Deprese není tabu! Mluvme o ní!

            Dnes přinášíme několik méně užívaných tipů, jak na to vyzrát. Ovšem jen pro ty, kteří věří, že smrtí nic nekončí… :o))

 

            Přímo vycházíme z faktu, že deprese se dost často vrací. Plus pro ty, kteří už vyměnili růžové závěsy za černé a nechtějí neustále utrácet za bytový textil. Vodní postel už je out. Celebrity dnes nakupují kvalitní rakve s polohovacím roštem. Tapeta s motivem vadnoucích květin nebo polehávajících holubiček  a érvik s vůní konvalinek v ceně. Takhle jste pořád připraveni, i když přijde nečekaná návštěva… víte co myslím?   

DEPRESE JE STYL!

 

            Při prvních náznacích sklíčenosti a marasmu sedněte ke klavíru. Kdo zůstal jako já u skladbičky Čmeláčí louka, přejde si k vodovkám. (multipack černá se šedou 350,-/ kyblík Makro) „Já se na podzim těším nejvíc v celém roce!“ říká Johan 18+ , „nikdy nenapíšu v tak krátkém čase tolik básní!“ dodává ještě. A osazenstvo kavárny postižené autorským čtením se začíná těšit na pořádnou zimu. Neúspěch Johana zdeptá a napíše do Mikuláše ještě pět testamentů. DEPRESE JE DOBRÝ ZAČÁTEK!

 

            A teď něco pro ty, kteří touží po výraznějším gestu. Ucho. Jo… myslím tu záležitost, co už tu minimálně jednou byla. Jestli jste šikovní, jestli pro vás není problém například filetovat pstruhy… ani to nemusí skončit smrtí. Výhodou je, že takhle si vás všimnou i ti příbuzní, kteří pořád mrmlají něco o hypochondrech a citlivkách. Nakupovat léky ve velkém může být nápadné, a kdo si může u nás jen tak koupit revolver? Kuchyňské nože jsou v každé domácnosti. Nevýhoda? Zapomeňte na brýle. Jestli si pak ještě najdete čas na čtení a nechcete si přidržovat cvikr, budete muset investovat do kontaktních čoček. DEPRESE NENÍ PRO NEŠIKY!

 

            V neposlední řadě tu skutečně máme depresáře, kteří to s tím koncem myslí vážně. A na ně, přátelé, naše společnost zapomíná! Ano. My je nebereme vážně. Stále dokola to: To bys přece neudělal?! , Na to nemáš! nebo Okamžitě slez z toho okna! Tipů na vánoční dárky je plná bedna, ale nějakou oporu pro člověka, který leze s fénem do vany, abys pohledal... Takže: Jen pár rad pro neposluchy váhající mezi provazem a dědovými léky na srdce:

 

            Neberte si do vany ten CD přehrávač, který jste předtím v závěti odkázala manželovi. Není nic horšího než mezi přípravami pohřbu běhat po servisech.

 

            Předvánoční úklid je peklo. Motto: Rychle a čistě! platí i pro demonstrativní akt. Víte, jak mamka říkala: Vypadá to tady jako po výbuchu? Zvažte jiné možnosti. Tohle už je na objednání nějaké firmy.

 

            A teď ty prášky. Vám to možná pomůže, ale vzal/a jste do úvahy, že dědeček je bere po dvou hodinách a na ráno byste mu jich tedy měla tak 4-6 nechat? Vy třeba ve věci reinkarnace máte jasno, ale právě děda si to chtěl třeba ještě trochu promyslet.

 

            Žiletky. Nákres cévního systému v učebnici pro sedmý ročník je jen nákres. Ve skutečnosti to může být trochu jinak. Půjčte si něco podrobnějšího s fotografickou přílohou. Nepodceňte přípravu. Je možné, že při neodborném pižlání vás najdou potenciální pozůstalí příliš brzy.

 

            Okno. Víte, jak skončila druhá defenestrace? Zkontrolujte si, kam soused vyváží to shrabané listí. A jestli jste chtěli své okolí jen postrašit, zkrontrolujte to dvakrát. Někdo hází na kompost i to, co tam nepatří.

 

            V neposlední řadě proberte jízdní řády, a především si zjistěte možnou výluku. Spousta lidí ještě dnes nehorázně hopsá po tomto světě a raduje se z nově objevených možností jen proto, že ten vlak prostě jezdí pouze v den před státem uznaným svátkem.

 

            Střelné zbraně jsou kapitola sama pro sebe, ale i tady bych se přikláněla k jistým ohledům. Třeba ty památeční talířky na zdi po tetě Elze.

 

            Čili, je to mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Vůbec se nedivím, že většina lidí po důkladném pročtení kapitoly Jak na uzly zcela rezignuje a ráno jde prostě normálně do práce. A ještě něco, ne každý posmrtný jev je veselá kopa. Takže jistota, že se s tím marasmem a sklíčeností prostřílíme i za hranice všedních dnů, je poměrně vysoká.

 

Soutěž Radox: Žák Metodějův, původem Slovan, vychovaný a vzdělaný v byzantské škole.

         

            Nám nepraktickým, těm, pod kterými praskla i ta nejsilnější větev, a těm, kteří ani letos nedokázali namíchat jed ve správném poměru, aby po jeho vypití pochcípaly aspoň mouchy… nezbývá než doufat, že jak by řekl pan Karafiát: Pán Bůh o nás ví… a nenechá nás tady strašit navěky. :o)))   

Reklama