Deprese se v určitých životních fázích může týkat přímo nás nebo našich blízkých, kteří v této situaci potřebují naši pomoc a podporu.
Deprese je tedy nemocí všech. Nikdo proti ní není imunní. Zasahuje dokonce i jedince úspěšné, o kterých si často myslíme, že jejich život je plný zábavy, štěstí a blahobytu. Tito na první pohled šťastní lidé sice mohou mít slávu i peníze, ale za vnější stránkou jejich úspěchu se často skrývají příběhy plné osobních tragédií.
Otevřete stránky hudby, malířství, literatury či politiky. Všude najdete jména géniů, jejichž prokletím se stala deprese. Často byla spojená s mánií, kdy v jednu dobu byl umělec plný života a energie, pracoval na 150 procent a vytvořil díla, která nebudou nikdy zapomenuta. Ale poté musel zaplatit krutou daň a protrpět řadu nekonečných měsíců, ve kterých upadal do splínu a melancholie, nevycházel ze svého domu a utápěl se v nekonečných myšlenkách na sebevraždu. Mnozí z těchto géniů nakonec vábení smrti podlehli a dobrovolně odešli ze života.
Například skvělý spisovatel Ernest Hemingway, který napsal několik nepřekonatelných románů, trpěl hlubokou depresí, ze které neviděl žádné jiné východisko než ústí své brokovnice.
S hlubokým splínem utápěným v alkoholu se nevyrovnal ani největší lyrik ruské poezie Sergej Jesenin, který se oběsil v pouhých třiceti letech v leningradském hotelovém pokoji. Sebevraždu spáchala také uznávaná anglická autorka Virginie Woolfová či světoznámý malíř Vincent van Gogh.
I zástup těch, kteří se o ni pokusili, je plný zvučných jmen. Jen pro ilustraci, jak hrozivý záběr má těžká deprese mezi geniálními umělci, vyjmenujme několik dalších jmen: skladatelé Hector Berlioz či Robert Schumann, malíř Paul Gaugin či spisovatel a básník Edgar Allan Poe.

Mezi nejznámější oběti deprese v Česku patřil charismatický a oblíbený herec Miloš Kopecký. Zatímco český národ svého ironického komika miloval, jen málokdo věděl, jak trpí. „V těch nejtěžších fázích deprese byl Kopecký posedlý touhou nežít, trpící ochrnutou vůlí a neschopností slova či pohybu. Nikdy nevěděl, kdy přijde to strašlivé depresivní ochromení, ve kterém pak setrvával celé dny v pyžamu a nevycházel ven,“ popisuje utrpení slavného herce profesor Cyril Höschl, který Kopeckého léčil a dostal od něj také souhlas k tomu, aby o jeho chorobě napsal.

Co je to ta deprese?
Deprese je závažné onemocnění, jehož výskyt neustále vzrůstá.
Deprese však stále není diagnostikována a léčena v míře, která odpovídá jejímu reálnému výskytu. Moderní možnosti léčby totiž mohou pomoci až 80 procentům lidí trpících depresí. Alarmující je ale skutečnost, že u tří čtvrtin nemocných není deprese odhalena a adekvátně léčena.
Přitom deprese přímo ohrožuje lidský život. Zhruba 10-15 procent lidí trpících depresí totiž spáchá sebevraždu.

Ženy trpí depresí častěji než muži. Poměr výskytu deprese se však mění v závislosti na věku a pohlaví. Před pubertou je přibližně stejný, ale v dospělosti se deprese vyskytuje dvakrát až třikrát častěji u žen, zvláště v některých životních fázích. Náchylnější k rozvoji depresivního onemocnění jsou ženy v období šestinedělí, během mateřské dovolené či klimakteria. Nejkritičtějším obdobím pro rozvoj deprese je věk od 25 do 44 let.

Hlavním příznakem deprese je smutná nálada, která bývá spojena se sklíčeností, pocity beznaděje, ztrátou schopnosti mít z něčeho radost a na něco se těšit. Ale jde o jiný smutek než ten, který postihuje člověka při nějakém neštěstí. Je mnohem hlubší a je subjektivně vnímán jako těžký pesimismus.
Člověk s depresí se na nic netěší, není schopen radovat se. Dalšími typickými příznaky je pocit ztráty energie spojený se snížením reakce na vnější podněty, ztráta chuti k jídlu, pokles hmotnosti a poruchy spánku. Lidé trpící depresí začínají být méně aktivní, ztrácejí zájem o své dřívější záliby a začínají se vyhýbat komunikaci s lidmi. Tento nedostatek kontaktů často vede k pocitu osamělosti, který zpětně prohlubuje depresivní náladu. Přibližně dvě třetiny pacientů s depresí trpí současně také úzkostí a někdy bývá těžké tato postižení od sebe přesně odlišit.
Velmi typický je společný výskyt deprese spolu s tělesnými příznaky, které mohou být v první fázi vnímány jako projevy jiného onemocnění. Častý je v této souvislosti výskyt bolestí hlavy či břicha, napětí nebo slabosti ve svalech, pocení, závratí a bušení srdce.
Pro nemocné trpící depresí je nejdůležitější včasná diagnóza a správně zvolená léčba.

Psychiatrie se v posledních letech stala rychle se rozvíjejícím oborem nabízejícím pestrou škálu léčebných metod, které mohou pomoci pacientům s depresí. Mezi hlavní metody patří psychoterapie a medikamentózní léčba pomocí antidepresiv. Moderních, rychle působících preparátů, které mají minimum vedlejších nežádoucích účinků a představují účinnou pomoc v léčbě deprese.

Jak poznat depresi?
Příznaků deprese může být celá řada.
Asi nejviditelnějším signálem je dlouhotrvající smutek, který nemá reálnou příčinu. V každém případě je třeba navštívit odborného lékaře. Také pokud u někoho z vašich přátel či blízkých objevíte některé z uvedených příznaků, nepomůžete mu, když s ním budete chtít jeho smutek "zapít" nebo ho rozveselit tím, že ho přivedete na party. Pomoc lékaře je v případě deprese nezbytná.

Jak se může deprese projevovat? 
- Opakují se pocity beznaděje, člověk nemá z ničeho radost, na nic se nedokáže těšit. Většinu dne je smutný a sklíčený.
- Cítí se unavený, zdá se mu, že ho opustila veškerá energie a že nemá na nic sílu. 
- Odmítá se scházet s přáteli, vyhledává samotu, ruší domluvené schůzky. 
- Nemá zájem o sex, u žen se často objevují poruchy menstruace.
- Ztrácí chuť k jídlu, ubývá na váze. 
- Špatně spí, nestará se o to, jak vypadá, což v konečném důsledku způsobuje, že vypadá jakoby najednou rychle zestárnul. 
- Zdá se mu, že trpí různými chorobami, každý drobný zdravotní problém narůstá do velkých rozměrů. 
- Často mluví o tom, že jeho život nemá smysl, že neví, proč vlastně žije, že by bylo lepší, kdyby nežil. Negativní vize směřují i do budoucna – „Nic pěkného už mě nečeká.
- Špatně se koncentruje, nedokáže se v ničem rozhodnout. 
- Má výčitky svědomí a pocity viny, rapidně klesá sebevědomí. Objevují se názory – „K ničemu se nehodím, nikdo o mě nestojí.“    

Zpracováno dle materiálů firmy Organon

     
Reklama