Láska ženy k ženě je nedílně spojena s ostrovem Lesbos, ležícím v Egejském moři. Někdy kolem roku 630 př. Kr. se na něm narodila žena, kterou Platón, po němž je láska netělesná nazývána platonickou, pojmenoval desátou múzou a Antipatros ji přirovnával k Homérovi mezi ženami. Ctili a obdivovali ji i mnozí pozdější básníci. Její lyrická poezie - to podle toho, že se pří jejím přednesu sama doprovázela na lyru - patří k perlám starověkého Řecka, ačkoliv se nám z ní mnoho nezachovalo.

Mladičká básnířka
Jejím rodištěm snad byl Eressos a dětství strávila v největším městě na Lesbu, v Mytiléne.Lesbos sedmého století př. Kr. patřil k nejvýznamnějším kulturním centrům Řecka a mladičká dívka z aristokratické rodiny jménem Sapfó na něm načerpala hluboké vzdělání. Otec jí zemřel brzy, a tak vyrůstala s matkou a třemi bratry. Podle měřítek doby nebyla nijak krásná, byla prý malá a snědá, ale její úsměv, pronikavý pohled a melodický hlas jí snadno získávaly přátelé. Přesto neměla jednoduchý život.

Manželka a matka
Podle některých pozdějších autorů se provdala za bohatého kupce z ostrova Andros. Kerkilas, jak se její muž prý jmenoval, patřilstejně jako rodina Sapfó k odpůrcům tyranů. Často proto cestovali a nějaký čas strávila Sapfó v exilu v Syrakusách. Tenkrát už patřila k slavným básnířkám, a tak jí obyvatelé města nechali vztyčit sochu. Svému muži porodila Sapfó jediné dítě - dceru Kleis - a po jeho smrti zdědila veliké jmění. Tyto údaje jsou však historiky považovány za sporné.

První lesbička?
Po návratu na Lesbos založila Sapfó školu pro dívky z aristokratických rodin. Učily se zde, pod patronátem Afrodíté, poezii, hudbě, tanci i mravům. S jejími žákyněmi jí prý pojilo hluboké přátelství a s některými i vášnivá láska, kterou vyjadřovala svými básněmi. Právě ty jí vynesly pověst když ne první, tak nejvýznamnější lesbičky, kterážto sexuální orientace je nazývána právě podle ostrova Lesbos, nebo také přímo podle Sapfó - sapfismus. Starověké Řecko, známé svou úctou k mužské homosexualitě, však lásce ženy k ženě příliš nepřálo. Ženy, které spolu žily jako „muž a žena“, nazývali Řekové posměšně tribadami, podle slova tribein - tříti se. Nápověda - řadicí páka

Zakázané umění
Podle Sapfó však není pojmenována jen sexuální orientace, ale také sapfická strofa, specifická metrika, kterou tato básnířka využívala ve svých dílech. Patřila vůbec k prvním Řekům, kteří otevřeně psali o svých citech, a k zakladatelům lyrické poezie. Její tvorba však byla v pozdějších letech nejen oceňována a obdivována, ale mnohdy také zakazována. V Byzanci spálili roku 380 po Kr. mnohé její knihy a další nechal zničit mnišský papež Řehoř VII. Až v devatenáctém století se našly u Nilu papyry, na nichž se nám zachovaly malé zlomky poezie této ženy. Ostatní její texty známe jen z citací jiných autorů.

Sebevražda?
Sama Sapfó podle římských básníků a autorů řeckých komedií prý spáchala sebevraždu - z nešťastné lásky - snad k jedné ze svých žaček, snad k mýtickému pastýři Faonovi, se vrhla ze skály do moře. Podle historiků však spíše zemřela přirozenou smrtí ve svých šedesáti letech. Ve skutečnosti přitom zřejmě nebyla „lesbičkou“, ale bisexuálkou - milovala muže stejně jako ženy.

Vadil by Vám pohled na milující se ženy? Měla jste někdy vztah se ženou? A dokázala byste ho mít? Četla jste poezii Sapfó? Líbí se Vám? Myslíte si, že většina žen je bisexuálních?

 

Reklama