Vyšehrad, bájné sídlo kněžny Libuše a Přemysla, je opředeno nepřeberným množstvím bájí a pověstí. Snad nejvíce z nich se váže k románské rotundě sv. Martina. A ta nejstrašnější je o přízraku černého, ohnivého psa, který se zde zjevuje.

Rotunda sv. Martina již od dávných dob v lidech vzbuzovala zvláštní pocity. Je to místo, ke kterému se váže snad nejvíce strašidelných pověstí. Zjevuje se zde černý ohnivý pes, můžete tu spatřit tajemný studený oheň, kolem něhož tančí kostlivci, anebo vás třeba vyděsí duch francouzského majora, který dříve strašíval místní posádku.

Strach stranou

Báje a pověsti mám ráda.
Překonala jsem veškerý strach a k rotundě sv. Martina jsem se vydala. Nafotila jsem ji ze všech možných stran, ale na velkého černého psa jsem „bohužel“ nenarazila. Zřejmě to bylo tím, že jsem tu nebyla o půlnoci, jenže to jsou brány Vyšehradu zavřené.
Ale nevadí. Alespoň jsem si prohlédla místa, kde se společně s tančícími kostlivci prohání. Společnost mi dělal malý černý ptáček.
Že by to byl přes den onen pes? :)

Pověst
Za temných nocí se u rotundy sv. Martina zjevuje přízrak velikého černého psa s řetězem kolem krku, který je rozžhavený do rudé barvy. Člověk, jenž by se jej dotkl, by na místě shořel na hromádku popela. Takový žár z řetězu vychází.
Černý pes běhá každou noc dolů od kaple sv. Martina a ztrácí se v rohu bašty, kde je zazděna Jeruzalémská brána. Tam se promění v ohnivý kotouč a valí se stále dolů. Kromě běsnění ohnivého psa se kolem kaple dějí i jiné podivné věci. O půlnoci se zde rozhoří úplně studený oheň a právě tehdy se z kostí, zakopaných v zemi, začínají skládat kostlivci. Kost přiskakuje ke kosti, skládají se ruce a nohy, které přisednou k hrudnímu koši. A úplně nakonec se k tělu přidá bílá lebka.
Bělostné kostlivé postavy jako by tančily, poskakují divoce v temnotě noci. Avšak když se blíží ranní rozbřesk, rozpadnou se opět na hromádku kostí a země je pohltí.

použitý zdroj: www.praguecityline.cz
foto: A.Stušková

Přečtěte si také:

Reklama