jsem si do pořádného ,,rybníka“. Jen jsem se pousmála, další koupel :)) .

Na pokoji se koupel opakovala, ale relaxační ve vaně. Druhý den ráno byla obloha azurová, bez mráčku a tak jsem pokračovala v poznávání dalších velmi zajímavých míst.

Ještě jsem zapomněla. U našich mám krásné černé gumáky, ty už toho zažily :)). Dostala jsem je, když jsem si zkracovala cestu  v dešti domů přes rozbahněné pole. Šla jsem statečně. Asi tak deset kroků. Podpatky se mi bořily do mazlavé hlíny. Klouzala jsem, klopýtala, vyválela se a vypadala jako strašák do zelí. Hrdinně jsem došla - ale bosky. Mamka se smíchy svíjela a taťka mi zabalil večer dáreček - pravé černé gumáky, které nafasoval v práci :))
Tak ať nám přestane pršet a můžeme si zase užívat začínajících prázdnin !!!
claire
p.s. temné mraky nad NY, to mne chytil liják na lodi

Milá claire, díky za vtiné příhody a pěkné fotky. To musel být prima výlet

Text nebyl redakčně upraven

Co vy a déšť, milé ženy-in?

  • Přizpůsobily jste mu šatník? Vystačíte si s deštníkem? Kolik deštníků vlastníte? Ladíte ho s oblečením, nebo to neřešíte? Ochrání vás dokonale, nebo jen symbolicky?
  • Máte s deštníkem nějakou příhodu? Máte ho rády, nebo ho nesnášíte?
  • Už jste se poučila a zakoupila holinky?Jak vypadají, k čemu je nosíte? Co byste na nich ocenila a co jim vytkla? Chodíte v nich i po ulici, nebo jen příležitostně?
  • A co nepromokavé bundy, parky, nebo dokonce pláštěnky? Máte doma něco takového? Stydíte se v nich chodit, nebo jste za ně vděčná a na okolí nehledíte? Doporučila byste je ostatním?
  • Máte nějaký zážitek s deštěm? Kdy jste nejvíc promokla? Kdy vám to vadilo a kdy vám to naopak bylo příjemné?

Na vaše příspěvky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

A na co se můžete těšit vy?

NA DÁRKY VYLOŽENĚ STYLOVÉ. Deštník a hru SCRABBLE

OBR

Reklama