Včera jsem se konečně po dlouhé době dostala ke kadeřnici. Potřebovala jsem to už jako sůl.
Doufám, že mi nebude chtít udělat nějakou radikální změnu, nějak na to nejsem připravená... šlo mi hlavou, když v tom najednou PRÁSK a dostala jsem lešenářskou trubkou... Pravda, dělám trochu vlny, jen mě lízla, ale i tak jsem byla v šoku a měla sedřenou kůži na noze. Fuj, být to tak o deset čísel, mám uražené rameno, být to o dvacet, měla bych to možná už za sebou. A to si člověk dělá žerty, že na něj může spadnout třeba taška ze střechy, a stejně to nebere vážně.

Ani se mi ti lešenáři neomluvili, jejich reakce „Ty vole!" mi alespoň jako dostatečný projev lítosti nepřipadala.
Jiná by to možná rozmázla a šla to řešit výš s cílem něco z toho vytřískat. Já blbec měla v hlavě pozdní příchod do kadeřnictví a rozdělanou" editaci.
V recepci kadeřnictví mi nalili panáka, musela jsem vypadat dost přepadle. No jo, když jsem se viděla v zrcadle, ani se jim nedivím. A teď to nemělo s nehodou vůbec žádnou souvislost. Jsem notorický odkladač. Co můžeš odložit na zítřek, odlož... to je moje heslo a bohužel, vlasů se týká též. Přitom bych jako redaktorka Stylu měla stále působit jako ze škatulky. Perfektně oblečená, nalíčená, s dokonalým účesem. Jo, pěkně se to řekne, ale znáte to pořekadlo o kovářově kobyle.

Vždycky když usednu do kadeřnického křesla, trochu se zastydím. Neměla jsem si předtím obarvit odrosty, vyfoukat vlny nebo naopak vyžehlit?" ptám se sama sebe, když se kadeřnice probírá mou kšticí. Kdyby tak chudák věděla, že píšu do ženského magazínu... co by si pomyslela. V duchu si slibuji, že budu chodit častěji, budu si dělat ozdravné kúry a používat šetrné šampony.


To mi decentně navrhla i kadeřnice. A dokonce byla tak prozíravá, šikovná nebo skvělá psycholožka, že mi doporučila jen malou úpravu původního střihu. Hurá, žádné číro, pidi ofina, asymetrie nebo zběsilá barva, ale moje stará pěkně dorovna vyfoukaná frizúra." Byla jsem spokojená, jsem prostě konzerva a vím přece, co mi sluší, ne?

Ale stejně mi to nedalo, abych si nepolistovala v posledních účesových trendech. To vám řeknu, je to pěkná divočina, ale člověk se na to musí umět podívat s nadhledem, jako na módní přehlídku. Ty krásné modelky na krásných fotkách jsou stylizace, umělecká vize. Pro denní nošení se tyto kreace samozřejmě nehodí, ale určitý trend se vystopovat jistě dá. Účesy se více romantizují a světe div se, zase se budou nosit velké vlny jako v osmdesátých letech, takže se máme na co těšit.
Nebo se čeho obávat?

Co vy na to?
Máte ráda změny v účesech?
Nebo jste konzervativní a nosíte stále totéž?
Jak se vám líbí nové trendy?
Troufla byste si na nějakou kreaci z fotografií Vlasového studia Bomton?

Reklama