Dělejme co nejvíc chyb, ať jsme chytří! Čtenářka musilovahana vychovala dvě děti a třetí má ještě doma. Každé je jiné a ke každému měla jiný přístup. Do výchovy si mluvit nenechala. Díky Hano za Váš příspěvek.
Dobrý den.
Mám tři děti ( 33, 28 a 15). Nejstarší syn byl divoké dítě (dnes by se řeklo hyperaktivní). Chodil v 9 měsících, neustále jsem ho musela hledat. Právě proto ho nikdo nechtěl hlídat a tím pádem jsem si do jeho výchovy nenechala mluvit. Uvědomila jsem si, že jestli budu chtít něco udělat, tak ho musím zaměstnat. Všechno dělal se mnou. Hlavně v kuchyni ho to bavilo. Už když chodil do školky zvládal s mojí pomocí uvařit jednoduchá jídla. Ve škole se učil docela dobře a najednou mi všichni začali radit, na jakou školu by měl jít. Nejraději prý na průmyslovku. Řekl, že bude kuchař-číšník a já jsem ho v tom podpořila. Nikdy svého rozhodnutí nelitoval a já jsem ráda, že jsem si do jeho výchovy nenechala mluvit. Tím, že jsme spolu trávili hodně času si stále rozumíme a ani v pubertě s ním nebyly žádné problémy. Horší to bylo s dcerou. Hodná holčička, kterou chtěl mít u sebe každý a také ji samozřejmě všichni rozmazlovali. Když začala v pubertě trojčit, tak od ní dali ruce pryč. Ještě štěstí, že se nám narodila druhá dcera. Neměla jsem čas řešit její pubertální počínání nějak radikálně, a tak se pomalu začala sama zklidňovat. Trvalo to čtyři roky, než jsme našly společnou řeč. Tu nejmladší jsme rozmazlovali všichni. Starší děti už se osamostatnily, manžel pracuje v Praze, tak výchova zbyla na mě. A věřte mi, je to někdy na nervy. Puberta s ní mlátí na všechny strany. Někdy moc milá holčička, která si se mnou povídá a za chvilku dračiče.
Když tak o tom přemýšlím, do výchovy dětí jsem si nikdy moc mluvit nenechala, ale rozmazlování ze stran od prarodičů, mi občas moji snahu narušilo.
Teď už jsem sama babička a do manželství dětí zásadně nemluvím. Svůj názor řeknu, jen když se na něco zeptají a to ještě velmi opatrně. Mám totiž dobrou paměť a vím, jak mě nějaké poučování rozčilovalo. Vždyť chybami se člověk učí, tak jich dělejme co nejvíc, ať jsme hodně chytří.
musilovahana
Příspěvek nebyl redakčně upraven
Dnes máme téma dne:
Mluví vám někdo do výchovy vašich dětí?
- Rozmazluje vám je?
- Jak to snášíte?
- Kterou radu jste si vzala k srdci a jste za ni vděčná?
- Která rada vám přišla nejabsurdnější?
- Kdo radí víc? Vaši rodiče, nebo „tchánovci“?
- Už jste se někdy kvůli dobře míněným radám pohádala?
- Do čeho byste si nikdy nenechala mluvit?
- Umíte asertivně rady odmítnout, když se vám nelíbí?
- Žádala jste vy sama o radu? Ptala jste se, jaké jste byla dítě a co na vás platilo?
A jedna z vás, ta která bude mít zítra, v pátek 13. v 8 hodin ráno pod svým příspěvkem nejvíce reakcí, získá luxusní přívěšky z kolekce SWAROVSKI ELEMENTS od společnosti www.svet-koralku.cz
Nový komentář
Komentáře
Je důležité se do mladých se nemíchat. Jen když příjdou pro radu nebo názor.
Také hodlám mladým do ničeho nezasahovat,když pžijdou pro radu,tak svůj názor vyjádřím...
Hezky napsané
Je to moudré se mladým do ničeho nemontovat.
Jinak hyperaktivní dítě mi taktéž dalo pořádně zabrat. Nebylo to holt tak, jak jsem měla nastudováno z knih.
Hyperaktivita ho nepřešla ani dnes, ba řekla bych, že je v dnešní době pro něj snad i výhodou, zvládá mnoho aktivit a v mnoha směrech je úspěšný.
Myslím, že mi to vynahradil víc, než jsem mohla doufat.
Mám dobrou tchýni, ale když hlídala holky, vždy chtěla jen jednu, že obě nezvládne. Já jsem je myslím zvládla celkem dobře.
ideální je do ničeho jim nekecat
moc hezky napsané
Jako byste mi mluvila z duše. Moc pěkně napsaný.
taky se mi článek moc líbí
S těmi radami máte absolutní pravdu, člověk se musí spálit sám, jinak se nepoučí a "dobře míněné rady" akorát lezou na nervy. I když se přiznám, že někdy nějakou radu taky utrousím, i když se snažím na to dávat pozor (a taky moc dobře vím, že i když to myslím dobře, na otravnosti to neubírá)
Osobně si myslím, že je to dnes zatím nejlepší článek.
Přeju výhru. Ale tady se to bude hádat u kotěte
Taky dětem do manželství nemluví, stejně si udělaji co chtějí a když si vzpomenu na svoje mládí jak mi všichni radili a stejně jsem si to udělala po svém.
Na mě otec uplatňoval a pořád uplatňuje výčitky.... nesnáším to. Dokáže vyčítat víc než dvacet let pozpátku, co jsem neudělala.
pekne napsane take mam hyperaktivni dceru
Hezky napsané, já už mám výchovu také za sebou a jsem na své kluky pyšná, jsou z nich dobří a hodní lidé.
A možná ti trochu závidím, že už máš všechno tohle za sebou a vidíš plody svojí práce a že vydržet ten běh na dlouhou trať k něčemu byl a máš se za čím ohlédnout.
Tenhle článek se mi zatím líbí dneska nejvíc. Muví z tebe osobnost velmi silná a přitom mateřsky laskavá, trpělivá a moudrá.
Souhlasím, taky jsem si nenechala do výchovy dětí kibicovat a nebudu to dělat ani mladým, až budou mít své dětičky.
Manželova maminka je výborná tchýně a všechny vnoučata a pravnoučata má moc ráda,dala by jim první poslední.Já ji jsem za to vděčná a mnohokrát jsem si její rady zapamatovala.