kRáda bych se s vámi, milé ženy, pro dnešek rozloučila a poděkovala vám za spoustu krásných příspěvků i za vědomí, že dobrý člověk stále žije…

Přestože jsem, jak jsem již zmínila, kvůli dnešní editaci musela spočinout v redakci na zemi, kdy mé improvizované lůžko sestávalo z podložky na křeslo, jakož i přesto, že díky nerovnému povrchu mé tělo ráno tvarem připomínalo harfu, bylo mi s vámi hezky.

Máte dobré srdce, a to člověka zahřeje. Zvlášť, když patřím sama přesně k těm typům, kteří díky neschopnosti říkat NE poskytnou azyl kdejakému toulavému psu, kočce, ptákům, hadům, křečkovi, slimákům a snad i roztoči, kdyby se smutně podíval.

Zodpovědně posílám DMSky, spravedlivě dělím žebráky a peru se s Rumuny o jejich potomky, neb největším strašákem je pro mě slovo „lhostejnost“. Nic totiž nezabíjí tak efektivně jako právě ona.

Všem přeji vydařený, a pokud možno slunečný víkend (i když asi nemožno) a těším se s vámi brzy na shledanou u nějakého výživného tématu.  Míša.

Jak jistě sami uznáte, je asi nejpůsobivějším příběhem doslova love story čtenářky Desinky. Desniko, přejeme Ti, aby Tě štěstí i nadále neopouštělo, a cenu posíláme!

Reklama